V diskuzních fórech a samozřejmě i na sociálních sítích je často frekventované téma používání jachtařských aplikací v mobilu. Pravda, pamatuji doby, kdy jsme na plavbě nepoužívali žádné aplikace, protože neexistovali chytré mobily a mapový ploter byl kosmická technologie. A taky nebyl žádný signál na moři – ani pro mobily, natož pro internet. Třeba při přeplavbě Jónského moře jsme prostě byli tři dny mimo cokoliv. Jen my a moře. Tenkrát jsem pochopil, proč měli staří Řekové pro popiš života lidského tři stavy: živý, mrtvý a … na moři. Vlastně byl člověk takový schrödingerův jachtař :-). Ale to jsem odbočil.
Takže i když už jsem jachtařský dinosaurus (jak mě onehdá někdo nazval na Facebooku), nikdy jsem žádnou techniku neodmítal (zas tolik mi krucipísek není, ne? 🙂 ). Takže jakmile jsem se dostal k prvnimu tabletu, ipadu a pak i k chytrým telefonům, začal jsem používat GPS a další aplikace, ulehčující ubohému skiperovi život a spánek. Za ta léta mi prošlo rukama docela dost aplikací a malých zařízení, až jsem se ustálil na několika, na která jsem si zvykl, poznal jsem je, včetně jejich nedostatků (to je důležité), a používám je stále.
Velkou výhodu aplikací v mobilu/iPadu vidím v tom, že jsou mobilní, a to v pravém slova smyslu. Beru je s sebou na jakoukoliv loď, na které pluji a mám tak komfort systémů, které dokonale znám a ovládám. Už léta jsem na naší Gaie nezapnul mapový ploter, a na charterových lodí ho nezapínám taktéž. Leda jen abych se podíval, jak pěkně vypadá a jestli jejich technologie někam pokročila. Ale na plavbě si vždycky vystačím se stařičkým iPadem s tím, že totožné aplikace mám v mobilu a aktuální, kdyby se snad iPad rozhodl stávkovat. No a když dojde proud úplně, pořád ještě mám papírové mapy, náměrový kompas, pravítka a tužku.
Ono to nastavení cizího ploteru na člověku neznámé charterové lodi skutečně může být problém, důkazem je článek, který nedávno vyšel tady na Kráse jachtingu. Jestli jste ho nečetli, tak vřele doporučuji.
Poznámka: To s tím nezapnutím ploteru na Gaie není úplně pravda. Na poslední plavbě v noci začala stávkovat navigace ve Skipřenky iPhonu a iPad poté vytažený z podpalubí a položený v kokpitu schytal zásah vlnou a odmítl poslušnost. A tak došlo na starý zlatý mapový ploter. 🙂 Chystám o tom článek…
NAVIGAČNÍ APLIKACE
Navionics
Jako základní navigační aplikaci používám už léta Navionics. Vlastně už od chvíle, kdy se prvně objevily ve verzi pro iPad. To ještě nepatřily Garminu (Garmin koupil Navionic tuším teprve v roce 2018) a měly velmi sympatickou cenovou politiku pro mobilní zařízení – byly o hodně levnější, než co v té době bylo na trhu a Garmin z toho tenkrát musel mít těžkou hlavu. Navionics nedělali jenom aplikace pro mobilní zařízení, ale i pro námořní plotery, kde ta cenová politika tak příznivá nebyla, ale v segmentu mobilů neměli tenkrát konkurenci – a podle mě ji nemají do dneška. A to i když je vlastní Garmin.
Mapové pokrytí Navionics představuje prakticky celý svět, v rámci předplatného si můžete vybírat jednotlivé oblasti. Tady se ta cenová politika po převzetí Garminem hodně měnila, ale pořád představuje roční předplatné jen zlomeček celkového nákladu na jachting, a tak každý kapitán může mít své mapy plně aktuální (i když jsem byl tuhle hodně překvapenej, kdo se bezelstně přiznal, že na aktualizaci Navionics šetří :-), no nebudeme to rozmazávat).
Navionics kromě mapového pokrytí nabízejí také všechny možné navigační funkce, včetně automatického vytváření trasy, kdy zadáte bod vyplutí a cílový bod – a Navionics vám sestaví danou trasu včetně waypointů. Kromě mapového pohledu nabízejí i mapy tvořené sonarem, které znázorňují detailní izobaty (není to ale vždycky přesné) a za určitých okolností umí ukazovat i 3D reliéf dna.
Nicméně jednou věcí mě Navioncsy děsně štvou a na naší poslední plavbě, kdy jsme pluli dvě noci za sebou, mě to štvalo ještě víc. Nemají noční režim. Takže buď lítáte dolů k navigačnímu stolku, a nebo máte navigaci u kormidla, ovšem to jste vlastně neustále napůl slepí, protože i když stáhnete jas na úplnou nulu, pořád displej hrozně svítí a noční vidění je ve psí. Na poslední plavbě jsme displej zakrývali takovým šátkem průsvitným, ale výsledky nebyly nijak ohromující.
Edit: Katka Křelinová a Petr Pitucha mi připomněli, že neexistenci nočního módu lze obejít, a to nastavit na mobilním zařízení inverzní barvy. Pro iPhone/ iPad je to: Nastavení —> Zpřístupnění —> Displej a velikost textu —> Chytrá inverze ZAPNOUT.
Já osobně jsem to kdysi zkoušel, ale na starém iPad mini jsem s tím nebyl spokojený. Nicméně to závisí na tom, jaký máte displej a jaké máte mobilní zařízení. Takže to určitě doporučuji vyzkoušet.
V poslední roce jsem si nainstaloval ještě aplikaci C-map. Není špatná, má hezkou grafiku, ale zatím jsem se s ní moc nezžil. Zejména místní menu, které je u Navionics velmi dobré, je u C-map dost nevychytané. Hlavně proto, že když šťouchnete prstem do mapy, abyste zjistili co na té mapě je za objekty, C-mapy začnou okamžitě chtít na dané místé navigovat. Zatím jsem nepřišel na to, jak se toho zbavit, a děsně mě to otravuje.
Google map
Při plánování plavby do neznámých míst používám často Google mapy. Umí hezky změřit vzdálenost a hlavně v satelitním pohledu často ukážou i to, jak vypadá dispozice zátoky pod vodou. Často se dá odhalit jaký je charakter dna, zda písek nebo tráva, případně kde jsou pod vodou kameny nebo útesy. Není to vždy, protože občas jsou snímky pořízené v šikmém slunci a hladina odráží světlo. Přesto si člověk díky Google mapám a informacím z pilota dané oblásti udělá často velmi dobrý obrázek, jak to v zátoce vypadá.
AIS aplikace
AIS radar, automatic identification system, považuji za vynikající vynález, který umí plavbu v oblastech s hustým provozem velmi usnadnit. Nicméně předesílám, že není samospasitelný a že je vždy nutné mít na palubě dobré oči s dalekohledem, který drží někdo, kdo se vyzná v Colregu. V noci je to ještě důležitější. Zrovna na poslední noční plavbě jsme hráli kličkovanou s tankerem, jehož posádka asi usnula nebo co, protože tanker úplně vyjel z obvyklé plavební trasy velkých lodí (obvyklé, ne značené), aby se tam pak prudkými manévry zase vracel. My jsme pluli za okrajem trasy, abychom měli od lodí dostatečný odstup, když najednou se před námi začala střídat navigační světla – nejdříve bylo červené, pak najednou obě, pak po čase zase zelené, pak zase obě, pak zase zelené… takže jsem točil kormidlem podle toho, jak se točil tanker, který nejdřív vypadal že popluje na sever, pak na jih, aby nakonec pokračoval na západ. Zábava ve dvě ráno :-).
Ale vraťme se k aplikacím. Jako základ mám na palubě AIS přijímač integrovaný do VHF rádia. Když jsme to se Skipřenkou pořizovali, báli jsme se, že bude ten displej malý, ale není tomu tak. Poskytuje vynikající přehled až z 25 nm a dává všechny možné informace, které AIS o lodích poskytuje. K tomu jako doplnění pro lepší přehled mám na iPadu nainstalovanou aplikaci Boat Beacon, což je AIS radar na mapovém podkladu, který bere informace z internetu. Je to vyníkající aplikace a pokud je dobrý internetový signál, má minimální latenci. Zdeněk Žižka a kluci kolem Bagately to dokonce testovali a zjistitli, že pokud je dobrý signál, tak prakticky není rozdíl mezi informacemi z AIS na VHF signálu a tím internetovým.
Výhodou Boat Beaconu je velmi dobrá přehlednost. Prostě na mapě vidíte lodě a kliknutím na jakoukoliv z nich se dozvíte spoustu informací, včetně jejího tracku – což považuji za velmi dobré, protože ze stopy lodě se dá často docela dobře odhadnout, co udělá v budoucnu. Nevýhodou Boat Beaconu je právě jeho závislost na internetu. Když není signál, tak to nefunguje. Což je přesně důvod, proč mám na lodi jako primární AIS právě to zmíněné AIS VHF integrované do vysílačky.
AIS je skvělá věc, ale nějaké nevýhody přeci jen má. Nevýhodou AIS obecně je, že ne všechny lodě ho mají povinný. Musí ho mít lodě přes 300 BRT, ale menší lodě nikoliv, tam je dobrovolný. Důsledkem je, že vidíte lodě jen některé. Druhá nevýhoda je, že v oblastech s hustým provozem je tolik signálů AIS, že se systém zahlušuje. Jak si jej dobrovolně pořizují menší a menší lodě, je těch signálů tolik, že navigátoři velkých lodí občas úmyslně potlačují AIS signál od menších lodí (malé lodě mají AIS jiné třídy než lodě velké), aby se v tom mumraji na displeji vyznali. Tím se ovšem stane, že i když máte aktivní a vysílající AIS, můžete být pro leckterou velkou loď neviditelní. Takž pozor na to! AIS je a vždycky zatím bude jen přehledový doplněk navigace. Zatím pořád potřebujete hlavně bystré oči, dalekohled a chytrou hlavu, která umí COLREG.
Tak to je k navigaci vše a příště se podíváme na meteorologické aplikace a také na kotevní.
Pokračování příště