Analýza plavební sezóny 2021 v ČR: jak je to s alkoholem za kormidlem a kolik bylo nehod?

Ač Česká Republika nemá moře, má několik jedinečných vodních ploch jako jsou přehrady Slapy, Orlík, Lipno nebo Nové mlýny a spoustu dalších. Díky tomu jsou u nás vodní sporty obecně, ať už se bavíme o jachtách, motorových lodích, nebo třeba jen šlapadlech, paddle boardech a podobně, velmi oblíbené. Nějak prostě tu vodu máme v krvi.

Každý, kdo se pravidelně vyskytuje v sezóně na větších přehradách, ví, že když je pěkný slunný a teplý víkend, nejde se na vodě téměř ani hnout. Mě osobně třeba často napadne, že přeci musí být na vodě  spoustu nehod a srážek. Stejně tak občas potkám loď, jejíž kapitán (správně bych měla říkat „vůdce“, ale nějak mi to nejde přes jazyk) mi připadá jaksi minimálně lehce omámen alkoholem. Alkohol za kormidlo nepatří stejně jako za volant, na druhou stranu, kdo by nedostal chuť na jedno krásně vychlazené pivo ve chvíli, kdy si užívá nádherný den na vodě, že. Samozřejmě nejsme zvířata a většina z nás tomu odolá, ale nedávno mě napadlo, jestli by někde nešly sehnat nějaké statistiky nehodovosti, kontrol a případně alkoholu za kormidlem.

I zagooglila jsem a sehnala jsem kompletní Analýzu plavební sezony 2021 od 1.4. do 30.9. od Státní plavební správy. Přináším vám tady výtah toho nejzajímavějšího.

Kontroly lodí na vodě

Lipno je třeba známé tím, že je velmi lehké potkat policejní kontrolu, ukazovat papíry a dělat zkoušku na zjištění alkoholu v dechu. Slapy zase měly toto léto specialitu, že policie jezdila a zastavovala motorové čluny jezdící ve skluzu tam, kde nemají, mnohem více než co jsem viděla za poslední leta. Zvedla se opravdu frekvence kontrol nebo je to jen dojem?

Od začátku koronavirové situace se dle analýzy naopak četnost všech kontrol na všech vodních tocích v plavební sezoně snížila a tento rok byla dokonce ještě nižší než rok minulý. Dle čísel bych tak nějak tipla, že ke konci sezony, v srpnu a září, už nějak ta chuť kontrolovat nebyla tak velká.

SPS to vysvětluje nejen koronavirovou krizí (nezmiňuje se přesně proč, jestli personální nedostatek nebo omezení), ale i vyšším počtem deštivých dní a víkendů, za kterých intenzita plavebního provozu hlavně rekreačních plavidel klesá.

Můj pocit ze Slap ale není mylný. Při plánování tzv. dozorové činnosti SPS na vodních tocích se také zohledňují nové a zásadní dopravní omezení, což přesně na Slapech tento rok bylo. Nově byl totiž zaveden příkaz plavby pouze ve výtlačném režimu v úseku od vodní hráze (ř. km 91,8) až po ř. km 118,5 a to od začátku července po konec srpna. Takže opravdu se kvůli tomuto novému příkazu na Slapech kontrolovalo více než je běžné.

Mimochodem, kdo se vyskytuje přes léto na Slapech, věřím, že stejně jako já tohle nové omezení přivítal. Platí jen přes prázdniny, takže mimo to si majitelé motorových lodí zajezdí i tak, ale život u vody se díky tomu zlepšil o 100%, hlavně co se týče hluku (občas to tam bývalo jak u dálnice) a množství a výše vlnění, které poškozuje plata, mola, mariny a lodě stojící u břehu. Minulý rok se nám vlivem vlnění během léta přetrhli obě ocelová lana držící plato i s lodí u břehu a plato s lodí se volně vydalo na driftování zátokou, což nám volal soused ve všední den do práce.

Zjištěné přestupky

Ač dle zprávy SPS tento rok nijak extra nevynikal, překvapilo mě v číslech pár věcí. V průběhu celé sezony bylo nějaké protiprávní jednání zjištěno u celkem 204 z kontrolovaných 903 plavidel, celkem to bylo dokonce 213 přestupků. To znamená, že 23% všech kontrol končilo nějakým dokázaným přestupkem, prostě jeden z pěti kontrolovaných kapitánů dělá něco špatně. Přiznám se, že mi toto číslo přijde docela vysoké. Prý ale nijak nevybočuje z průměru.

Když se ale podíváme na nejčastěji zjištěné přestupky, dává to už trochu více smysl. Jako první je nerespektování plavebního značení (hlavně ten výtlačný režim tedy), což si umím představit, že je časté. Hned v závěsu je technicky nezpůsobilé plavidlo. Tady moc nevím, jak běžná policejní kontrola na vodě odhalí (a hlavně jaké) technické nezpůsobilosti. Při technické kontrole jsou prý dle webových stránek SPS (odkaz zde) nejčastější důvody nevydání dokladu například vývody odpadních vod nebo toalet ven z lodi (kromě chlazení motoru a odtoků dešťové vody nesmí vytékat nic ven), neschválené rekonstrukce částí plavidla, neodpovídající navigační světla nebo chybějící elektrické jističe a nedostatečné záchranné prostředky. Neumím si ale moc představit, jak toto kontrolují pánové policisti za plavby na vodě. Zažil jste někdy někdo podobnou kontrolu?

Co je ale zajímavé, že ač vůdce plavidla pod vlivem alkoholu nezabírá jednu z prvních příček nejčastějších přestupků, je stále hned na 4. místě. Od roku 2015 neklesl počet zjištěných podnapilých kapitánů za sezónu pod 20, minulý rok to bylo „jen“ 16 a tento rok dokonce jen 12. V naprosté většině případů se množství alkoholu v dechu kapitánů pohybuje okolo 0,50 ‰, což pro 80 kg muže znamenají 2 velká piva hned po sobě.

Tady považuji za vhodné zmínit, že dokument Analýza plavební sezóny 2021 nevysvětluje, za jakých podmínek a kdy policisti dávají kapitánům dýchat a kdy ne. Pokud tedy neznáme poměr zkoušek dechu vůči celkovému počtu kontrol, nemůžeme dělat ohledně alkoholu moc velké závěry.

Nejsem 80 kg muž, takže já bych si 2 piva takhle po sobě na lodi určitě nedala, ale když to tak odhadnu, tak to nevypadá jako přímo nebezpečné množství. Na rozdíl od auta, kde opravdu může mít nehodu na svědomí vteřina nepozornosti, na vodě je trochu více času. Nebezpečí spíš vidím v tom, že i malá míra alkoholu snižuje člověku zábrany a kapitán by se pak teoreticky mohl v krizovou situaci rozhodnout jinak a méně optimálně, než bez vlivu. Taky je nutno zmínit známý efekt alkoholu – větší rizikovost chování.

Existuje ale velmi dobrý důvod, proč kapitáni vůbec nepijí. Jako kapitán máte absolutní zodpovědnost nejenom za majetek, ale hlavně za životy a zdraví všech členů posádky, i když si jen zajedete vedle do mariny na oběd. Prostě cokoliv se na lodi stane, jde na váš krk, i kdyby to bylo nepozorností posádky a ne vaší. Protože vy jako kapitán jste dost dobře nevyhodnotil posádku/situaci nebo nezavedl vhodná opatření. To je důvod, proč během plavby radši vždycky sáhnu po nealko radlerech a nealko pivech a pořádnou IPu si dám až večer v kokpitu v marině.

Nehody

V průběhu celé sezony došlo celkem ke 24 nehodám. Vzhledem k minulému roku je to méně, ale celkově jsme na tom od roku 2000 dost vysoko. Nejnižší počet nehod byl v letech 2012-2014, kdy jich nebylo více jak 10 ročně. Nabízí se jednoduché vysvětlení – zvýšení počtu plavidel na vodě. ALE! SPS neeviduje zvýšení počtu malých plavidel evidovaných v rejstříku. Takže pokud by nehodovost byla způsobena vyšším počtem plavidel, jsou to plavidla, která nespadají do evidence, tzn. nepřesahující hmotnost 1000 kg, bez pohonu silnějšího než 4kW a bez plochy plachet větší než 12m2.

Jak píše analýza, většina nehod jsou jen materiální škody nebo lehká zranění. V tomto roce ale byly 3 vážnější nehody, z čehož jedna skončila smrtí, kdy se na jezu převrátila loď a utonula jedna žena. Z toho vyplývá jeden poznatek pro naše porovnávání údajů od plavební správy, že do nehod se započítávají i nehody na kajacích, raftech a kánojích při sjíždění řek, což mě připadá hodně rozdílné od srážek plachetnic a motorových lodí.

Další dvě vážné nehody jsou už trochu méně časté. V jedné šlo o výbuch a následný požár plavidla, při kterém byli vážně zraněni lidé, a u druhé šlo o náraz motorové jachty vysokou rychlostí do skály. O této nehodě vím, protože se stala na Slapech nedaleko od místa, kde se přes léto vyskytuji. Nehoda je stále v šetření a pokud by Policie a SPS zveřejnila následně výsledky šetření, určitě bych o tom také připravila článek.

Pokud plujete na našich krásných vnitřních vodách, plujte prosím opatrně. Provoz je velký, je nutné se chovat ohleduplně a stejně jako v autech přemýšlet i za ostatní a mít na vědomí jejich možnosti a omezení. Jsme všichni na jedné lodi, rekreační jachtaři či nadšenci do vodních sportů a všichni si chceme užívat v klidu naše přírodní bohatství v podobě množství vodních ploch.