Ukázková kapitola z knihy: S větrem o závod
Vítr se mění každou chvíli, od řádu vteřin a minut po hodiny a dny, i déle. A právě krátkodobé změny v řádech minut se běžně popisují jako poryvy a tišiny.
Poryvy a tišiny – termální mísení vzduchu
Poryvy a tišiny nastávají v důsledku cirkulace a mísení vzduchu v blízkosti povrchu pevniny či moře, kdy vzduch z horní vrstvy, který není zpomalený a stočený třením u povrchu, sestupuje dolů a nahrazuje vzduch, který byl ovlivněn třením. Běžnou příčinou tohoto jevu jsou termální změny; když vzduch ohřátý u povrchu začne být nestabilní a stoupat, je nahrazen vzduchem z horní vrstvy. Tomu se dá velmi snadno porozumět. Mnohé dny, zvláště pokud máme oblačnost kumulů, přicházejí poryvy a tišiny v poměrně pravidelných intervalech.
Za těchto podmínek normální povrchový vítr vane, jak má, ale projevuje se na něm cirkulační pohyb – pod kumuly stoupavý a mezi kumuly klesavý (viz obr.). Klesající vzduch se nesetkal s třením u povrchu, tudíž má zhruba horizontální směr a rychlost gradientního větru. Je silnější a stočený výrazně po směru hodin oproti větru, který strávil nějaký čas při povrchu. Jinými slovy, jedná se o poryv. Vzduch pod každým mrakem strávil nějaký čas u povrchu, byl tedy zpomalený a stočený třením – jedná se o tišinu. Termálně generované poryvy a tišiny mají jednu jasně definovanou charakteristiku: poryv je vždy silnější a stočený ve směru hodin ve srovnání s tišinou, kdy vane vždy slabší vítr stočený proti směru hodin.
Časový a prostorový rozsah změny
Pokud jsou kumuly malé a relativně blízko u sebe, značí to relativně krátký čas mezi poryvy a tišinami – zhruba asi 3 minuty. Změna směru větru bývá většinou mezi 5 a 10 stupni a 5-10 % rychlosti. Pokud jsou mraky větší a dále od sebe, budou i mezi poryvy větší časové rozestupy – možná i 10 až 15 minut, a změny mohou být nepravidelnější a výraznější. Pokud je proudění tak silné, že se z kumulů stanou kumulonimby a objeví se srážky, začne se vítr chovat úplně jinak.
Poryvy a tišiny – mechanické mísení vzduchu
Pojem ‚mechanické mísení‘ popisuje, co se děje, když vzduch putuje nad povrchem země, a neníz daleka homogenní a povrch zdaleka není rovný. Objevují se neustálé fluktuace větru, v rychlosti, i směru. Záznamy těchto fluktuací vykazují vyrovnaný a náhodný výskyt zesílení a zeslábnutí větru i změn po směru, a proti směru hodin. Nenalézáme žádný rozpoznatelný vzorec, kdy by se vítr v poryvech stáčel po směru hodin a v tišinách proti větru.
Poryvy a tišiny u břehu – vítr vane od pobřeží
Pokud vítr vane napříč přes pobřeží směrem na moře, očekávali bychom, že každý poryv bude silnější a více stočený po směru hodin, protože nad vodou je menší tření. A to přesně námořníci popisují – poryv spojený se stočením po směru hodin a slabší vítr spojený se stočením proti směru hodin, alespoň dokud se vzduch zcela nepřizpůsobí novým podmínkám, k čemuž může docházet ve vzdálenosti 1-5 km po větru od pobřeží, v závislosti na stabilitě větru.
Poryvy a tišiny na moři a u břehu při větru vanoucím k pobřeží
Nad mořem, kde je povrchová teplota relativně neměnná, obvykle naleznete relativně pravidelné vzorce větru, které lze načasovat a předvídat. Nejpravidelnější jsou tyto vzorce u pasátních větrů, kde se stovky mil táhne řada za řadou malých kumulků, a každý jednotlivý mrak značí vzduch, který pod mrakem stoupá a je nahrazován klesajícím vzduchem v sousedícím prostoru, kde je jasno mezi mraky. Vítr vanoucí k pobřeží s sebou nese do blízkosti břehu všechny charakteristiky odpovídající otevřenému oceánu. Absence kumulů neznamená, že neexistuje sekvence poryvů a tišin. Může to jen znamenat, že vzduch je příliš suchý, než aby se zformovaly mraky.
Poryvy a tišiny ve vnitrozemí
Nad pevninou bývá vzorec poryvů a tišin obvykle velmi nepravidelný. Zaprvé, vzrůst teploty povrchu pevniny závisí jak na její vlhkosti, tak barvě, a oba faktory se značně liší podle místa. Například černý asfalt může být snadno o 10 °C teplejší než sousedící travnatý pozemek. Jachtaři na malých vnitrozemských jezerech si prostě musejí poradit s poryvy a tišinami tak, jak přicházejí, ale změřit si časové prodlevy mezi poryvy a tišinami před startem závodu bude i tak užitečné. Častokrát se projeví určitý prvek krátkodobé pravidelnosti.
Je pravda, že se vítr v poryvech vždy stáčí po směru hodin?
Přímá odpověď zní: „Ne!“ Poryv a stočení po směru hodin je vzorec, který je typicky spojen s oblačností kumulů na severní polokouli a můžete s ním počítat při středním a čerstvém větru, kdy je vítr podle teploty moře nestabilní, nebo také v blízkosti břehu, pokud fouká od pobřeží. Ovšem při stabilním vzduchu a silném větru, nebo nad pevninou tento vzorec nečekejte. A pokud stoupáte směrem k pevnině ve vzdálenosti do 5 km směrem po větru od pobřeží, očekávejte, že se vítr bude stáčet proti směru hodin, jak se budete blížit ke břehu. Poryv stáčející se po/proti směru hodin, který je mimo pravidelnou sekvenci, může být první známkou této nové změny větru.
Taktika
Před startem závodu si vždy změřte časové rozestupy poryvů a tišin a všímejte si jakýchkoliv odchylek v pravidelném vzorci.