Úryvek z připravované knihy Se Sněhurkou kolem světa, část první. Kniha vyjde v listopadu 2013 v nakladatelství IFP Publishing.
Švédsko
Je úterý 30. května 2006 a my v 6.30 hodin vyplouváme z přístavu na dánském ostrovu Anholt. Je to už pěkná doba co jsme dokončenou Sněhurku posadili v Mělníku na vodu a odpluli na ní přes Hamburg až sem. Po obeplutí mělčiny na severním pobřeží nastavujeme kurz severovýchod přesně na Göteborg. Fouká 15 uzlů ze severu a naše Snow White klouže po vlnách rychlostí 6,5 uzle. V poledne se však vítr stáčí přesně do našeho kurzu a musíme tedy odpadnout směrem ke švédskému pobřeží.
Vítr dosahuje 25 uzlů a vlny jsou dva metry. Do toho se ještě přidal silný proud, který nás snáší zpět na jih. Proto jsem se rozhodl změnit plány a místo v Göteborgu přistát jižněji a počkat do druhého dne na změnu větru.
V 16 hod se tedy vyvazujeme v malém přístavu v městečku Krogstadsudde. Již první pohled na přístav ukazoval zcela jinou tvář této země na rozdíl od Dánska. Rodinné domky jsou většinou ze dřeva, září barvami a vzorově upravenými zahrádkami.
V podvečer se vydáváme na procházku do městečka. Nejvíce jsme okouzleni čistotou absolutně všeho. Domky jsou jak namalované, zahrádky okolo upravené, zelené trávníky připomínají fotbalová hřiště. V místním marketu si prohlížíme ceny potravin a zjišťujeme, že se ceny neustále zvedají. Je to jednoduchá stupnice Německo, Dánsko, Švédsko, a to ještě jaká cenová bomba nás čeká v Norsku.
V automatu si tedy vyberu první švédské koruny a pospícháme zpátky na loď, protože se od západu blíží černý mrak s předzvěstí deště a silného větru. Však také po zavření poklopu v salonu začne opravdová průtrž mračen. Ještě štěstí, že jsme v bezpečí přístavu.
Po večeři si zahrajeme dámu, ale Zdena po několika prohraných partiích chytne nerva a je po hře. Nakonec tedy končíme v posteli s knihou v ruce.
Ráno vyrážíme brzy a otevřené moře nás vítá svěžím západním větrem a modrou oblohou. Takhle si nadjedeme až k ostrůvku Matskarsb, za kterým však musíme zrefovat, protože vítr dosahuje v nárazech 30 uzlů. Přesto se nám podařilo vytrimovat plachty tak, že jedeme rychlostí 8,4 uzle. Za chvíli jsme v plavební dráze na Göteborg, kde ale musíme genu zarolovat, protože dráhu je třeba křižovat. Gena je totiž svou velikostí velmi náročná na přehazování. Vytahujeme samopřehazovací kosatku a s její pomocí krásně křižujeme v plavební dráze mezi loděmi až do přístavu Langedrak, což je marina na předměstí Göteborgu. Dnešní log ukazuje 55 mil.
V Göteborgu máme v plánu prohlídku města a kromě několika drobnějších oprav musíme sehnat servis na opravu ledničky. Už v Hamburku jsme museli doplňovat ušlý plyn a závada se opakuje. Nazítří ráno vyrážíme do marine shopu a ptáme se na servis ledničky. S ujištěním, že to není problém, si berou naše telefonní číslo a že se ozvou následující den. V klidu se tedy vydáváme na prohlídku města.
Göteborg je se svým půl milionem obyvatel druhým největším městem ve Švédsku a protože jsou tady dvě university, bývá nazýváno rovněž studentským městem. Nás však centrum nijak extra neuchvátilo. Je vidět, že historie tady není moc dlouhá, ale na to si musíme začít zvykat, protože jsme i později konstatovali, že Praha je nejkrásnější město Evropy, s historií, která je jinde docela výjimečná.
Navštívili jsme námořní muzeum, kde se nám naskytla příležitost prohlédnout si švédskou ponorku. Po prohlídce jsme se shodli, že služba na ponorce musí být neuvěřitelně náročná. Vedle muzea pak stojí budova opery. To je moderní stavba jakoby inspirovaná ze Sydney. V sousedství opery jsme si mohli z ptačí perspektivy prohlédnout celé město. Je zde vysoká budova Utkiken a na jejím vrcholu je postavena rozhledna. Přes most na protějším břehu se pak konala jakási vojenská přehlídka švédské armády. Tam mě zaujal bitevní člun, který byl potažený nějakým speciálním materiálem, který neodráží radarové paprsky, takže člun je radarem neviditelný.
Cestou okolo dalšího marine shopu jsem nechtěl nechat nic náhodě a opět jsem se informoval na servis ledničky. Zde jsem cítil daleko lepší přístup a snahu mi pomoci. Prodavač obvolal dealerskou firmu a předal mi telefonní číslo na servisního technika s příslibem, že zítra technik přijede. Následující den jsme tedy čekali na technika. Z první firmy se samozřejmě nikdo neozval, ale po dotazu u druhé firmy nás ubezpečili, že dnes určitě přijede. A skutečně se navečer objevil pan Karlson s vozíkem plným nářadí. Na rozdíl od technika v Hamburku se mu podařilo najít závadu – ve spoji mezi kompresorem a výměníkem unikal plyn. Stačilo tedy silně dotáhnout spojku a doplnit médium. Od té doby pracuje lednička i mrazák bez závad.
V neděli 4 .6. 2006 vyplouváme z Göteborgu. Při výjezdu z města se nachází pevnost Älvsborgs, kde je malé molo na přistávání výletních lodí. Jelikož je brzo ráno a žádná určitě nepřijede, vyvazujeme se zde k prohlídce pevnosti. Je modrá slunečná obloha, strážní věž pevnosti září červenou barvou a na jejím vrcholku hrdě vlaje švédská vlajka.
Po prohlídce pevnosti vyplouváme na plachty mezi příbřežními ostrůvky. Ty jsou kolem pobřeží rozsety jako rozsypaný hrách a navigace v nich není vůbec jednoduchá. V širokém okolí pevniny i ostrovů je veliké množství útesů. Některé jsou nad hladinou, některé v úrovni hladiny a mnohé těsně pod hladinou. Značení skoro žádné. To musím zcela zodpovědně konstatovat, že v Chorvatsku mají naprosto perfektní značení. Tam je každý kámen nebo útes označený navigační značkou. Nikde jinde jsem to ale neviděl. Všude jinde zastávají většinou teorii: máš to nakreslené v mapě, tak co chceš víc?
Po 6 hodinách příjemného plachtění se blížíme k úžině mezi ostrůvkem Köon. Tato úžina je v nejužším místě široká pouze 10m a skály v ní ční pěkně vysoko. Za tímto vjezdem se pak průliv rozšiřuje a nám se otvírá nádherný pohled na oba břehy, na nádherný trávník a v dálce smíšený les. Uprostřed stojí několik malých rekreačních domků. To jsou kulisy jako do pohádky.Uneseni takovou nádherou pokračujeme na motor ještě asi jednu míli kanálem do městečka Marstrand. Při vjezdu do samotného městečka se nám otevírá překrásná scenérie s pevností na vrcholu ostrova, krásnými malebnými domy na pobřeží a jachtařskou marinou na břehu.
Ve zdejší marině jako snad v jediné ve Švédsku mají vyvazování na mooringy. I tady naše Snow White díky své velikosti značně vyčnívá z řady, protože lodě zdejších jachtařů se pohybují ve velikosti 8 – 10 m. Po procházce okolo ostrova a prohlídce pevnosti jsme mohli pouze potvrdit slova místních jachtařů, že Marstrand je opravdu místní perlou mezi ostrovy. Však také spousta obyvatel Göteborgu jezdí na Marstrand na víkend, mají to jen 28 mil daleko.
Získejte slevu 20% (původní cena je 349 Kč, po slevě 279 Kč) . Stačí jen zaregistrovat emailovou adresu a získat nárok (nikoliv povinnost) na slevu 20%.
© Všechna práva vyhrazena. Žádná část tohoto článku nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.
Další jachtařská literatura: http://www.ifp-publishing.cz/jachting/
Zcela zodpovědně musím prohlásit, že v Marstrandu byly v přístavu nejnádhernější záchody a sprchy ze všech přístavů, které jsem na Baltu navštívil. A že jich je dost.
http://www.miroslavjaros.cz/jachting/mariny-Balt/marina-Marstrand/default.aspx