Lea Maxwelová je jachtařka a bloggerka (viz. Escapeundersail.com). Jeden z jejích článků se jmenuje: „Co se naučí vaše dcera, když se naučí plachtit„. Je to nepokrytý hold jachtingu, hlavně jeho výchovným hodnotám. Koneckonců, drtivá většina sportovců, turistů, houbařů, šachistů, (dosaďte libovolnou aktivitu), bude tvrdit, že je to zásadně prospěšné i pro jejich děti. Co však už článek neukazuje je realita střetu dobrého úmyslu rodiče s duší mladého člověka. Ten leckdy tuší výchovný záměr nebo nedejbože fintu, jakou si rodič jachtař omlouvá, že za cenu rodinných úspor nutí děti účastnit se svého hobby. Abychom tu argumenty paní Maxwelové ověřili v praxi a obrousili po americkou exaltovaný tón jejích slov, poprosili jsme Terezu Langhammerovou (dceru jachtaře a jachtařky), aby zmíněné argumenty potvrdila, případně vyvrátila.
Teze první: Jachting u potomků posiluje schopnost týmové spolupráce a schopnost vést lidi
Pokud vaše dítě vydrží u jachtingu, jednoho dne se ocitne na větší lodi s dalšími/cizími lidmi a bude rotovat na různých pozicích. Kapitán bude velet a posádka plnit své úkoly – kormidlovat, pracovat s plachtami, provádět manévry… Podle Maxwelové je efektivní komunikace z pozice velitele, nebo na druhé straně schopnost začlenit se do týmu, zásadní životní potřebou a loď je místo, kde se tomu lze naučit.
Tereza: Týmovou spolupráci a práci s lidmi vnímám jako jeden z nejdůležitějších aspektů jachtingu a jeden z největších přesahů do běžného života. Plachtění není úplně triviální sport a loď je hodně nahuštěný prostor pro život. Posádka spolu musí vycházet a je hodně důležité, aby kapitán zvládal psychologickou stránku věci. To se pak velmi dobře využívá i v týmu v zaměstnání či osobním životě. Musíte být empatičtí, komunikativní, upřímní a schopni se domluvit i s lidmi, kteří vám úplně nesednou. Protože už roky pluji i jako kapitán(ka), mladá léta plavčíka na lodi s rodiči mi k tomuto opravdu hodně pomohla. Na druhou stranu, když budete plout se starým mořským vlkem, který je sice úžasný jachtař, ale mrzutý na posádku protože mu ničí loď, nejsem si jistá, jestli se naučíte dobrému vedení 😉
Teze druhá: Jachting vede potomky k soběstačnosti
Cesta k jachtingu může vést přes kurzy či oddíly jednoposádkových okruhových plachetnic. Jako u většiny nových a komplexních dovedností, bude mladému člověku nějakou dobu trvat než plavidlo zvládne. Postupem času se vaše dcera naučí ovládat loď a získá tím velkou míru sebevědomí, spolu s vědomím, že učení je sled pokusů a omylů, ale s dostatečnou podporou se může naučit cokoli. To bude základem její soběstačnosti v životě.
Tereza: Soběstačnost na plachetnici vnímám spíše z pohledu člena posádky. S rodiči jsem s bratrem napluli spoustu mil jako plavčíci a starali se hlavně o jídlo, pohodlí, zásoby vody, úklid, lana… prostě o cokoliv, co bylo potřeba. V těchto činnostech a hlavně rozdělených hlídkách se člověk naučí spoléhat se na svůj úsudek a řešit problémy sám. Ne vždy je kapitán po ruce, vyspaný a ochotný odpovídat na hloupé otázky typu: “Kapitáne, proč nejde plyn?” nebo “Co mám dělat s tou vodou, co se řine z umyvadla?”.
Teze třetí: Díky jachtingu získají potomci znalosti techniky
Jachting je o technice a mechanice. Funkce kormidla, trimování plachet, vinšny a jejich převody, lana a kladky, motor … Loď je pestrá skládačka různých systémů, dnes už nejen mechanických ale i elektronických, kde se dcera naučí jak fungují.
Tereza: Naprosto upřímně – plachtění mě v tomhle aspektu přivedlo k myšlenkám, jestli jsem místo té biologie neměla studovat strojařinu a motory. 😀 V dnešní době už není možné ani žádoucí, aby žena nevěděla o technické a mechanické stránce života nic a vše za ní ochotně dělali muži. Dneska je nutné, aby si holka aspoň uměla vyměnit hlavici sprchy, když protéká, přivrtat poličku, ideálně i třeba vyměnit svíčky u motoru auta. Vím, jsou to běžné věci, na lodi se řeší více aerodynamika, hydrodynamika, mechanika motorů a podobně. Ale já jsem se díky rodičům a opravách na naší lodi dostala i k elektroinstalaci, opravě laminátu a instalaci vodního potrubí. A taková blbost, jako je těsnění odpadové roury u dřezu, se doma vyloženě hodí. V moderní době je technické myšlení velmi důležité.
Teze čtvrtá: Jachting pomůže potomkům naučit se zvládat nepříznivé situace:
Fouká buď málo nebo zase moc, prší, neustále se něco kazí… Jachting vyžaduje trpělivost a je to takový koncentrovaný život, kde se hezké chvíle v rychlém sledu střídají s řešením akutních problémů. Vyrovnávat se s nepřízní života a kultivovat schopnost přizpůsobit se a pokračovat bez ohledu na okolnosti, je podle Maxwelové oblíbený přínos jachtingu.
Tereza: To je sice pravda, ale pak se mě lidi pořád ptají, co mě na tom jachtingu tak baví, když je tam zima, fouká, pak zas nefouká, pak bouřka, pak se něco rozbije… Možná je to ale právě ten důvod. Na lodi se rozhodně nebudete nudit. Řekla bych spíš ale, že tohle funguje spíš jako filtr – pokud nejste ten typ, že byste zvládali nepříznivé situace, asi nebudete jezdit na moře. Takže to není tak o naučení, ale o zjištění, jestli na to máte nervy.
Teze pátá: Potomek se naučí bezpečnému chování na vodě:
Bezpečnost dětí je zásadní prioritou všech rodičů a pro některé je představa, že posílají dítě na moře, zdrojem malé paniky. Nemusí. Dítě bude mít vestu, naučí se jak se na vodě chovat bezpečně, vnímat okolí a rizika i postarat se o ostatní v případě, že vypadnou z lodi. Naučí se ocenit a dodržovat množství bezpečnostních pravidel, které jsou součástí jachtařské přípravy a bude připraveno fungovat na moři.
Tereza: Na plavbu na Lipně jsem měla v posádce kamaráda s tříletým synem Tobíkem. Tobík byl už předem výborně připraven a uměl základní pravidla: “Musíme nosit vestu.” a “musíme poslouchat kapitána.” Plavba s ním byla naprosto bezproblémová a myslím, že největší přínos byl ve vztahu tatínka k synovi. Je to stejná kooperace a spolupráce jako se zbytkem posádky, jen na trochu jiné úrovni. Těším se, jak budu plachtit se svými budoucími dětmi.
Teze šestá: Jachting vede potomky k matematice a vědě
Učit se jachtingu je forma vzdělávání. Jste na vzduchu, na vodě, je to zábavné a vzrušující a ani to nemusí připadat jako učení. Ve svém jádru je jachting hromada matematiky a vědy. Sledování a vyhodnocování počasí, větru, proudů a jejich vlivu na výkon lodě postupně doplňují další kalkulace jako navigační výpočty či kotvení. Jachting je výborný způsob praktického učení. Doplňme, že mu předchází počítání peněz a umění vydělat dost, aby na nějaký jachting vůbec došlo.
Tereza: Myslím, že k tomuto musí každý dojít sám. Pokud dáte své dítě na jachting s cílem, aby se naučilo počítat, asi to pravděpodobně nevyjde. Je ale naprostá pravda, že jachting nás zábavnou a nenásilnou formou učí fyzikálním zákonům v takové podobě, která puberťáka na hodině fyziky ve škole ani nenapadne. Najednou všechny ty poučky a zákony začnou dávat smysl a každý si je může vyzkoušet na vlastní kůži už jenom změnou kurzu nebo nastavením plachet. Kolikrát jsem na lodi lamentovala, že jsem měla v hodinách fyziky dávat větší pozor! A že mi někdo měl říct, že to budu reálně v životě potřebovat a na co! (Říkal! Ale nepadlo to tehdy na úrodnou půdu; pozn. otce)
Teze sedmá: Jachting podporuje rovnováhu. Jak fyzikální, tak psychickou.
V základním smyslu slova jachting zlepšuje rovnováhu, protože loď se neustále hýbe a každý pohyb je motorickým cvičením. V širším slova smyslu jachting dává příležitost nacházet rovnováhu uprostřed přírody, přátel, na nových místech – oceňovat kvalitu analogového života a vyrovnávat stres online světa.
Tereza: K tomuto dodám jen krátký komentář. Ač jsou na plachetnici stísněná místa, člověk se musí často ohýbat a někam lézt, vždy mě po dvou dnech přestanou bolet záda ze sezení za stolem. Toliko k motorickým cvičením. A k rovnováze světa – větší psychický relax než plavbu na plachetnici neznám. Na telefon či mail si ani nevzpomenete.
Teze osmá: Jachting otevírá nové možnosti
Jachting otevírá mnoho možností. Umožňuje prozkoumat velkou část světa. Kam by vaše dcera chtěl plout? Bude se jachtingu věnovat když odroste? Vezme vás někdy na plavbu? (To by šlo přeformulovat na imperativ rodiče-jachtaře: K dětem na lodi se chovej vždy tak, aby tě jednoho dne vzali na plavbu a ty jsi se nebál o život!).
Jachting otevírá mnoho možností, a to co se dcera při jachtingu naučí se neztratí, i kdyby se nakonec rozhodla jachtingu nevěnovat.
Tereza: Myslím že tuhle část by měli spíš komentovat mí rodiče. Co, báli byste se, rodičové, kdybych vás vzala na plavbu? 😀
Otec: Plul jsem s ní a přežil! Ani mě moc nebila. 🙂
Teze devátá: Jachting pozvedává sebevědomí:
Pro dívky každého věku je jachting školou sebevědomí – toho druhu, které přichází s pocitem vlastního výkonu i s dosažením společného cíle a je ukotven ve zvládnutí nových dovedností, které zůstanou na na celý život.
Sebevědomí získané při jachtingu může vašim dcerám pomoci při plavbě rozbouřenými vodami života.
Tereza: Absolutní souhlas. Pokud víte, že zvládnete zacouvat s 40 stopou plachetnicí do mooringového stání v chorvatském přístavu v plné sezóně, nějakej blbec v práci vás prostě nezaskočí.
Vzkaz od Terezy: Pokud máte potomka, se kterým byste rádi zkusili plachtit (nebo ho poslali raději samotného), pořádám flotilové zážitkové a výukové plavby na Lipně a Orlíku. Dva nebo tři dny absolutní pohody a jachtingu. Je dobré dát jim vědět, k čemu budou tu fyziku ze školy potřebovat. ;.) Kontakt: tetris.sailing@gmail.com nebo www.tetris-sailing.cz