Zátoka plná jachet tam, kde se kotvit nesmí
Podle chorvatského portálu Morski.hr se v zátoce u přístavu Susak na stejnojmenném ostrově opakuje stále stejný scénář. Ve chvíli, kdy má do přístavu připlout pravidelná linka spojující Mali Lošinj s okolními ostrovy — tedy spoj, který na Susak veze i potraviny a další zásobování — je v zátoce už tak plno zakotvených jachet a plachetnic, že loď nemá kam se otočit ani kudy projet. Posádka podle svědectví místních musí houkat a signalizovat, aby jí posádky kotvících lodí uvolnily prostor, což jde pomalu a ubírá to na plynulosti celého provozu.
Nejde přitom o ojedinělý exces jednoho nepozorného skippera. Místní z MO Susak–Srakane, kteří na situaci portál upozornili, popisují jev, který se opakuje prakticky denně a dlouhodobě ho nikdo neřeší. V zátoce je přitom kotvení jasně a plošně zakázané — nejde o žádnou šedou zónu, ani o nejasně vyznačený úsek pobřeží.
Zvlášť nepochopitelné je to podle místních proto, že hned nedaleko leží koncesované koteviště, které v tu samou dobu zůstává prázdné. Jachtaři tak neignorují zákaz kvůli nedostatku alternativy — místo, kde kotvit smí a mají, je k dispozici, jen ho nevyužívají.
Proč tolik vadí kotvit „jen o kousek dál“
Malé ostrovy jako Susak závisí na pravidelné lodní dopravě mnohem víc, než by se někomu z pevniny mohlo zdát. Linka z Malého Lošinje není turistická atrakce, ale zásobovací tepna — vozí potraviny a další nezbytnosti, na kterých je chod ostrova doslova postavený. Když se do zátoky, kudy tato loď musí projet a otočit se, nacpe desítky zakotvených plavidel, přestává jít o estetický nebo administrativní detail. Jde o to, jestli se zásobování zpozdí, zkomplikuje, nebo v horším případě skončí nebezpečnou situací při manévrování ve stísněném prostoru mezi zakotvenými loděmi.
Morski.hr v této souvislosti připomíná něco, co by měl znát každý, kdo pluje po Jadranu: značka zákazu kotvení není doporučení ani orientační informace. Vizuálně jde o přeškrtnutou nebo obrácenou (vzhůru nohama) černou kotvu na bílém podkladu a obvykle se umísťuje na obou stranách kanálu, průjezdu nebo zátoky, kudy vedou podmořské kabely či potrubí, případně kudy musí volně procházet provoz.
Zákaz se přitom nevztahuje jen na bezprostřední okolí značky, ale na celou vyznačenou vodní plochu, která je vedená jako zakázaná v úředních námořních mapách a publikacích. Neexistuje žádná „bezpečná vzdálenost“ kousek vedle značky, kterou by si jachtař mohl sám odhadnout jako ještě v pořádku. Loď navíc musí počítat s poloměrem vlastního otáčení na kotvě a v žádném okamžiku se nesmí ocitnout uvnitř zakázané zóny nebo nad podmořským vedením. Úvaha, že „kotvím těsně za značkou, tak to snad projde“ nemá s pravidly nic společného.
Poučení pro nás, jachtaře
Zpráva ze Suska je v podstatě jednoduchá praktická lekce. Když je v zátoce vyznačený zákaz kotvení a navíc tudy pravidelně projíždí linka, na které závisí zásobování malého ostrova, jachtař tam prostě nekotví — bez ohledu na to, jak lákavá je poloha, jak plná jsou okolní kotviště nebo jak „to přece všichni dělají“. Fakt, že v zátoce už kotví jiné lodě, není argument, aby tam zakotvila i další.
Prakticky to znamená: před vplutím do neznámé zátoky ověřit stav a značení kotvení, brát vážně značku zakázané kotvy i bez GPS souřadnic nebo dodatečného textu, a pokud je poblíž koncesované nebo jinak vyhrazené koteviště, použít ho — i kdyby to znamenalo o pár desítek metrů delší procházku na pláž. Zátoka, kudy musí projíždět zásobovací nebo linková doprava, není místo, kde má smysl riskovat konflikt s místní lodí kvůli pohodlnějšímu kotvišti. A v okamžiku, kdy na vás houká naložená linková loď, která nemá kam uhnout, není prostor na diskuzi o tom, kdo byl v zátoce dřív a jaký je výklad pravidel.
Podobné články
- Chorvatsko zpřísňuje pravidla kotvení. Co čeká jachtaře v sezoně 2026?
- Jónské moře – pár tipů od Pavla
- Z Čech do Řecka s lodí na vleku, aneb zlatá EU