Chorvatsko hlásí nejsilnější červenec za poslední dva roky: 4,7 milionu příjezdů a téměř 30 milionů přenocování. Do statistik eVisitoru se přitom započítává i nautický charter přes systém eCrew. Pro jachtaře je ale zajímavější něco jiného než rekordní titulek. Jak moc se silná sezona skutečně projeví na molech, bójích a v oblíbených zátokách?
Je sobota odpoledne někde mezi Kaštelou a Trogirem. Na parkovišti před marinou krouží auta s německými, českými, polskými a rakouskými značkami, před charterovou kanceláří čeká několik posádek a u vozíků na zavazadla začíná platit prosté pravidlo: kdo ho má, ten ho nepouští.
Za několik hodin se situace obrátí. Marina se vyprázdní, stovky lodí vyrazí k Brači, Šoltě, Hvaru nebo Visu – a část stejného davu se večer znovu potká u městských mol, na bójích před konobami a v nejznámějších zátokách.
Červencovou sezonu v Chorvatsku lze měřit právě takhle. Počtem aut na příjezdové silnici. Frontou u charterové kanceláře. Posledním volným místem na molu.
Anebo statisticky.
Podle oficiálních údajů chorvatského systému eVisitor zaznamenala země letos v červenci 4,7 milionu příjezdů a 29,6 milionu přenocování. Proti červenci 2025 je to o 2,5 procenta více příjezdů a o jedno procento více nocí.
Chorvatský ministr turismu Tonči Glavina výsledek označil za nejlepší červenec posledních dvou let.
Na první pohled obyčejná turistická zpráva. Pro jachtaře má ale jeden zajímavý detail.
V číslech jsou i charterové posádky
eVisitor totiž nepočítá jen hosty v hotelích, apartmánech a kempech. Do statistik jsou integrována také data ze systému eCrew, který eviduje hosty ubytované na charterových plavidlech.
Takže ano: někde uvnitř těch 29,6 milionu červencových nocí jsou také posádky, které večer spaly v kokpitu Bavárie, Hanse nebo Lagoonu někde mezi Pulou a Dubrovníkem.
Je ale potřeba dodat jednu podstatnou věc.
Z celkových údajů eVisitoru nelze vyvodit, že o stejné procento vzrostl charter nebo že byly o stejné procento plnější mariny. Data jsou společnou statistikou různých forem ubytování a nautický charter je pouze jednou jejich částí.
A právě samostatná čísla z nautického sektoru ukazují trochu jiný obrázek.
Podle údajů eCrew citovaných koncem července prezidentkou Sdružení nautického turismu Chorvatské hospodářské komory Bernardou Renatou Marević bylo do konce června zaznamenáno 194 500 charterových hostů. Ti vytvořili něco přes 1,1 milionu přenocování.
Hostů bylo meziročně asi o tři procenta méně, nocí o jedno procento méně a přibližně o tři procenta klesl také počet pronájmů lodí.
Zatímco tedy Chorvatsko jako celek vstupovalo do hlavní sezony velmi silně, charter rozhodně neprožíval bezvýhradný boom.
Turistický průměr na molu neexistuje
Za prvních sedm měsíců roku evidovalo Chorvatsko 12,4 milionu příjezdů a 59,1 milionu přenocování. V obou případech jde meziročně o jednoprocentní růst.
Drtivá většina provozu samozřejmě připadá na pobřeží. Na Jadranu bylo zaznamenáno 56,1 milionu nocí, tedy o půl procenta více než loni.
Jedno procento nahoru nebo dolů nevypadá příliš dramaticky. Jenže jachtařská sezona má s celostátním průměrem jeden problém:
Nikdo nekotví v celostátním průměru.
Kotvíme v konkrétní zátoce, v konkrétní den a často ve stejnou hodinu jako všichni ostatní. Jestli přijedete v šest večer do populárního přístavu na Hvaru, je vám poměrně jedno, že průměrná návštěvnost Chorvatska vzrostla jen o jedno procento. Buď místo je, nebo není.
Právě proto je zajímavé podívat se, kam turisté míří.
V samotném červenci vedly podle chorvatských údajů Istrie, Splitsko-dalmatská župa a Kvarner. Mezi nejnavštěvovanější jednotlivé destinace patřily Rovinj, Vir, Poreč, Medulin a Dubrovník.
Za období od ledna do konce července připadlo na Istrii 16,7 milionu přenocování, na Splitsko-dalmatskou župu 11,1 milionu a na Kvarner 9,7 milionu. Mezi jednotlivými městy vedly Dubrovník, Rovinj, Poreč, Split a Umag.
To už je mapa, která jachtaři něco říká.
Kde se turisté potkají s loděmi
Split, Istrie, Kvarner nebo Dubrovník nejsou jen turistické destinace. Jsou to zároveň oblasti marin, charterových základen, trajektových linek, výletních lodí, městských přístavů a hustého letního provozu na vodě i na břehu.
Neznamená to automaticky, že budou všechny mariny plné.
Znamená to však větší tlak na celý pobřežní systém, který jachtař používá stejně jako turista z apartmánu: silnice, parkoviště, restaurace, supermarkety, taxislužby, servisy, trajekty nebo městská nábřeží.
A na některých místech také na prostor u vody. Molo je pořád stejně velké, počet bójí v zátoce je také konečný.
Silná sezona přitom není pro jachtaře jen problém. Přináší i přesný opak. Tam, kde je dost hostů, fungují konoby, obchody, transfery, půjčovny aut, servisy a další infrastruktura, kterou posádky potřebují.
Potíž nastává teprve ve chvíli, kdy se velká poptávka potká s pevně danou kapacitou. A někdy s jedním marinerem, který má právě na starosti šest lodí najednou.
Charter má vlastní rytmus
Samostatná data z nautického sektoru zároveň ukazují, že situace není černobílá.
Bernarda Renata Marević z Chorvatské hospodářské komory označila letošní situaci v marinách s větším podílem stálých stání za stabilní. Charter je podle ní více vystaven pozdním rezervacím a rostoucí konkurenci jiných středomořských destinací, zejména Řecka a Turecka.
A právě pozdní rezervace mohou být jedním z důvodů, proč se pocit na místě někdy liší od statistik sestavených několik měsíců dopředu.
Ředitel Chorvatského turistického sdružení Kristjan Staničić upozorňuje na stejný trend v cestovním ruchu obecně: hosté se stále více rozhodují na poslední chvíli a výrazněji posuzují poměr ceny a kvality, bezpečnost a dostupnost destinace.
Chorvatsko má v tomto ohledu proti části Středomoří obrovskou výhodu. Pro Němce, Rakušana, Slovince nebo Čecha není nutné půl roku dopředu kupovat letenku. Když předpověď vypadá dobře a nabídka dává smysl, lze sednout do auta a druhý den být u Jadranu.
Pro jachtařský provoz to znamená méně předvídatelný rytmus.
Klidnější týden se může zaplnit poměrně pozdě.
Sobota zůstává sobotou
A pak je tu ještě jeden jev, který žádná měsíční statistika příliš dobře nevystihuje: koncentrace provozu v čase.
Charterový Jadran stále ve velké míře žije od soboty do soboty.
Právě během několika hodin se tisíce posádek vracejí na základny, tankují, vystupují, předávají lodě a odjíždějí. Současně přijíždějí další, nakupují proviant, přebírají lodě a chtějí co nejrychleji vyplout.
Roční nebo měsíční nárůst o jedno procento se tak může v určitém místě a čase projevit mnohem citelněji – a jinde vůbec.
Totéž platí večer na vodě.
Sto lodí rozprostřených mezi desítky zátok není problém. Sto lodí, z nichž třicet chce strávit noc ve stejné zátoce před stejnou konobou, už problém být může.
Proto bych turistické statistiky nečetl jako předpověď, že „letos nebude kde stát“.
Jsou spíš dalším údajem do obrazu sezony.
Připlout o hodinu dřív může být lepší než rezervovat o měsíc dřív
Pro skippera z toho plyne několik velmi praktických důsledků.
V hlavní sezoně má větší cenu plán B. Pokud se první zátoka zaplní, je dobré už při připlouvání vědět, kam pokračovat.
U městských mol a vyhledávaných marin dává větší smysl ověřovat možnosti rezervace předem. A tam, kde rezervovat nelze, někdy udělá větší službu rozdíl mezi příjezdem ve čtyři a v sedm večer než půlhodinová debata nad ideální trasou.
Zvlášť v okolí hlavních charterových center je také dobré počítat se sobotním provozem na silnicích, v obchodech i přímo v marinách.
A jestli vás technik charterové společnosti požádá, zda by problém s nefungujícím plotterem nemohl vyřešit „za dvacet minut“, je v srpnu rozumnější tento údaj chápat spíše jako výraz optimismu než jako jednotku času.
Posezóna začíná dávat ještě větší smysl
Právě tady se zajímavě vrací téma posezóny.
Staničić v srpnu mluvil o dobrých vyhlídkách i po hlavní části léta a HTZ plánoval od poloviny srpna další propagaci zejména v Polsku a Velké Británii.
Pro českého jachtaře ale září a první část října nepotřebují příliš mnoho reklamy.
Moře je stále teplé, ceny charterů obvykle klesají a největší letní tlak mizí. Ve městech se dá znovu projít po nábřeží bez pocitu, že člověk nastoupil do průvodu, a ve čtyři odpoledne ještě nemusí začínat závod o poslední volnou bóji.
Není to samozřejmě léto zadarmo. Dny se krátí a počasí už vyžaduje větší pozornost. Fronta, bóra nebo několik propršených dní dokážou podzimní plavbu změnit rychleji než v červenci.
Jenže odměnou bývá něco, co se v hlavní sezoně stává stále vzácnějším: prostor.
Další články k tématu
- Morski HR komentuje důvěru jachtařů v systém ACI marin
- Když si jachta zabere celou zátoku: na Pelješci a Hvaru se znovu řeší lana napříč zátokou
- Na Jadranu nepolevuje riziko náhlých a nebezpečných bouří
- Opakované nehody na Jadranu ukazují na slabé místo charteru: nestačí mít papíry, posádka musí umět rozhodovat
- Nástrahy plavby v Chorvatsku – kotvení u bójí