Kolem jedenácté dopoledne obdržela Tchajwanská pobřežní hlídka telefonát z rybářské lodě: „Jsme asi 3 míle od mysu Oluanpi a je tady nějaký cizinec na polorozpadlém voru.“
„Jak může být někdo tak šílený? Vždyť on se vydal na moře na voru svázaném z naplaveného dřeva a polystyrenu. Když jsme ho vylovili, jeho vor už byl napůl rozpadlý,“ vyjádřil se příslušník Tchajwanské pobřežní hlídky.
Když se k němu pobřežní stráž dostala, měl u sebe Martin Psota, český občan, pouze pas, tři tchajwanské dolary (cca 2Kč), trochu vody, jídla a telefon s GPS, pomocí kterého chtěl navigovat až do Japonska.
Martin Psota cestoval několik měsíců po Tchaj-wanu, a když mu došly peníze a vypršelo mu vízum, potuloval se po okolí a spoléhal na pomoc cizinců, které potkal. Během pobytu na Tchaj-wanu měl Psota příležitost zhlédnout film Pi a jeho život, který ho inspiroval k tomu postavit si vor z odpadu, který našel na pláži, a pokusit se na něm doplout do Japonska. Jeho vor měl dokonce plachtu.
Psota vyplul z pláže nedaleko jižního cípu Tchaj-wanu. Po hodině veslování v silném proudu, kterým je mys Oluanpi proslaven, ho opustily síly a nezbylo mu než driftovat a nechat se unášet na volné moře. Naštěstí ho brzy potom spatřila posádka rybářské lodi.
Když pobřežní hlídka dobrodruha vylovila, skočil Psota k údivu Tchajwanců náhle znovu do vody a plaval zpět k voru pro svoje věci. Potom požádal pobřežní hlídku, zda by bylo možné jeho vor odtáhnout zpět na břeh. Pobřežní hlídka souhlasila, ale v půli cesty se vor rozpadl a potopil.
Psota byl zadržen imigračním úřadem a bude deportován.
Zdroje: 聯合新聞網,自由時報 a Taipei Times.