6.5. pondělí
píše Petr Žáček
Ráno nás čeká krásné probuzení, se sluníčkem se bezvadně vstává. Přijela nová posádka, Pepa Blecha s kamarádem Bedřichem, a u snídaně nám vyprávějí všelijaké historky. Před pár dny jsme vypluli z Antwerp směr Gent, ale na řece Spärung jsme narazili na uzavírku. Po chvíli jsme se od policie dozvěděli, že nedaleko řeky vykolejil vlak a do vody se dostali nebezpečné jedovaté látky. Dnes konečně uzavírka skončila.
Rozloučili jsme se s lodí Lillo, která stála vedle nás, možná se s ní potkáme ještě na cestě v Gentu.
Navštívila nás i říční policie. Sympatická policistka nám přišla říct, že uzavření řeky po úniku chemikálií do vody, kvůli kterému jsme nemohli plout dál, konečně končí a havárie se už vyřešila. Bezvadné! Trans Europe Cruis už nestojí nic v cestě. Už jsem si začínal myslet, že plavba bude téměř nuda, když vše klape dle plánu. Ale naštěstí se pár překvapení ukázalo. Nakonec zde policistka zůstala asi hodinu, zajímala se o džunku a o celou expediční plavbu. Bavili jsme se jako staří kamarádi, kteří se potkali po pár letech na moři.
Je příliv a tudíž proud naším směrem, takže jsme zvedli kotvy a jedeme.
Řeka Schelde se kroutí jako velký had, břehy kolem jsou písčité, odhalené a kamenité. Schelde je poměrně úzká řeka, ale naštěstí jsou pod kýlem stále minimálně 4 m, ikdyž jen metr od nás je břeh. Připomíná nám to cestu po Vltavě do Vraného n/Vlt.
Teplota se pohybovala kolem 20C, svítilo sluníčko a my si užívali zaslouženého tepla. Od rána jsme si nikdo neoblékl svetry.
Nové posádce jsem půjčil kormidlo a stále dávám pozor, abychom nenapíchli výčnělek nějaké skály. Jedeme směr Gent.
Gent
V Gentu jsme se Vyvázali na městském mole, přenocování nás stálo 11, 40 Euro. Elektřina a voda za mírný poplatek.
U mola stojí plno malých lodiček, jedna vedle druhé. Džunka jako pirátská loď zde vzbuzuje pozornost. A právem, je celodřevěná a mezi plastovými trupy je vidět už z dálky. Lidem na břehu se líbí, tak si ji fotí a pár kolemjdoucích dokonce nadšeně vykřikuje: “ This is chinese junk! “ Panuje zde bezvadná atmosféra, každý je k nám vstřícný a kapitán stále dokola opakuje své oblíbené moto: „Kde jsou lidi milí, tam je dobře. A tady je dobře.“
Odpoledne je na plánu procházka po městě, neztratit kontakt s pevninou, lidmi a přehled o životě je také občas nutné. To abychom věděli, jak moc nás džunka mění. Naštěstí ještě vypadáme normálně a nezvlčili jsme.
Obešli jsme všechny památky a celá posádka měla oči navrch hlavy. Dlážděné uličky se klikatí mezi gotickými budovami a mezi cihlovými domky s okousanými štíty střech se vine úhledný úzký kanál. U kanálu je náplavka, na které je plno studentů a místních obyvatel. Jen tak si sedí u vody, sluní se a vyprávějí si, co koho jen napadne. A prý že to lidi k vodě netáhne!
Večer Lucie a Béďa vyrazili na 2. procházku a to procházku gurmánskou. Nedalo jim to a pod záminkou posílání pohledů si zašli ochutnat pár místních piv. Jak nám po návratu vyprávěli, zašli malebnou náplavkou do Bierhuis ( Pivní dům ) a objednali si sametově černé točené pivo s hustou pěnou. Odnesli si půllitry ven a kochali se pohledem na rozsvícené gotické budovy, které za tmy vypadají kouzelně. Užívali si chvíli večerního života na náplavce, když od vedlejšího stolu zaslechli češtinu. Vedle stálo pár mládenců s postarším pánem a spokojeně pokuřovali u piva. Když Lucka s Béďou dopili a šli kolem nich, nedalo jim to a utrousili poznámku: „Na zdraví, kluci!“ Poznámka se samozřejmě hned chytla a tak se všichni dali do hovoru. Pánové objednali Lucce a Béďovi konečně pořádné belgické pivo, přesně takové, o jakém se všude mluví. Dostali pivo krásně zlatavé barvy v menším poháru. Bylo vynikající, hutné, lehce uzené a pěkně silné. Prý to ti mniši v klášterech dobře vaří.
Ve zdejší nabídce je přes 160 druhů piv, to by tu jeden musel být týden, aby to všechno ochutnal. Lucka se novým známým chlubila, že jsme přijeli přímo z Prahy ze Smíchovského přístavu a máme namířeno do Itálie přes Paříž a Marseille. Tak trochu nám udělala aspoň lehkou reklamu. Kluci měli na příští den stejný plán jako my, Brugge. Tak se Lucka s Béďou domluvili, že se znovu potkají právě tam, aby ochutnali další belgické pochoutky.
7. 5. úterý
Ráno opouštíme krásný Gent, kde jsme každý z nás nechali kousek svého srdce a jedeme směr Bruggy.
Cestování lodí nás všechny baví. Jak se na palubě shodujeme, je to mnohem bezpečnější a jednodušší než autem. Je to paráda, sluníčko nad hlavou a užíváme si další etapu Trans Europe Cruise.
Kdykoliv s džunkou přijedeme do přístavu ( konkrétně Gent a Bruggy), loďaři z okolí se přijdou podívat, lidi na ulici se zastavují a loď si fotí a děti nahlas žasnou.
U nás na palubě jsou dveře každému otevřené. Každý, kdo má zájem, je zvaný na palubu. Se všemi si popovídáme a předáváme si cenné informace.
Například Angličan z Bruggy nám dobře poradil, kde se ve Francii tankuje diesel a kde se spí zadarmo. V Paříži to prý nejde, hned připluje policie a žene lodě do přístavu. Na lodi je Angličan vybaven tiskárnou a wifi. Podíval se na webové stránky Trans Europe Cruise, přeložil je dle překladače z holandštiny do angličtiny, vytiskl a věnoval nám angl. vytištěný program. Bylo to od něm moc pěkné, my jsme ho na oplátku pozvali na víno a s úsměvem si popovídali 🙂
Bruggy
Je další krásný den. Hafenmeister ( správce přístavu ) s manželkou už stáli na molu, když jsme připlouvali. Asi jim o nás řekli pánové z komory. Je od nich moc pěkné, že nás přivítali s úsměvem a pomáhali s přivazováním lan.
Baťůžek na záda a už mažeme na procházku do Bruggy. Obešli jsme památky, ochutnali vafle a pralinky. Muzeum čokolády jsme bohužel nestihli, protože jsme pospíchali, ať z města vidíme co nejvíce. Pozdě odpoledne jsme skočili do místního supermarketu na nákup. Pepa koupil rybu, už měl připravený recept, jak jí uvaří. Na lodi ale zjistil, že místo ryby krájí kalamáry. Přes prvotní Pepův šok se mu večeře povedla na jedničku.
Večer Lucie vyrazila do města, tentokrát na průzkum po restauracích a ulicích na wi – fi. Kluci šli do místní hospůdky, kterou jim poradil Hafenmeister. Zmínil jen, že orientační bod je v centru u krámku s vaflemi, tam je prý úzký vchod a hospůdka, kde se podává to nejlepší pivo. Potkali se tam, jak jinak, s Čechy ze včera. Měli se ozvat Béďovi, ale neozvali se, tak je kluci nebrali moc vážně.
Maily vyřízeny, kluci spokojení po gurmánském zážitku vyzvedli Lucku v restauraci a namířili si to na loď, kde na ně už čekala měkká postýlka a sladké sny o Gentu, Bruggy a dalších nových dnech.
Zdraví vás z pauby Trans Europe Cruise kapitán a Lucie