31.1.2016 neděle
Dopoledne mají kadeti volno a běhají po ostrově. Moje posádka (ve složení Tůma/Štefan) se zbláznila a vyrazila zdolat ostrov se skalním oknem s horolezeckým vybavením. Náš lodní tučňák Jára se k nim okamžitě přidal a po přesto, že jsem mu říkal, že tam žádné ryby nenajde.
V poledne se zvedl příjemný větřík o síle 15-18kn a tak vytahujem plachty a pro radost si obeplouváme ostrov Gozo i ze severo-východní strany. Je to paráda. Ohromné skalní srázy a v nich nespočet jeskyní. Na stěnách je vidět vápencovo-pískovcové složení ostrova. Ostrov lemují čtyřhranné strážní věže a strategicky zajímavých místech jsou rozmístěny malé pevnosti s dělovými střílnami. Na noc házíme kotvu před přístavem Mgarr a po večeři se vydáváme na průzkum pobřeží. Taky potřebujem nakoupit potraviny. Ve skladu už máme jen tři hladové myši, ale je neděle a tak to nebude snadný úkol.
1.2.2016 pondělí
Hned ráno vyráží Pája na nákup jídla. Vezu ho člunem na břeh a u vjezdu do přístavu mě málem převrátila ohromná vlna vojenského člunu letícího ven z přístavu. Otočil jsem se a bylo mi jasné, že míří ke Grace a špatný den je na obzoru. V klidu jsem vyložil lidi a zkoušel ignorovat hlas v mé VHF: „Pepo, Pepo, jsou tu nějací vojáci a my nevíme, co chtějí!“
Vrátil jsem se na loď a oni mi sdělili, že máme ihnet opustit Maltské vody za vzdálenost 35NM.
„Můžete mi prosím říct proč?“
„Máte problém!“
„Jaký problém?“
„Musíte ihned opustit Maltské vody za vzdálenost 35NM!“
„Můžete mi prosím říct proč?“
„Máte problém!“
„Jaký problém? Loď je v EU, Malta je v EU, lidi jsou v EU. Nic nevezeme.“
Nic z toho je ale nezajímalo a trvali na svém…..
„Musíte zaplatit 400EUR!“
„Za co?“
„Nemáte povolení, musíte ihned opustit Maltské vody za vzdálenost 35NM!“
„OK, můžeme odplout cca za 1hodinu, máme lidi na břehu!“
„Nemáte povolení, musíte ihned opustit Maltské vody za vzdálenost 35NM!“
„Máme pozvání na Maltský festival a budeme na Maltě střídat posádky!“
„Nemáte povolení, musíte ihned opustit Maltské vody za vzdálenost 35NM!“
To už mě naštvalo – „Ihned mi řekněte proč, nebo neodpluju!“
„Mám své rozkazy!“
„Kdo vám je dal?“
„Nemáte povolení, musíte ihned opustit Maltské vody za vzdálenost 35NM!“
„Nikam nepluju, volám ihned Českou ambassádu. Odpluju za 1hodinu, až se mi lidi vrátí a popluju přímo do Valletty. Zjistit co se děje!“
„Volejte Vallettu na CH12“
„OK – volám ihned!“
Spojení se na 35km samozřejmě nezdařilo, ale vojenský člun odplul a já nic neplatil.
Za hodinu byli zpět. To už jsem ale měl lidi a zvedal kotvu i plachty – to je uklidnilo. V mezičase jsem za pomoci Tomáše zjišťoval, co se vlastně stalo. Nikdo nevěděl, ale ubezpečili mě z Grand Harbour mariny, že mám přijet a oni mi pomůžou. Za 3hodiny krásné plavby na plachty jsme byli ve Vallettě. Cestou jsme se smáli tomu jak vždycky, když se objeví na listu posádky jméno Čestmír Pohanka, tak se něco vys… a plavba končí! Mě trápilo jak bud střídat na Sicílii a dostával tam lidi z Malty
Přijíždíme do Valletty a všechno klape. Řídící věž nám dává povolení k plavbě, v marině nás vítají s otevřenou náručí a na celním a emigračním úřadě se mě konečně ptají, kdo jsem a odkud. O našich předchozích problémech ani zmínka.
„Jasně, EU/Shengen – všechno OK. Než budete odplouvat, stavte se nám to říct. Nashledanou a pěkný pobyt!“
Kdyby se mě ty blbci ve člunu ale zeptali odkud jsem, tak bych věřil, že mi blbě rozuměli: Česká republika a spletli si ji třeba s Čečenskem, ale oni se neptali. Nakonec jsme se shodli, že v duchu starých praktik si zde agenti hlídají na AISkách lodi a pokud jim někdo neplatí, tak na něj zavolají policii. Poplatek agentuře je 400EUR a malé lodě ho již platit nemusí. Odbavení, které mě trvalo 2x 10minut zvládnete i bez nich.
Přes noc zůstáváme v maríně. Kotví zde i jachty jako třeba Maltese Falcon, Pegasus, nebo třeba A. Nasvícené zdi pevností kolem a nádherné kopule chrámů vytvářejí fenomenální kulisu.
2.2.2016 úterý
Hned ráno se kluci pouští do práce na lodi a já do příprav víkendového eventu. Vše jde hladce až na mou otázku:
„A co canony? Chcete?“
„Jasně, to by bylo super“
„Skvělé, a co na to policie?“
„Hm, dojděte se tam zeptat“
„Tak raději jo“ a já blbec šel… Byl jsem tam 6x Přehazovali si mě tam jak horký brambor. Bylo hodně naivní si myslet, že nějaký pochůzkář řekne: „Jasně, klidně si tu střílejte!“
A já ukazoval dělo, patrony, certifikáty a oni ze mě byli úplně zoufalí! Byla to velká zkušenost, ale závěr je (opět) jednoznačný: nejlepší je vystřelit a jim se to tak líbí a jsou tak nadšení, že to nic nezničilo, že to neřeší, ale nebo přijdou, skouknou papíry a buď je to OK, nebo řeknou: „Příště už nám tu bez ohlášení nestřílejte“. Univerzální odpověď je: „Samozřejmě, omlouváme se!“
Na noc s vidinou nečekaně vysoké ceny za marinu, kterou ani neznáme, raději odplouváme. Zavadající slunce kreslí toto město ještě mnohem krásnější, než si člověk umí představit.
Abychom si ho prohlédli, objíždíme ho ze všech stran. Ze severozápadní strany je další krásná zátoka. V té nacházíme dvě pevné bóje a na nich zůstáváme celou noc.
3.2.2016 středa
Dnes tu chcem zůstat a pracovat na lodi. Náhle se ale objevil majitel té bójky, kterou jsme si po pirátsku přivlastnili. Prý ji bude na noc potřebovat – blíží se bouře7° Bf. Rozhodl jsem se jít hledat něco jiného. Na jedné z lodí potkám Bulhara a ptám se ho. Hned věděl a tvářil se velmi přátelsky. Dovedl mě ke svému šéfovi a říká mu: „Tady můj dobrej kamarád – potřebuje někam schovat zadarmo loď před tou bouří atd“
Šéf nezaváhal a povídá mu: „No, když je to tvůj dobrej kamarád!“. A tak jsem měl skvěle flek – hold slovan všude bratry má!
Překotvili jsme. Panák se celá den dělal s jakým si divným kroužkem k přední kosatce a Honza svářel trubky ve strojovně. Další Honza zaplétal žbrdliny a holky uklízeli a motali ty divné chlupaté věci na ochranu lan. Na noc předpovídali bouři, ale i když jsem hlídal loď, chodil jsem jen pozorovat hvězdy a klidnou hladinu.