Delfínem snadno a rychle

Před časem jsem psal o přístrojovém potápění na zkoušku a v duchu jsem připojil povzdech, že by to chtělo taky vyzkoušet nějaký freediving, který by pravděpodobně na plachetnici našel prakičtější užití. Dalším impulsem byl článek Filipa Mühla o tom, jak frýdajvingoval on, a že to vlastně není nic těžkého. A když, do třetice, jsme řízením osudu měli na výstavě Boat Expo 14 stánek vedle stánku Apneaman, bylo rozhodnuto. Jdeme do toho.

Důvodem, proč freediving, je více. Jak já, tak moje Skipřenka (jak asi milí čtenáři víte) fungujeme jako kapitáni, a tam jsou požadavky na potápění přeci jen trochu jinde, než u nekapitánů. Občas je prostě potřeba potopit se ke kotvě do deseti metrů, občas se prostě musí odřezat lano z propeleru, občas je nutné vylovit ty brýle, které člen posádky ztratil, protožebylypekelnědrahéamanželkahozabije… a navíc – některé zátoky nebo vraky jsou tak krásné, že prostě stojí za to se v nich potápět hluběji a déle. Buď jak buď, rozhodli jsme se chytit býka za rohy a přihlásili se na kurs freedivingu u Apneaman.

delf_2
Naše předkursové šnorchlování u přídě Elviscotte, Elba 2012

Před kursem jsme oba se Skipřenkou měli limit ponoru kolem 5-6 metrů, výdrž pod vodou kolem 45 sekund. Vytýčil jsem tedy cíl. Potopit se 8 metrů (větší hloubka v bazénu v Čestlicích, kde se kurs konal, není) a výdrž pod vodou přes minutu. A šlo se na to.

Samotný kurs je dvoudenní (víkend) a velmi, velmi výživný. V sobotu jsme se sešli v půl deváté ráno a šli domů v osm večer, v neděli pak také od půl deváté do sedmi večer. A rozhodně jsme se nenudili. Ve skupině nás bylo osm. Skupinu šesti vedla instruktorka Janka, dalším dvěma adeptům italského původu se anglicky věnoval Honza, druhý instruktor.

Kurs začal teoretickou přípravou na statickou apneu, hlavně popisem fází, kterými tělo prochází při přebytku CO2 a při nedostatku kyslíku – to abychom věděli, co máme pod vodou čekat. Pak byl strečink a šlo se na věc. Na čestlickém bazénu jsme se u potápěčské jámy převlékli do neoprenů a vyrazili do bazénu plaveckého zkoušet statickou apneu, tedy jak dlouho vydržíme pod vodou bez jakéhokoliv pohybu. Janka nás rozdělila do dvojic (u potápění se vždycky všechno děje ve dvojicicíh, je to otázka základní bezpečnosti) a my jsme podle pokynů zkoušeli zrelaxovat a pak si zahrát na delfíny.

Výsledky byly ohromující. Náš cíl byl překonat minutu. Já jsem na poporvé vydržel pod vodou 2:47 a Skipřenka 3:08. Nejlepším z kurzu byl první den spolukurzant Petr, který vydržel 3:50. Je neuvěřitelné, co dokáže několik rad, správný postup a relaxace.

Statická apnea

Na pořadu dne nebyla jen statická apnea, ale i dynamická (plavání pod vodou s ploutvemi a bez ploutví), a také hloubkové potápění na osmimetrové potápěčské jámě. Potápění do hloubky předcházela přednáška a cvičení pro vyrovnávání tlaku v uších, přednáška o fyziologii z hlediska potápění (potápěcí reflexy) a samozřejmě strečink.

Dno potápěčské jámy
Dno potápěčské jámy

Nemá asi smysl tady detailně povídat, co všechno jsme na celém kurzu prováděli. Bylo toho opravdu hodně, nechyběla videa, cvičení, povídání a všechno směřovalo k tomu, abychom zdárně splnili limit na první level freedivingu, indoor potápění. Zajímavé bylo, jak různí lidé vynikali v různých disciplínách. Zatímco nejlepší na statickou apnou měl potíže s vyrovnáváním tlaku na hloubce, další spolukurzant, který měl problém uplavat 20 metrů pod vodou, se proháněl na dně potápěčské jámy jako delfín. Mě osobně se dařilo nejlépe z celého kurzu v dynamické apnoe  (57 metrů s ploutvemi, 38 metrů bez ploutví), nicméně v osmi metrech hloubky jsem tlak vyrovnál jen s obtížemi, k čemuž se přidala ještě bolest dutin. Budu to muset více potrénovat. Nakonec jsme všichni (těsně s jednou výjimkou) limity indoor freedivingu splnili a mohli si v neděli večer převzít jak diplom, tak kartičku licence opravdického freedivera.

Co říci na závěr? Kurs je povedený, našlapaný informacemi a událostmi. Cíle, se kterými jsme do kursu šli, byly daleko překonány. Já osobně jsem si statickou apnou už nezlepšil, ale Skipřenka nakonec dosáhla 3:27 min a oba jsme dosáhli dna v osmimetrové jámě. Už se těšíme, až naše nové schopnosti využijeme u moře. Rozhodně o tom tady napíšeme. 🙂

-jfo-

2 COMMENTS

Comments are closed.