Vedoucí Golden Globe Race zakotví u Lanzarote, vyleze na stěžeň a vymění kladku. Když se závodí o každou míli, vypadá to jako ztráta času. Co v úvodu GGR rozhoduje víc: rychlost lodi, správně načasované rozhodnutí, nebo schopnost udržet loď v chodu bez cizí pomoci?
Text vychází z oficiální zprávy Golden Globe Race z 17. září 2026. Popisuje stav závodu k tomuto datu, nikoli aktuální pořadí k 21. září.
Hodina na kotvě
Damien Guillou dorazil se SOLAREM (Rustler 36) k bóji filmové brány před marinou Rubicón ve středu 16. září ve 12:15 místního času. Flotila přitom vyplula z Les Sables-d’Olonne 6. září 2026. Podle oficiální zprávy GGR po dvacetiminutovém rozhovoru zakotvil zhruba na hodinu. Vylezl na stěžeň a vyměnil kladku v topovém bloku spinakru. Využil k tomu poměrně klidné podmínky a opravu udělal sám, bez cizí pomoci. Pak se vrátil do závodu.
Pravidla GGR kotvení kvůli opravě bez cizí pomoci dovolují. Přivolat na práci pobřežní tým se nesmí, ani na dohled od mariny. Zpráva označuje opravu za práci, kterou je nejlepší dokončit před návratem na otevřený oceán. Diváci na břehu k tomu dostali podívanou: Guillou při průjezdu kolem Lanzarote stahoval spinakr.
Sedm hodin za ním
Pat Lawless na SILVERMINES HYDRO (Saltram Saga 36) dorazil v 19:15 místního času, přesně o sedm hodin později. Měl v hlavní plachtě jeden reef, přední plachtu zarolovanou a tempo ubral. Přesto držel přibližně pět až šest uzlů, zatímco vedle plul RIB závodního týmu kvůli rozhovoru.
Filmová brána není klasická zastávka. Připomíná snahu závodníků z roku 1968 předat dopisy a filmy: tým si vyzvedne záběry, nahrávky a dopisy, vyslechne příběhy a lodě míří dál na jih. Povinná přestávka v Lanzarote neexistuje. Guillou si zastávku naplánoval sám kvůli opravě.
Lawless byl přesvědčený, že všechny Rustlery 36 jsou před ním. Podle zprávy ho zjištění, že je druhý a ztrácí jen sedm hodin, překvapilo a potěšilo. Guillou byl rád, že poprvé vede.
Biskaj: dva různé dny
Základ jejich náskoku vznikl už 9. září. Podle oficiální zprávy tehdy začala tlaková výše rozprostírat po Biskajském zálivu slabší vítr. Guillou plul blízko španělského pobřeží, což mu dávalo výhodný úhel ke Kap Finisterre, a Lawless byl dobře postavený, aby si vítr udržel. Kdo byl víc na severu, měl na cestu na jih čím dál méně času, než vítr zmizí.
Následující den byl rozdíl očividný. Guillou zaznamenal 162 námořních mil (nm) za 24 hodin. Henry Wootton se svou PRIVATEER uplul za stejnou dobu jen 24 nm a Isa Rosli na OLLEANNĚ byla v době zprávy téměř na místě. Vedoucí lodě obeplouvali Finisterre, ostatní se houpaly ve zbytku vlnobití.
Náskok ještě nic nerozhoduje
Po Biskaji je samozřejmě na nějaké závěry hodně brzy. Ani vpředu se náskok neusadil. Slabší vítr zpomalil Guilloua, který kormidloval ručně pod spinakrem a bojoval o každý zlomek uzlu. Lawless podle zprávy k 15. září za jediný den stáhl asi 30 nm a rozestup klesl na přibližně 50 nm.
První dva mají tedy výhodu, zdaleka ne vyhraný závod. K tomu se přidávají dvě omezení, která zpráva sama přiznává. Italský závodník Andrea Lodolo na BIBI se podle zprávy usadil v čele pronásledovatelů, ale jeho poloha na trackeru byla v aktualizaci ze 17. září zastaralá. Závodní tým sháněl čerstvou pozici YB a sledoval ho přes satelitní AIS. Odhad příjezdu k Lanzarote kolem 22:00 UTC je jen odhad a Lodolovu tehdejší pozici jako jistotu brát nelze.
Druhé omezení je počasí. Předpověď ze 16. září počítala s několika dny velmi slabého větru na severním přístupu ke Kanárům kolem 20.–21. září. Bezvětří mohlo zastihnout zadní lodě, třeba Pära Nymana na LAZY OTTER nebo Selima Yalçına na HELP DISABLED CHILDREN. Byla to předpověď, ne doložený výsledek. Co se skutečně stalo, ze zprávy nevíme, a proto to netvrdíme.
Větrné kormidlo – klíčový mechanismus
Že rychlost a fungující loď jdou ruku v ruce, ukazují příklady o kus dál v poli. Americký závodník Guy deBoer na SPIRIT měl podle zprávy z 11. září za předchozí den jen 27 nm. Další zpráva mu připsala 177 nm, jeden z nejlepších výkonů týdne. Podle aktualizace ze 17. září ale používá záložní větrné kormidlo Windpilot, protože měl potíže s upevňovacími konzolemi původního Hydrovane.
Francouz Louis Kerdelhué na IE CHARGE musel řešit podobnou věc. Jeho problém s upevněním Hydrovane vyžadoval provizorní opravu, díky které mohl pokračovat na jih a nemusel se vracet do přístavu. Oficiální zpráva připomíná, že rychlost a provozuschopnost lodi tu nelze oddělit a větrná kormidla jsou kritická. Je to logické: sólista pod spinakrem vydrží kormidlovat ručně jen po omezenou dobu, potom loď buď drží kurz sama, nebo ne.
Tempo se vrací
Za vedoucí dvojicí mezitím tempo rychle stoupá. Wootton po zdlouhavém začátku v lehkém větru ujel zmíněných 172 nm. V bezpečnostním hovoru přitom otevřeně mluvil o tom, jak psychicky těžké byly první dny po letech příprav. Norka Mara Løvenskiold Kveseth na SHOWGIRL měla ve zprávě ze 17. září 161 nm za 24 hodin a Guido Cantini na HANNAH OF COWES ve zprávě ze 16. září 163 nm.
Čísla mezi 160 a 172 nm se tedy v jednom týdnu objevila u čtyř různých lodí, včetně Guillouových 162. Když vítr fouká, zdá se, že loď sama zas takový rozdíl nedělá. Pořadí pak určují dny bez větru a závady, což je čtení naše, ne zprávy.
Ve zprávě se objevují i těsné dvojice. Jedenáctého září dělila BERNARD Etienna Messikommera ze Švýcarska a HANNAH OF COWES Guida Cantiniho z Itálie jen asi půl námořní míle. K 17. září byl Messikommer od Daniela Pinskyho na EXODUS z Izraele vzdálený 1,9 nm, možná dost blízko, aby se navzájem viděli. V tak těsné skupině získává větší váhu každá změna plachet, trim i drobná oprava. Jediný špatný manévr udělá na trackeru viditelný rozdíl.
Divák vidí tracker, závodník ne
Přes GGR Window Live sledují diváci střídání tvrdé plavby a obyčejných rutin na palubě. Je to jednosměrné vysílání. Přináší svět závodníků na břeh, ale žádné okno ven jim nedává. Závodníci z něj nezískávají informace zvenčí.
Záběr na obrázku je ze 14. září a ukazuje Gunnara Christensena při práci pod palubou POMPOENU. Podle zprávy zůstává GGR závodem postaveným na tradiční navigaci a osobním rozhodování. Organizátoři vidí satelitní data trackeru, která závodníci při běžném závodění sami používat nemohou.
„Zajímavé je, že my na břehu vidíme celý obraz, ale závodníci si nemohou jen tak otevřít tracker a zjistit, kdo je dohání! Spoléhají na svou navigaci, umění a sami na sebe.“
Don McIntyre, zakladatel McIntyre Golden Globe Race
To mění pohled na všechna čísla, která jsme tu porovnávali. Rozdíl 162 proti 24 nm, 30 nm stažených za den nebo 1,9 nm mezi dvěma loděmi známe z tabulek a trackeru. Na palubě to takhle nikdo nemá. Lawless jel v přesvědčení, že Rustlery 36 jsou před ním, a druhé místo zjistil podle zprávy až u filmové brány.
Rozhodnutí typu hodiny na kotvě se tak dělají bez obrazu soupeře. Skipper vidí svůj vítr a svou loď, co dělá ten druhý, nevidí. Soupeře neovlivní. Vlastní loď, plachty a svá rozhodnutí ano.
Nic není jisté
Podle údajů z této zprávy rozhodlo v prvních dnech načasování vůči tlakové výši. Jenže náskok se dá stáhnout, což ukázal Lawless, a rychlost se vrací, což ukázal Wootton. Zůstává schopnost udržet loď v chodu bez cizí pomoci. Ta za skippera nikdo nevyřeší.
Guillou a Lawless mají výhodu, ne vyhraný závod. Kolem světa se nevyhraje jedním rychlým dnem. Prohrát se dá jedinou závadou, kterou jste odložili na zítřek.
Související články
- GGR 2026 po startu: Guillou vede flotilu
- GGR 2026: přípravy v Les Sables-d’Olonne
- Golden Globe Race 2026: měsíc do startu
- Už je to zase tady: Golden Globe Race 2026/2027
- Golden Globe Race: čím starší závodník, tím lepší šance