13.11.2014
Přistáváme v Safi. Je to velký nákladní přístav bez mariny a nikde ani vidina, že tu bude nějaké zázemí krom vlnolamů chránících lodě před špatným počasím. Právě je nejnižší voda, takže vysoké stěny mol vypadají ještě hrozivěji než jindy. Na nich jsou ohromné odrazníky pro velké lodě. Z paluby přes ty stěny není vidět na břeh. Hned po přistání se na nás vrhli celníci, policie, kapitanát a nastává standardní kolečko papírování. Už se ale orientuji a tak jde všechno hladce a rychle. Jediné, co mě znepokojuje, je ten fakt, že mi všichni kolem neustále opakují, že jedině oni jsou mým jediným přítelem tady a že nemám nikomu jinému věřit. Všichni kolem přeci chtějí jen peníze! Budova kapitanátu je polepená v rozestupech do 10metrů od sebe cedulkami: „nedávejte nikomu úplatky“. Je jasné, že všichni vědí proč, a na poctivce tu asi nenarazím.
Papíry vyřízeny a tak sháním naftu. Přístav ale prý nemá benzínku a musíme si prý naftu dovést (později se ukázalo, že tu benzínka je a jen ji z našeho pohledu stíní jiná budova). Jeden z arabů se nás rychle ujal, sehnal auto a hned odjíždí se mnou a s Honzou do města k benzínce. V té době jsem si ještě myslel, že jedem objednat cisternu. Moje první zděšení bylo, že jsme jeli na smetiště shánět 1.000 litrový plastový kanystr, a jak se později ukázalo, hodila se i stará vyhozená požární hadice. Druhým zděšením bylo, že ten náš údajný přítel chce za zprostředkování nafty 100% její ceny u benzínky. Jeho překvapením ale bylo, že známe cenu. Nakonec jsme se dohodli, ale nevydělali jsme proti ceně v Evropě Nad arabem totiž nelze zvítězit, lze jen smlouváním zmenšovat prohru! No co, naftu jsme potřebovali a tak se nedalo nic dělat. Není to poprvé ani naposled co jsme v rukou podobných…
Potom jsem zaběhl na internet srovnat si v hlavě meteorologickou situaci na nadcházející 3-4dny. Do Safi jsem přijel schovat se, protože Marek mi na noc hlásil vítr přes 40kn, se kterým jsem se rozhodně nechtěl na Atlantiku potkat. Rybáři ale vyjíždějí na moře a to je trochu divné. Buď se nebojí, nebo vědí něco víc než já. Hrozně spěcháme a tak bylo třeba minimalizovat riziko, ale neztratit drahocený čas. Po důkladné analýze počasí jsem se rozhodl nezůstat bezpečně v přístavu, ale na motor raději obeplout oblast, kde se má bouře vyskytovat. Na prohlídku města mi nakonec nezbyl žádný čas, snad si ho prohlédli aspoň ostatní.
V 22 hod. narychlo vyřizuji všechny papíry a sháním naše pasy po všech čertech toho ohromného přístavu. Nikde už se nepracuje. Jde to ale překvapivě dobře, i když určitě to je dáno tím, že na to padly dvě láhve whiskey.
Pod rouškou tmy opět odplouváme, tentokrát ale legálně. Loď na moři nabírá jihozápadní kurz a pobřeží se rychle vzdaluje. Někde v dálce před přídi leží ostrov Lanzarote. Teď nás právě dělí 300NM.
14.11.2014
Celou dobu střídáme 4hodinové hlídky. Loď pluje velkými vlnami proti větru cca 15kn. Nic příjemného. Teď už naštěstí ale trpí mořskou nemocí jen posledních pár lidí. Lekce, kterou nováčkům uštědřilo včerejší moře, z většiny z nich už vychovalo námořníky! Je tedy čas pustit se na opravdový oceán!
Široké a nedohledné modré plané s bílými čepicemi nás obklopují celý den. Nálada na lodi je dobrá, i když podmínky dost špatné. Přes naší příď se často valí proudy vody a do lodi na mnoha místech palubou teče. Několik lidí má mokré věci. Poprosil jsem Petra, aby se dnes věnoval výuce astronavigace. Jsem rád, že ho to baví a lidi taky. Tato zajímavá činnost odvádí pozornost od možné trudomyslnosti. Naučili jsme se dnes měřit kulminaci slunce a z ní vypočítat naší polohu. Výsledky byli dobré i v těchto podmínkách a přesto, že to většina z nich dělala poprvé.
Do večera jsme nepotkali jedinou loď. Pokud někdo pečlivě sledujete lodní zaměřovač, tak v odpoledních hodinách La Grace znenadání během plavby udělala malý okruh o 360° Neděste se, to co přeletělo palubu nebyl člověk, ale špatně uvázaný spacák Jeho vylovení proběhlo rychle a hladce a pomohlo k nečekanému nácviku případného poplachu v případě „muže přes palubu“. Kéž by se to vždycky každému podařilo tak jako dnes nám, nebo se to raději nikdy nikomu nestalo!
15.11.2014
Další noc na oceánu. Pro všechny ohromná zkušenost. Nebe poseté miliónem hvězd a pod nimi ten maličký človíček na kusu dřeva úplně sám! Sám s kormidlem v ruce a hlavou plnou myšlenek, na které snad ani jinde nezbývá čas. Pro mě čas, kdy můžu v tichosti přemýšlet o svém životě. Myslet na ty, co mám tolik rád a doufat v to, že i oni to ví a také na mě myslí. Když jsem vyplul na oceán poprvé, vzal jsem si sebou hodně práce i předsevzetí. Dodělat účetnictví, naučit se anglicky, přečíst si tu knížku atd. Nic z toho se ale tady dělat nedá. Člověk si tu v klidu může jen rovnat myšlenky. V noci moc nespím a tak doufám, že se mi tu nerušeně podaří udělat si alespoň pořádek ve své hlavě. No, přiznám se, že jsem tu letos správně. Mám teď v osobním životě hodně chaoz, tak snad mi oceán pomůže…
V noci se rozfoukal slabý zadoboční vítr. Neměl jsem ale odvahu hnát po tmě lidí na stěžeň v 5metrových vlnách a tak to muselo počkat až na ráno. Po snídani jsme hned vytáhli celý přední stěžeň plný plachet a v zadu spanker. Loď po vypnutí motoru ze 7kn zpomalila na 2-3kn a později ještě méně, ach jo. Ale to ticho je k nezaplacení. Jediný, kdo to narušuje, je Branův tranzistorák. Až do večera ale Brano i jeho rádio zůstali na palubě (nikdo ho ve vzteku nepřehodil přes zábradlí), takže jsme se si dnes dokázali udržet zdravý rozum. No, zítra je taky den.
Ze živočichů jsme zatím viděli jen jednu želvu, delfíny a kulohlavce. O žraloka jsme zatím pohledem ani nezavadili. Abychom zvýšili šanci ho vidět, vyhlásil Brano odpoledne koupání na laně u lodi. Já cestou chytám ryby, ale zatím bezúspěšně. K obědu byl kuskus ale jako zákusek nám dál Ivo rýžový nákyp. To už docela šlo. Jinak celkové dnes nuda -není o čem psát.
Odpoledne vítr trochu zesílil a stočil se. Loď ale pod úplně plnými plachtami stejně nepřesáhla 3uzlové rychlosti. Bojím se že to nebude stačit, abychom byli v Arrecife včas.
16.11.2014
Nakonec to stačilo a krásné jsme si zaplachtili. Zdravím z Arrecife na Lanzarote. Stáhnu počasí a pluju dál, abych byl zítra večer na Tenrife.
Zdraví Pepa