Večerní rybolov z pobřeží u Rijeky skončil neobvyklým úlovkem. Dražen Puškaš vytáhl z moře čtverzubce stříbropásého o hmotnosti 1,5 kilogramu – invazní druh s tetrodotoxinem v těle a mimořádně silnými zuby. Zachoval se správně: ryby se nedotýkal holou rukou a předal ji odborníkům.
Tři náhozy a nečekaný úlovek
Portál Morski.hr zveřejnil zprávu 16. září 2026. Dražen Puškaš začal rybařit kolem šesté večer z pobřeží u Rijeky. Nejprve chtěl lovit dravé ryby a později olihně. Po zhruba 45 minutách beze záběru a několika změnách hladinových nástrah nasadil čtyřicetigramový jig.
Už při třetím náhozu ucítil na vlasci velkou váhu. Protože nechával nástrahu klesnout až ke dnu, nejdřív si myslel, že háček uvázl. Po silnějším zatažení se však vlasec začal pomalu pohybovat. Ryba kladla mírný odpor až několik metrů od břehu a po vynoření byly na jejím hřbetě vidět charakteristické šedé skvrny.
Úlovek vážil 1,5 kilogramu. Puškaš neznámé ryby zásadně nebere do ruky, proto použil kleště, odstranil nástrahu a rybu vyfotografoval kvůli určení. Když zjistil, že jde o invazního čtverzubce stříbropásého, zajistil jeho předání pracovníkům Přírodovědného muzea v Rijece k dalšímu výzkumu.
Ryba nemusí být automaticky jedlá
Šlo o druh Lagocephalus sceleratus, česky nejčastěji označovaný jako čtverzubec stříbropásý. Patří mezi lesepsijské migranty: do Středozemního moře se rozšířil z oblasti Indického a Tichého oceánu přes Suezský průplav. V Jadranu byl oficiálně zaznamenán v roce 2012 u Dubrovníku, později také u Istrie. Nejnovější nález dokládá jeho přítomnost i v Kvarnerském zálivu.
Jeden úlovek samozřejmě neříká, kolik těchto ryb v severním Jadranu žije. Pro jachtaře a rekreační rybáře je ale důležitá jiná věc: nejde už jen o problém vzdálenějšího východního Středomoří. Neznámou rybu vytaženou z vody v Chorvatsku proto není rozumné automaticky považovat za jedlou. Při určování mohou napovědět šedé skvrny na hřbetě a nápadně silné zubní desky, jistotu však má dát odborník, nikoli posádka na palubě.
Tetrodotoxin nezničí vaření ani mražení
Nebezpečí představuje tetrodotoxin, silný neurotoxin přítomný zejména v játrech, kůži a pohlavních žlázách. Čtverzubec stříbropásý se nemá konzumovat vůbec – tetrodotoxin je tepelně stabilní a běžné vaření ani mražení z ryby bezpečné jídlo neudělá.
Otrava může začít brněním nebo necitlivostí kolem úst, nevolností a slabostí a přejít až k ochrnutí dýchacích svalů. Specifický protijed není k dispozici a léčba je podpůrná. Pokud by někdo tuto rybu snědl nebo měl po konzumaci neznámé ryby podobné potíže, je potřeba bez prodlení volat tísňovou linku 112, říct, co přesně jedl, a nečekat, až příznaky samy odezní.
Jed není jediné riziko
Čtverzubci mají vpředu čtyři srostlé zubní desky, po kterých je pojmenovaná celá čeleď. Rybě umožňují poškodit i rybářské vybavení a člověku hrozí vážné poranění prstů. Tetrodotoxin se obvykle spojuje s požitím tkání, zatímco při manipulaci hrozí především silné mechanické kousnutí a zbytečný kontakt s toxickou rybou.
Na palubě navíc bývá málo místa a kolem úlovku se rychle shromáždí posádka. Rybu proto nedávejte volně do kokpitu a nenechte k ní chodit děti a ani třeba psa. Určení podle fotografie může pomoci odborníkům, ale nemělo by být záminkou k riskantní manipulaci.
Co udělat, když ji vytáhnete
Základní pravidlo je krátké: nekonzumovat, nečistit a nedotýkat se holýma rukama. Držte ruce mimo dosah čelistí a nesnažte se úlovek předvádět posádce nebo aranžovat pro fotografii. Pokud je ryba už na břehu či na lodi, oddělte od ní lidi i zvířata a další postup domluvte s odbornou institucí. Neimprovizujte s jejím kucháním ani vyhazováním.
Pokud z charterové lodě běžně rybaříte, domluvte postup předem, ne až s neznámým úlovkem na háčku. Jeden člověk udrží odstup ostatních, druhý zabezpečí náčiní a nikdo nebude sahat k tlamě. Dlouhé kleště a pevné rukavice mohou snížit riziko náhodného kontaktu, nenahrazují však odbornou radu a nejsou důvodem rybu dál zpracovávat. Nejdůležitější je přerušit improvizaci dřív, než vznikne poranění.
Nález oznamte místní odborné instituci, například přírodovědnému muzeu, akváriu nebo chorvatskému Institutu pro oceánografii a rybolov. Připravte si fotografii pořízenou z bezpečné vzdálenosti, přesnou polohu, datum, přibližnou velikost a způsob ulovení. Dražen Puškaš udělal podstatné věci správně: neznámý druh nevzal do holé ruky, nezkoušel ho jíst a umožnil odborné zdokumentování nálezu.
Další články k tématu
- Okamura a další jedovaté invazní druhy ve Středozemním moři
- Měchýřovka portugalská se objevila ve Středomoří. Dorazí i do Řecka a Chorvatska?
- Teplo, sliz a medúzy ve Středozemním moři
- Co vás (ne)požahá ve Středozemním moři
- Uštknutí a bodnutí – jak proti nim nejlépe bojovat