Jak na kapitánský průkaz VMP (Vůdce Malého Plavidla)

Je začátek března a to znamená, že se blíží jachtařská sezóna. Budeme doufat, že evropská krize bude úspěšně zažehnána a sezóna bude krásná a pohodová. Ono na to, že by to dopadlo jinak, člověk ani nechce nějak myslet, že… Rozhodně spoustu lidí právě teď uvažuje nad tím, jestli si nepořídí naše vnitrozemské kapitánské papíry na motoráky nebo plachetnice – Vůdce malého plavidla (VMP). (Poznámka – „kapitánské“ není správný termín, protože oficiálně „kapitán“ je funkce na komerčních lodích, která se získává profesionální praxí.) Protože ze zkušenosti komisaře pro praktické zkoušky na VMP vím, že vyznat se v postupu a podmínkách je trochu složité, nabízím krátký přehled, co vás čeká a co je potřeba vykonat.

Průkaz VMP vydává Státní Plavební Správa (SPS). Pozor – neplést s námořními průkazy, které vydává Ministerstvo dopravy, a jsou určeny jen na moře! VMP průkaz je určen na vnitrozemské vody celé Evropy, na moře pouze s rozšířením, a i tak jen symbolicky do vzdálenosti 1NM od břehu. Pokud ale chcete vyplout na rodinnou plavbu na řeky a přehrady, potřebujete právě VMP.

Získat průkaz VMP má několik podmínek. Musí vám být minimálně 16 let (ano, i na neomezené papíry, vyjma kategorie M24, dostaneme se k tomu), musíte splnit praktické zkoušky na lodi, úspěšně absolvovat teoretický test na počítači, zaplatit poplatek 500 Kč, mít vyplněnou žádost o průkaz a mít posudek od lékaře. To nám dělí problematiku na část praktickou, teoretickou a administrativní.

Vezmeme to postupně a nejdřív si ujasníme možné kategorie.

• Základní M a M20: M znamená „motor“, M20 je kategorie omezená výkonem motoru do 20 kW, M je kategorie úplně neomezená. 20 kW není málo, stačí to i na některé pomalejší obytné motoráky, ale třeba u větších plachetnic si už musíte dávat pozor, jak silný mají motor.
• Nadstavba S a S20: S znamená „sails“, plachty. Stejně jako u motoráku, S je kategorie neomezená plochou plachet, S20 je do 20 m2 plochy plachet. Tato kategorie je jako nadstavba, tzn. nejde ji dělat bez základního složení některé kategorie na motor. Reálně – 20m2 plachet je malá plachetnička tak pro 4 lidi. Na trochu větší loď a pohodlí třeba na více dnů dovolené na Lipně už vám to ale stačit nebude.
• M24 je kategorie sama o sobě a upřímně neznám nikoho, kdo by ji využíval. Jde o to, že VMP průkaz a kategorie výše platí do 20m délky plavidla, tzn. to, co legislativa uznává jako „malé plavidlo“. Kategorie M24 opravňuje k vedení plavidla o délce do 24m, ale platí pouze v ČR a má některá zvláštní pravidla plavebního provozu, protože taková loď už oficiálně není „malým plavidlem“. Pro získání M24 potřebujete mít věk aspoň 20 let, mít průkaz VMP alespoň 4 roky a splnit praktickou zkoušku.
• Kategorie C: zase nadstavba „coastal“, příbřežní plavba. S tímto se můžete plavit na moři do 1 námořní míle od pobřeží nebo od ostrovů a pouze do 4 stupně Beaufortovy stupnice (do 16 uzlů větru). Je bez povinné praxe, otázek má pár a reálně když už si ty zkoušky děláte, proč si to tam nepřidat.

Praktická část

Než vůbec podáte žádost o průkaz, musíte si rozmyslet, jaké kategorie chcete. Z každé té části (motor, plachty) si můžete vybrat, jestli chcete omezenou kategorii nebo neomezenou. Na omezenou kategorii není povinná praktická zkouška (tzv. ověření praktických dovedností při vedení plavidla), na neomezenou kategorii praktická povinná je a tu musíte vykonat dřív, než podáte žádost o průkaz. Po vykonání praktické zkoušky si vyplníte všechny formuláře a papíry, odešlete žádost na Plavební správu, vyberete si termín a pak teprve děláte teoretickou zkoušku na počítači. Bez potvrzení o vykonané praktické zkoušce vás Plavební správa vůbec nepřihlásí k termínu, je tedy nutné dělat nejdříve praktickou! (Platí pro neomezené kategorie.)

Příklad 1: Je mi 16, chci být kapitán, ale stačí mi omezené kategorie a nejezdím na moře. Stačí mi tedy základní M20 a nástavba na plachty S20. Ani k jedné nepotřebuji tím pádem praktickou zkoušku. Takže si seženu lékařský posudek, vyplním formulář k žádosti, zaplatím 500 kč a přihlásím se k teoretické zkoušce. Na tu se naučím a v termínu ji jdu vykonat na pobočku Plavební správy. Pokud ji splním, hned po zkoušce na místě dostanu průkaz a můžu plout.

Příklad 2: Je mi 40 a chci jezdit neomezeně ve vnitrozemí, ale mít i možnost té jedné míle na moři. Chci tedy kategorie M, S a C. Na kategorie M a S jsou povinné praktické zkoušky na lodi, kategorie C je jenom teoretická bez povinné praxe. Takže si domluvím s komisařem termín na ověření praktických dovedností na motoráku, totéž si domluvím s komisařem (může být stejný nebo jiný) na praktickou zkoušku na plachetnici. Obě zkoušky splním, za každou zkoušku dostanu papír s potvrzením a podpisem komisaře. Následně udělám tu administrativní část – zase lékařský posudek, formulář se žádostí o průkaz, poplatek 500 Kč. Přidám k tomu všemu potvrzení o složení obou praktických zkoušek a pošlu to na Plavební správu, kde se tím pádem můžu přihlásit na teoretickou zkoušku. Na tu se našprtám, složím ji na pobočce SPS a hned na místě dostanu kartičku.

Praktická zkouška na motorák musí obsahovat kromě ověření, že s lodí dokážete plout, zaplouvat v marině a manévrovat, i průjezd plavební komorou, což je zase pěkný zážitek. Zároveň by se vás komisař měl ptát i na některou teorii spojenou s praktickým vedením motoráku jako pravidla v komoře, nouzové situace, příprava lodi na plavbu apod. Doporučuji nepodcenit! Každý rozumný komisař vám ale předem dá přehled toho, co se na zkoušce bude dít a na co se vás bude ptát. Pro ukázku tady máte mé materiály, které posílám všem účastníkům před každou zkouškou.

Praktická zkouška na plachetnici zase zahrnuje ovládání lodi, ale hlavně plachet, bezpečnosti, přednosti na plachty a manévry na plachty. Prostě komisař by se měl přesvědčit, že znáte aspoň základy a nebudete nebezpečný jak posádce, tak okolním lodím. K této zkoušce je určitě potřeba, abyste už někdy předtím na plachetnici jeli, opravdu ji nejde splnit jen tak, když to neznáte. Plachty i na malé lodi umí být nebezpečné a i u nás umí hodně foukat.

Počítejte s tím, že cena praktické zkoušky se pohybuje od 2500 Kč do 4000 Kč v závislosti na místě, lodi, podmínkách apod. Každý komisař má podmínky trochu jiné a doporučuji si předem zjistit, jestli je v ceně zkoušky třeba i projetá nafta. Zkouška trvá zhruba 2-3 hodiny. Co se týče termínů, může být občas problém najít komisaře s volným termínem v dohledné době, takže určitě zjišťujte dopředu. Potvrzení o zkoušce má platnost rok od vydání, takže na zbytek zařizování máte spoustu času.

Administrativní část

Ještě před nedávnou dobou bylo potřeba mít všechny papíry k ruce, na poště koupit kolek a celé to zanést (nebo poslat) na Plavební správu. Naštěstí i tady státní organizace pokročila a je dnes možno se ke zkoušce přihlásit elektronicky. Dle návodu vyplníte své údaje, vložíte naskenované přílohy (lékařský posudek a potvrzení o praktických zkouškách, pokud máte), na konci zaplatíte dle návodu kartou poplatek a hotovo. Za mě výborné a jednoduché řešení.

Návod na elektronické podání žádosti je ZDE, samotný systém přihlašování najdete TADY.

Teoretická část

Během elektronického přihlašování si vyberete termín teoretické zkoušky a pobočku (Praha, Děčín nebo Přerov), kde budete dělat teoretickou zkoušku. Ta vypadá velmi podobně jako na řidičák – máte předem daný seznam otázek, na místě si sednete k počítači a ten vám některé z těchto otázek vybere. Když splníte požadované minimum správných, máte hotovo a po 10 minutách kartičku v ruce. Když ne, tak máte ještě 2 pokusy test opakovat, aniž byste museli obnovovat papíry, takže se také nic neděje.

Kompletní seznam otázek vychází hlavně z vyhlášky 67/2015 Sb. O Pravidlech plavebního provozu. Z vyhlášky se špatně učí, obtížně se čte, ale pokud máte v něčem nejasnosti, pomůže vám si problematiku ujasnit. Kompletní otázky také najdete TADY (odkaz je kategorii M, další informace a další soubory najdete TADY) přímo od SPS, a hlavně SPS má na svých webovkách přímo cvičné testy, které vypadají a chovají se přesně tak, jako na ostré zkoušce. Já jsem se tedy učila kombinací vyhlášky (kvůli přehledu), projití si všech testových otázek a následnému opakování cvičného testu, dokud jsem neměla pokaždé dostatek správných odpovědí. Někdo jede jenom cvičné testy (tam je ale riziko, že některou záludnou otázku nepotkáte až do ostrého testu), někdo se učí pouze z kompletního seznamu otázek. Na úroveň M je celkem 411 otázek, na S 171 a na kategorii C 215 otázek. V teoretickém testu není žádný rozdíl mezi tím, jestli si zvolíte omezenou kategorii (M20 nebo S20) nebo neomezenou.

Na závěr bych měla připomínku. Existuje množství společností a firem, které pořádají kurzy na získání VMP. Většinou to zahrnuje den nebo den a půl někde v učebně, kde s vámi instruktor probere vlastně všechny záludnosti a problémy pravidel plavebního provozu (tzn. to z čeho vycházejí otázky v testu) a následně zajistí praktické zkoušky na motoráku a plachetnici. Některé kurzy vám zajistí i administrativní část procesu a přihlásí vás na zkoušku. Největší výhoda těchto kurzů je, když potřebujete papíry co nejrychleji a oni zajišťují třeba v jednom víkendu obě praktické zkoušky, takže vše stihnete v rámci pár dnů (a pak teda zvlášť test na pobočce SPS). Nemusíte tedy domlouvat zvlášť komisaře na praktické zkoušky a čekat na jejich termíny. Ne vždy ale narazíte na dobrou firmu a chce si to předem ověřit recenze a zkušenosti, nehledě na to, že samozřejmě cena je vyšší, než když si to zařizujete sami.

Pokud tedy nepospícháte a radši se stejně učíte v klidu sami než někde na přednášce, je levnější si domluvit vše sám, zvlášť když je možnost jednoduchého elektronického přihlašování na zkoušku. Stejně jako u kurzů ale i u samostatných komisařů platí, že jsou horší a lepší. Cílem komisaře není vás nějak vyhrotit a tvrdě zkoušet jako na škole, ale ověřit vás kvůli bezpečnosti a zjištění, že budete dobrý a zodpovědný kapitán. Průjezd komorou třeba považuji za velmi užitečný zážitek na zkoušce, jsou ale komisaři, kteří to nedělají (protože je to komplikovanější a delší), nebo vynechají zkoušení a povídání si o lodích, protože je to prostě jednoduché (vy dostanete papír a oni své peníze). Zase je dobré si předem komisaře ověřit. Oficiální seznam komisařů na praktické zkoušky je ZDE, ale je otázka, kolik z nich je aktivních…

Jak jste už určitě pochopili, já provádím zkoušky jak na motorák, tak na plachetnici. Na kategorii M si půjčuji loď v marině Davle a proplouváme Štěchovickou plavební komorou, která je největší v ČR a 2. Největší v Evropě, má rozdíl hladin 20m, a pokaždé mě to ohromí. Na plachetnici zase zkouším na Slapské přehradě na menší kajutové plachetnici. Pokud byste měli i jen třeba nějaké otázky ohledně průkazů VMP a zkoušek, napište mi na tetris.sailing@gmail.com, ráda vám poradím.