Paros a Tinos: rychlost v zátoce a lehký náraz trajektu připomněly, že přístav není volná voda

Rychlý trajekt na Parosu posílá vlny na kotviště

Paros: pokuta za rychlost v zátoce Paroikia

Server e-Nautilia informoval, že přístavní úřad na Paru zahájil řízení o uložení správních sankcí proti rychlému trajektu Tera Jet II pod kyperskou vlajkou. Důvodem mělo být vplutí do mořské oblasti zátoky Paroikia vyšší než povolenou rychlostí. Pro cestující to může vypadat jako detail, pro menší lodě a jachtaře ale jde o otázku bezpečnosti.

V zátoce a přístavním prostoru se potkává trajektová doprava, místní lodě, charterové jachty, tender provoz a často i lidé, kteří řecké vody znají jen z dovolené. Rychlost velkého plavidla tu neznamená jen kratší jízdní dobu. Znamená také vlny, menší čas na reakci a větší nervozitu u menších lodí, které se snaží udržet bezpečný odstup.

Chce se mi zvolat: Heuréká. Na Parosu v Parokii jsme si „užili“ vln od trajektů, které vplouvaly do zátoky rychle a posílaly na vnější stání u mola vlny, které divoce rozkývávaly vyvázané lodě. Často to končilo střety stěžnů a poškozením takeláže. Nám se to taky nevyhnulo – a máme to i na videu. Koukněte sem, je to velmi názorné video, včetně zvukového doprovodu.

 

Tinos: lehký náraz do mola bez zranění a znečištění

Druhá událost se odehrála v přístavu Tinos. Podle e-Nautilia došlo při přistávacím manévru trajektu na lince Lavrio – Tinos – Mykonos – Tinos – Lavrio k lehkému nárazu do mola. Na palubě bylo 192 cestujících, 64 členů posádky, 52 osobních vozidel a 6 motocyklů. Po nárazu se měl uvolnit malý kus materiálu z mola.

Cestující vystoupili bezpečně, nebylo hlášeno zranění ani znečištění moře. Po doložení potvrzení o zachování způsobilosti k plavbě od klasifikační společnosti loď pokračovala v trase. I tak jde o připomínku, že manévrování velké lodě v ostrovním přístavu je přesná práce, kterou může komplikovat vítr, proud, provoz i prostorové omezení přístavu.

Co z toho plyne pro jachtaře

Pro jachtaře je nejdůležitější nepřekážet a nepodceňovat prostor, který trajekt potřebuje. V řeckých přístavech je běžné, že se velké lodě otáčejí a couvají v místech, kde se zároveň pohybují i naše plachetnice. Kdo čeká příliš blízko v ose manévru nebo se snaží „rychle proklouznout“, zbytečně komplikuje život sobě i trajektu. A trajekt se umí ozvat!

Prakticky to znamená sledovat provoz, držet se mimo trajektovou trasu, komunikovat s posádkou a počítat s vlnou od rychlejších lodí. V přístavech jako Paroikia nebo Tinos není cílem být první u mola, ale být čitelný, pomalý a hlavně(!) předvídatelný. Velké lodě mají svůj prostor, svůj časový harmonogram a omezenou možnost rychle reagovat.

Podobné články

Zdroje