19.11.2016 sobota
V sobotu se vstávalo o hodinu dříve. V 9hod. se na palubě objevil Tomáš a Mirek – režisér cestopisu od Istambulu po Gibraltar. Neveřil jsem vlastním očím. Vypluli jsme pod hradbami starého Kerkyry, natočili pár záběrů do jeho nového cestopisu o Korfu.
Odpoledne už bylo standartní. Jen s tím rozdílem, že se kuchaři nechtělo vařit a tak nás všechny poslal do ….. (neeee 😀) na oběd do restaurace. Dali jsme si gyros s hranolkama na hlavní třídě a půl hodiny vychutnávali pocit obyčejného turisty.
Odpoledne jsme vystřídali posádku a do noci stříhali film s Tomášem Hanákem v hlavní roli.
Noc u mola v hlavním přístavu byla super.
20.11.2016 neděle
Po snídani vyplouváme. Mám v plánu navštívit svoje tři kámoše, které jsem snad 10let neviděl. Jaké bylo moje překvapení, že tu stále ještě jsou. Jde o rodinku “tuleňů středomořských”, které jsou zde atrakcí pro turisty. Pohled na ty blbouny ze vzdálenosti pěti metrů od La Grace je fascinující. Potom odplouváme k nedalekému malému ostrůvku na koupačku. Tedy nejen. Teď tu máme dron a tak jsme s ním nalétali pěkných pár záběrů do nějakého dalšího filmu.
Nakonec jsme se sebrali a vypluli na řeckou stranu do městěčka Mourtos, Sivota. Jsme tu komicky uvázáni bokem u pětimetrového mola. Ale s možností nastoupit a vystoupit suchou nohou.
21.11.2016 pondělí
Plavba je dnes opravdu dlouhá. Na Lefkas to jsou desítky námořní mil a vítr nic moc. Nacházíme se velmi blízko středu tlakové výše. V 15hod. volám most do kanálu ale chybí mi minuty, takže se mi zavřel před nosem. Tak začal můj den blbec. Letím do obchodu pro navigační system a zjistil jsem, že věci opět nejsou kompletní. Letím zpět a opět se mi zavřel most před nosem. Tak nic – v klidu proplouváme v 17hod. a míříme k jednomu malému ostrůvku v lagunách, kde máme v plánu zakotvit a udělat si táborák. Bylo to super, ale den blbec ještě neskončil – umřela mi máma. To jsem fakt nečekal a tak mě to trochu vzalo.. 🙁 Odcházím do malé kapličky nedaleko a zapaluji svíčku, aby se jí dobře odešlo….
22.11.2016 úterý
Je mi mizerně, ale smutek řeším prací. Od rána lítám kolem nové navigace pro loď a přestože jsem měl slíbeno mnoho funkcí, tak se ukázalo, že ty nejdůležitější nepůjdou. Sakra proč takový výrobce jako je Raymarine nepřemýšlí, když něco dělá. Asi jsem na něj moc velký exot a kladu hloupé otázky typu „a nešlo by to takhle a lepší by to přeci bylo takhle“ atd. No, nakonec jsem musel překopat celou koncepci a stalo to víc peněz, než jsem čekal. Neumí to mapy, co už na lodi máme, a nezvládá ani zobrazovat ve dvou oknech hloubku lodi na přídi i na zádi, což se podle mě hodí každé velké lodi otáčející se v kanále, nebo couvající k molu. Už na to nemám nervy, odpoledne odplouváme o 1.500EUR lehčí a s moderními přístroji, co umí úplně přesně to samé, co ty přístroje původní! Snad tedy alespoň déle vydrží!
Odpluli jsme na ostrov Spargi. To je soukromý ostrov, ale nikdo ho nehlídá a tak se tu dá projít. Byl jsem tu před mnoha a mnoha lety a kromě divoké a krásné přírody se tu dají najít tzv. “dračí vejce”. Nikde jinde jsem nic podobného neviděl a tak mi udělalo velkou radost. Že tu stále jsou. Snad jen s tou výjimkou, že mnoho z nich je rozbitých a vypadají jako vylíhnutá. 😀
Noc na krku a kostry ovcí říkají všem, co viděli Juský park, že je čas se vrátit! No, draka jsem skutečně neviděl ani tentokráte, ale šanci mám. Pár vajíček totiž odplulo s námi! Kdo nevěříte pohádkám, nevadí.
Na noc jsme přistáli u mola ve Spartochory na ostrově Meganisi. Kotvy už házíme jen pro radost, protože všude kam přijedeme jsou volná mola. Jachtaři v tuhle dobu asi lyžují, nebo co já vím…
23.11.2016 středa
Ráno si lidi udělali procházku, ale hned pak se pluje dál. Naším cílem jsou nádherné pláže na západě ostrova Lefkas. Modrá voda, bílý písek a nikde ani živáčka – ráj na zemi. Dron létá kolem lodi dělá záběr za záběrem. Je to pecka, ale protože neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Při posledním letu mu došla baterie a sletěl do vody 🙁
Luka pro něj sice skočil, takže zachránil záběry, ale tím namočil i zbytek techniky, takže máme po legraci. Se západem slunce fotím stín plachet na kolmé stěně ostrova a pak nabíráme kurs na sever.
Na noc jsme zakotvili u krásné promenády městského mola v Preveze.
24.11.2016 čtvrtek
Dopolední procházka po městě byla moc fajn. Pak povinnosti v podobě nákupů a tankování nafty a vyplouváme. Pod plnými plachtami se ale loď plouží hladkým mořem ve středu takové výše. To, co tady už týden dělá to nádherné slunné počasí s teplotami 22°C (ve dne) bohužel způsobuje, že naše plachty nemají dost větru.
Na noc se uchylujem k molu u města Parga. Nádherného řeckého městečka, které znám už ze své poslední návštěvy La Grace v roce 2011.
25.11.2016 pátek
Parga je nádherná. Má členité pobřeží, je tady malebný kostelík na ostrůvku a mohutný hrad nad zátokou. Do toho barevné domy I úzké uličky. Škoda jen, že jsme tentokráte měli málo času.
Ale čas, vítr a Honzovo letadlo nečeká a tak vzhůru plné plachty na předním stěžni a jedem. 30NM není na 1/2 den zrovna málo. Poslední 3NM už pro jistotu posílám Honzu k letišti člunem. Hned jak odjel, přetekl fekální tank – jak jinak. Ale vypustit ho zvládám taky, takže pohodička.
Na noc jsme se schovali do nového přístavu na Kerkyře. Počasí se začalo kazit – prší.