17.11.2014
Největším překvapením včerejška pro mě bylo nečekané setkání s mým kamarádem Jardou Berntem, který ovšem právě v té minutě odplouval na cestu přes Atlantik. Abychom si aspoň trochu pokecali, tak jsem se s ním chvilku svezl. Na naší loď jsem se pak vrátil člunem.
Večer se oslavovalo zakončení závodu. Ceny se už nerozdávali, ale dobře jsme se najedli (i pivo bylo zdarma a dokonce zbylo) a hlavně jsme si pěkně zazpívali u kytary, harmoniky, píšťal a bubnů. Holky tancovali a legrace byla, no, jako vždycky. V noci začalo pršet a vydrželo to až do teď. Sice lidi běhají po Santa Crus, ale ten déšť není nic moc. Odpoledne by to mělo přejít, tak vyplujeme.
Naď ránem jsme se tedy objevili u ostrova Lanzarote. V raním šeru vystupuje z moře jako množství sopečných kuželů. Při východu slunce se v měsíční krajině ale začaly rýsovat siluety hotelu.
Při vjezdu do hlavního přístavu města Arrecife nás skoro na hodinu zastavil dav odplouvajících lodí z mariny. Všechny měly Atlantickou vlajku. My už jsme skoro u cíle, ale jejich dobrodružství právě začíná. Leží před nimi celý oceán a za ním vysněný Karibik. V marině jsme si dohodli 2hodinové stání zdarma. To musí stačit na celní papíry, stažení počasí a vysazení devíti členů naší posádky. Ty mají letenku na zítra domů z Tenerife a protože nás od tohoto ostrova dělí ještě 150NM, jejich jediná šance, jak to stihnout, je sednout tady na trajekt či letadlo a předběhnout čas. Jsou mezi nimi opravdu správní chlapi a moji dobří kamarádi, takže loučení (které bytostně nesnáším) omezuju jen na: „tak se mějte“. Taky jsme se tu potkali s Jirkou Kautským, kterého známe ze Seté. On je teď zrovna na cestě do Karibiku.
Po obědě vyplouváme dál. Mezi jihem Lanzarote a severem ostrova Fuerteventura nás dohání obří trajekt Armas, ze kterého nám mávají naši kamarádi. Nevydrželi jsme to a vystřelili si na ně pozdravnou z děla.
Vítr teď fouká skvěle. Nabíráme kurz 260° a jen se základním podélným oplachtěním a pod košovkama máme rychlost 6kn. Vlny nejsou veliké a tak si užíváme tu super plavbu. Nevím už z jakého důvodu, ale náhle se na palubě začalo slavit. Kytarka, šampáňo a všeobecné veselí. No, hlavně, že je dobrá nálada.
Před setměním vítr slábne a tak postupně přidáváme brámy a kosatku. Rychlost se chvíli drží, ale během noci jde stejně postupně dolů. Tak hold zase motor….. Utěšuju se tím, že jsme uplachtili aspoň půlku. Nechat si uletět letadla domů a naštvat další posádku tím, že přijedeme pozdě si nemůžeme dovolit a tak spěcháme, co to jen dá. Ale vypadá to, že to stihnem.
Zprávy z Rabatu jsou katastrofální. Až do teď nedostala žádná loď povolení odplout a tak tam všichni naši kamarádi sedí a nadávají na Marocco. Ani další prognóza není dobrá. Atlantikem se blíží další bouře, která vjezd do Rabatu zavře na další týden. To my už ale budem v bezpečí mariny Atlantico v Santá Cruz na Tenerife svědky velkolepých oslav zakončení závodu. A tím končí Afrika-Europa challenge. Do cílového místa se dostala jen jediná loď ze všech, a to ta naše! Cenu ale asi nedostaneme, protože jsme z časových důvodů pluli i na motor. Určitě bychom si ji ale zasloužili za statečnost. Za to, jak jsme před hlavněmi policie utíkali bez potřebných papírů a razítek z Maroka!!!!
Těsně před vjezdem do Santa Cruz jsme potkali skupinku kulohlavců černých (to je menší druh velryby, max. cca 4-5m dlouhá) a 6 našich odvážlivců si s nimi i zaplavalo na volné vodě. Věřím, že pro většinu z nich to bude životní zážitek. No, jak se říká „konec dobrý, všechno dobré“.
Rozloučení bylo trochu hektické, což mě do teď mrzí, ale co se dá dělat, máme zpoždění.
Za marinu chtěli kolem 400EUR/noc a tak jsme vystřídali u starého přístavu na kotvě. Večer proběhlo nalodění nové posádky; tentokrát tu mám samé krajany! Hrálo se a zpívalo dlouho do noci. Dokonce tu máme harmoniku a spousty zvučných hlasů.
18.11.2014 úterý
Noc byla naprosto klidná, žádné vlny, bezvětří a teploměr na budově za námi ukazuje 26°C. Správnou teplotu má i moře, takže se všichni hned po ránu koupou.
Dneska jsem se byli projet po jižním pobřeží ostrova Tenerife. Je tu krásně a slunečno, tak se lidi koupali, opalovali a aby se jen tak neváleli, tak se vydrápali na Cabo Montana Rojo – krásnou skálu na pobřeží.
19.11.2014 středa
Odpoledne odplouváme z mariny Atlantico v Santa Cruz. Chvíli fouká jako blázen, ale vítr postupně slábne. Do večera jsme ujeli jen cca 15NM a noc strávili v zátoce „bahia de Abona“. Noc byla klidná, ale raději jsme drželi hlídky. Přeci jen počasí je nestabilní.
20.11.2014 čtvrtek
Ráno za naší zádi na obzoru proplula velká velryba. Její gejzír šlehal do výšky přes 10metrů. Upozornili na nás na ní hejna kroužících ptáků. Ihned vytahujeme kotvu, ale nejsme tak rychlí jako ona a ztrácíme ji. Plujeme na motor proti větru celé dopoledne a proto měníme plány a rozhodujeme se místo na Gomere dnes skončit v Los Christianos. Podmínky zde se ale hodně změnily a tak nakonec končíme před pláží u tohoto města. Někdo se koupe, někdo čte knížku, někdo si jen tak leží na slunci na palubě. K večeři jsou dva ohromní tuňáci na grilu. Bohužel nejsou z našeho lovu. Ivo je sehnal někde v super marketu. Neúspěšnost našeho lovu ale přisuzuji faktu, že nechytáme!
Zdraví Pepa a celá posádka La Grace!