Požáry na Brači: stovky lidí zachránila evakuace po moři

Požár, který se z vnitrozemí Brače rozšířil až k pobřeží u Milny, zahnal v noci na 13. září stovky lidí do zátok a na pláže. Když cesta po souši přestala být bezpečná, hlavní evakuační trasou se stalo moře. Do akce se zapojily záchranné, policejní a vojenské čluny, remorkéry, turistické lodě i soukromá plavidla.

Oheň se dostal z kopců až k zátokám

Rozsáhlý požár vypukl 10. září u Ložišće. Silný vítr ho během dalších dnů tlačil přes obtížně přístupný terén k jihozápadnímu pobřeží Brače. V sobotu večer se oheň rozšířil směrem k Milně a k zátokám Duboka, Lučice a Osibova, kde ohrožoval domy, ubytovací objekty i resort Gava. Chorvatské úřady aktivovaly varovný systém SRUUK a vyzvaly obyvatele a návštěvníky, aby sledovali pokyny záchranných složek.[3]

Národní centrum pro koordinaci pátrání a záchrany na moři MRCC Rijeka přijalo první naléhavá hlášení o lidech uvězněných na západním pobřeží 12. září ve 21:56. Preventivní přesun obyvatel a hostů po moři začal podle hasičů ve 23:25. Nešlo o běžně vyhlášenou plošnou evakuaci celé Milny. Lodě vyzvedávaly především lidi, kteří se ocitli v ohrožených zátokách a na pobřeží odříznutém ohněm.[1][3]

Více než 600 lidí odvezly lodě

Akci koordinovalo MRCC Rijeka spolu s přístavním kapitanátem ve Splitu. Na místě pracovaly čtyři záchranné čluny kapitanátu a jeho poboček v Milně, Hvaru a Makarské, tři policejní plavidla, loď a dva čluny chorvatské pobřežní stráže, dva remorkéry, dvě lodivodské lodě, čluny horské služby, turistické lodě a plavidla místních obyvatel. Na některá záchranná plavidla nastoupili také zdravotníci.[1]

Podle předběžných údajů bylo v přímém nebezpečí přibližně 200 lidí, mezi nimi děti, senioři a osoby se sníženou pohyblivostí. Čluny přístavního kapitanátu převezly 185 osob a turistické lodě do čtyř hodin ráno odvezly dalších zhruba 500 lidí. Zdroje proto celou operaci shrnují jako evakuaci více než 600 osob po moři.[1]

Na žádost MRCC se do zásahu zapojilo také chorvatské námořnictvo. Pobřežní hlídková loď OOB-31 Omiš a dva rychlé čluny typu Modrulj pomáhaly s evakuací z pláže a zdravotnickými transporty. Vojenská plavidla převzala osm civilistů, jeden z člunů zároveň přepravil ze Supetaru do Splitu těhotnou ženu a další dva pacienty v doprovodu zdravotnického týmu.[2]

Evakuace se neobešla bez zranění

Hasičská zpráva během nedělního rána uváděla dvě lehce zraněné osoby. Pozdější informace serveru Morski HR, který se odvolává na nemocnici KBC Split, však popsala vážnější stav jedné ženy. Při evakuaci měla spadnout do moře a po následcích tonutí byla hospitalizována na jednotce intenzivní péče. Mladší muž ošetřený po nadýchání kouře byl podle stejného zdroje propuštěn do domácí péče.[3][4]

Upozornění pro skippery, kdyby se snad k takové evakuační akci dostali: Přesun z pobřeží na loď ve tmě, kouři a stresu není obyčejné nalodění. Člověk hůř vidí, hůř dýchá a snadno ztratí rovnováhu. Posádka, která někoho přijímá z pláže, mola nebo jiného plavidla, musí mít připravené světlo, záchranné vesty, volný bok a jednoho člověka, který bude celý manévr řídit. Když všichni pomáhají všem, často nakonec neřídí nikdo.

Požáry pod dohledem, zásah ale pokračoval

Ve 20 hodin v neděli 13. září označili hasiči situaci na hlavním požářišti Ložišće–Milna za uspokojivou, nikoli za definitivně ukončenou. Na místě zůstávalo 236 hasičů s 68 vozidly, ze vzduchu během dne zasahovaly čtyři Canadairy CL-415 a tři Air Tractory AT-802. Nové ohnisko, které odpoledne vzniklo v těžko přístupném terénu nad Bolem, se podařilo dostat pod kontrolu; pozemní jednotky ho dál střežily.[3][5]

Pro jachtaře je důležité, že konec viditelných plamenů ještě neznamená normální provoz. V oblasti mohou zůstávat záchranná plavidla, kouř omezuje viditelnost a letadla potřebují prostor pro nabírání vody i nálet k požářišti. Do postižených zátok nemá smysl vplouvat „jen se podívat“. Fotografie není důvod překážet lidem, kteří pracují.

Doporučení Krásy jachtingu: Co má v takové situaci udělat skipper?

Požár na souši se může během několika hodin změnit v problém posádky na kotvě, zvlášť tehdy, když vítr žene oheň k pobřeží a jediná silnice z místa přestane být použitelná. Rozhodnutí odplout je potřeba udělat dřív, než kouř zakryje orientační body a zátoku zaplní evakuační lodě.

Na lodi hlídat hlavně toto:

• průběžně sledovat oficiální varování, místní pokyny a provoz na VHF;
• mít připravený motor, klíče, plán na rychlé zvednutí kotvy a trasu na volnou vodu;
• rozdat vesty dřív, než se situace zhorší, a v noci připravit světla;
• nevplouvat do prostoru, kde pracují záchranná plavidla nebo protipožární letadla;
• při převzetí lidí určit jednoho člověka k řízení lodi a druhého k bezpečnému nalodění;
• při bezprostředním ohrožení volat chorvatskou tísňovou linku 112 nebo námořní záchranné centrum MRCC Rijeka na čísle 195.[3][6]

Soukromé a turistické lodě na Brači odvedly velký kus práce. To ale neznamená, že má každá charterová posádka sama vyrazit do záchranné akce. Pomoc dává smysl tehdy, když je koordinovaná, loď je pro ni vhodná a skipper neohrozí vlastní posádku ani profesionální záchranáře.

Požáry u Milny a nad Bolem připomněly, že bezpečné kotviště se neposuzuje jen podle hloubky, dna a předpovědi větru. Někdy přichází nebezpečí ze souše. V takové chvíli je nejcennější čas, volná úniková cesta a posádka, která ví, co má dělat.

Další články k tématu

• Když oheň sevře pobřeží: v Nemire pomáhaly lidem malé lodě
• Požáry u Omiše a na Dugém otoku: když se pobřežní plavba mění v evakuační trasu
• Okolí Zatonu a Šibeniku v plamenech
• Požár jachty u Komiže: posádka unikla střešním oknem do moře
• Bóra ve Velebitském kanálu: proč se paddleboard a nafukovací člun mohou změnit v past

Zdroje

1. Morski HR – evakuace více než 600 lidí po moři
2. Ministerstvo obrany Chorvatska – zapojení námořnictva
3. Chorvatské hasičské společenství – průběžná zpráva k požárům na Brači
4. Morski HR – informace o zraněných při evakuaci
5. Morski HR – večerní stav požárů na Brači
6. Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury – MRCC Rijeka a tísňová linka 195