Architekti dorazili, tož jsme se mohli rozloučit s Paříží a vydat se na nejmalebnější část cesty. Trochu nám kazilo náladu, že na komoře mají přednost obchodní lodě před rekreačníma, takže hned další den po vyplutí z Paříže jsme u jedné komory čekali od rána až do jedné odpoledne…ale takhle hrozné už to nikde dál nebylo.
Nejdřív jsme jeli po řece Marne, odsud pak na kanál latéral á la Marne až do Vitry le François. Tam už to začalo být zajímavé ohledně komor. Až dosud byla na každé komoře obsluha a otevírala komory bez našeho přičinění. Sem tam se objevila komora, před kterou visela tyč a po jejím otočení se komora otevřela. Vevnitř se pak zataháním za zelenou signální tyč zavřou dveře a napustí komora. Kromě toho tam je ještě červená tyč pro případ, že by něco nefungovalo. Ale tady to začalo být ještě zajímavější – přišla k nám obsluha z organizace VNF, která má na starosti vodní cesty a přidělila nám dálkové ovlánání – jo, opravdu, DÁLKOVÉ OVLÁDÁNÍ ke komorám. Přijedete ke komoře, namíříte krabičku, řeknete zaklínání (otevři komoro ty jedna potvoro) – a je to.
Jenže to ještě nebylo všechno. Takhle jsme pokračovali asi dva dny, až jsme takhle v pondělí ráno přijeli ke komoře, řekli zaklínadlo, namířili krabičku – a nic. Naštěstí šel zrovna okolo pán a dost se chechtal jak se snažíme – prý tohle je manuální komora a měl by tu být nějaký pan VNF, který pojede s námi a pomůže nám komory otvírat a zavírat klikou…ale jezdí tu prý tak málo lodí a je pondělí ráno, že asi zaspal. Tož se kluci chopili kleští a vrhli se manuálně na komoru – kliky byly schované, takže si museli vystačit s nářadím z lodi. Ale fakt jim to šlo. A že to byla operace – přijet těsně ke komoře, vyhodit architekty, zacouvat před vrata, oni zatím manuálně točí vrátkem a otevírají vrata. Pak vjet dovnitř, kluci točí jiným vrátkem aby se napustila voda. Po napuštění stejným způsobem otevřít a zavřít vrata na druhé straně, zacouvat k vratům, nabrat kluky a frčíme k další komoře, která je na dohled. Takhle jsme projeli asi čtyři komory, než nás dojela pěkně nakrknutá paní VNF. Pak už nás vždycky stihla předjet na mopedu, připravit kliky a spolupracovala při otevírání a zavírání. Jenže byla tak naštvaná, že jsme ji vytáhli z postele a dokonce ani nestavíme na oběd, že ji ani jeden z kluků nepřiměl k úsměvu, a to se poctivě střídali.
Tohle byl kanál Champagne et Bourgogne. Takhle jsme vystoupali 68 komor nahoru – nějakých 340 metrů. Je fakt, že horskou turistiku s plachetnicí jsem ještě neprovozovala, to byl zážitek. A nahoře tunel, další čtyři kilásky tmy a zimy a pak dalších 43 komor dolů – ty už byly naštěstí z větší části zas na dálkové ovládání – i když dvě jsme museli otevírat táhlama, taky dobrej systém. Komor bylo fakt hodně, ale jiným kanálem to s naším ponorem nešlo. Nádherně opuštěná krajina, v prťavých vsích často nebyla ani hospoda…ale to vůbec nevadilo. Když jsme vylezli s kanystrem z lodi a chtěli naftu, všude nás posílali pro víno a pro šampáňo, protože tady se všude pěstuje, každá pidives má svoji značku, takže jsme víno a sýry jedli v podstatě pořád, mňáááám!
Taky jsme v komorách párkrát uvízli – někdy byly jen nefunkční a museli jsme čekat, až přijede nějaký pan VNF to nahodit (to už u těch na dálkové ovládání), jednou to mělo kurióznější příčinu – dole ve vratech se pod vodou zaklínilo břevno. Nejdřív se sjeli páni VNF ze všech stran a hrozně rokovali, že musí zavolat hasiče a potápěče…ale když jsem se začala vyptávat, jak je to hluboko, tak se tolik lekli, že bych se tam snad chtěla potopit, že si ode mě radši půjčili potápěcí brejle a vylovili to sami – krásnej výstavní kořen, vezla jsem si ho pak jako suvenýr až k moři.
Tyhle mraky komor, kde bylo vidět od jedné k druhé, nás hrozně zdržely, další parta se střídala v Pontailler sur Saône, což zdaleka nebylo v původním plánu…časové rezervy se dávno vyčerpaly, touhle dobou jsem už měla být na Rhôně.
Další díl: 6. Sachmet- etapa pátá: Pontailler sur Saône – La Ciotat
[…] díl: 5.Sachmet- etapa čtvrtá: Paris- Pontailler sur Saône #gallery-1342-2 { margin: auto; } #gallery-1342-2 .gallery-item { float: left; margin-top: 10px; […]