Byl jsem zvědavý, jak si Graham s vyvázáním vlečného lana poradí. Aby byly zachovány manévrovací schopnosti vlečené lodě, vlečné lano by mělo vycházet z osy lodě, což většinou znamená z rolny pro kotvu na přídi. Jestliže rolnu nemáte, pokuste se lano alespoň vyvázat tak, že tah bude co nejblíže osy lodě. Naše vypůjčená loď rolnu měla, takže naším prvním úkolem bylo odklidit kotvu a uložit ji i s řetězem v kotevně (ve studánce) na přídi. Tím jsme měli příď uklizenou a mohli jsme se pustit do vyvazování vlečného lana. Místo toho, aby Graham vyvázal vlečné lano na jeden z vazáků, protáhl lano za oběma vazáky a pak na něm uvázal dračí smyčku.
Na přídi jsme tedy měli velké oko, zaháknuté za zadní rohy obou vazáků. Potom přesunul kožený chránič proti předření na nejchoulostivější místo na rolně a zajistil ho na místě kusem provazu. Ten sloužil také jako prevence, aby vlečné lano nemohlo z rolny vyskočit a utrhnout příďový koš. Ochrana proti předření lana je nesmírně důležitá. Na palubě záchranného člunu budou vlečné lano během dlouhého odtahu pravidelně povolovat, aby se nenamáhalo stále v tom samém místě. To ale na palubě většiny plachetnic není možné, a proto je třeba přijmout jiná opatření, která předření lana zabrání.
Ve vleku
Vše bylo přichystáno a Graham mohl dát záchrannému člunu přes vysílačku znamení, že jsme připraveni k vleku. Kdyby neměl vysílačku, dal by znamení překříženými pažemi. Jakmile lodě vyplují, vlečená loď, má-li funkční kormidlo, kormidluje směrem na záď vlečné lodě. Jestliže jste o kormidlo přišli, přeneste co nejvíce váhy na záď. Také hlídejte, aby se vlečné lano nepředřelo, protože vaše loď bude kličkovat. Jestliže za sebou táhnete plovoucí kotvu, nezapomeňte, že na ni působí stejně obrovské síly jako na vlečné lano, takže držte své nenechavé prstíky raději dál. Udržujte s vlečným člunem neustále kontakt a vypusťte co nejvíce vlečného lana.
připraveni k vleku“.
Jakmile se průvěs lana o délce padesát metrů dotkne vody, vytvoří sám o sobě značný odpor. Tento odpor má tlumivý efekt, takže vaše loď by neměla za vlečné lano tolik škubat a celkový pohyb by měl být poměrně klidný. Howard nám řekl, že zatím nikdy nemusel zatěžovat vlečné lano dodatečným závažím, ale že remorkéry to čas od času dělají. Jestliže jste na palubě vlečné lodi a vlečená loď za lano nepatřičně trhá, zavěste do středu lana závaží. Ideální jsou dvě pneumatiky, ale protože je člověk s sebou běžně nevozí, zkuste na lano navázat dva tři fendry a zatížit je kotvou.
Co dělat jako vlečná loď
Jestliže jste sami vlečnou lodí, je nejdůležitější ze všeho udržet vlečenou loď co nejvíce v linii za vaší zádí, abyste mohli kormidlovat. Na základě svých zkušeností s vlečením nejrůznějších lodí jsem dospěl k závěru, že nejlepší je z obou stran zádě navázat poutací lano a vlečné lano na něj přivázat dračí smyčkou.
Je ale důležité jeden konec poutacího lana natáhnout k vinšně nebo vyvázat na vazák, aby bylo možné lano v případě nouze uvolnit. Poutací lano nesmí být v žádném případě zakončeno na obou stranách dračí smyčkou.
Připlutí k molu
Na závěr odtahu musí být vlečená loď dopravena k bezpečnému molu, většinou tak, aby se mohla vyvázat bokem. Jednou z možností je na poslední chvíli vlečné lano uvolnit a nechat vlečenou loď, aby k molu dorazila setrvačností. Samozřejmě pouze v případě, že má funkční kormidlo. Jedná se o dost nejistou techniku a posádka našeho záchranného člunu tento přístup nepovažovala za nejlepší.
Místo toho Howard počkal, až se ocitneme v klidné vodě nedaleko vjezdu do přístavu a převázal náš vlek na bok vlečné lodě. Záchranný člun zpomalil, a jak kolem něj naše plachetnice setrvačností proplouvala, Howardova posádka zkrátila vlečné lano, které se teď stalo naším příďovým lanem. Pak si členové obou posádek podali záďové lano a dva springy.
Je-li vlečené plavidlo menší než vlečná loď, posádka zajistí, aby záď plachetnice přesahovala za záď vlečné lodě. Záďové lano plachetnice je pak vyvázáno skrz středový průvlak záchranného člunu. Kdyby byly člun s plachetnicí vyvázány bok po boku přímo a lano nataženo na záď záchranného člunu, vazáky plachetnice by vzniklé síly nemusely vydržet.
Je-li plachetnice vlečena jinou plachetnicí, postup je trochu odlišný. V tomto případě bude mít vlečná loď mnohem menší výkon než měl náš záchranný člun a posádka by měla zajistit, aby byla záď vlečné lodi zarovnaná se zádí vlečené lodi nebo dokonce až za její úrovní . Vlečná loď si tak udrží schopnost manévrovat. Kdyby bylo její kormidlo v jedné linii s kýlem vlečené lodi, byla by účinnost kormidla vlečné lodi snížená. Posunete-li kýl vlečené lodi více dopředu, vlečná loď bude moci s vlečenou lodí daleko snadněji manipulovat. I v tomto případě je ale důležité, aby obě lodě kormidlovaly současně, je-li to možné.
Před vjezdem do přístavu je nejlepší dopředu upozornit správce mariny nebo kontrolní věž, že vlečete jinou loď. Toto ohlášení upozorní na vaše snížené manévrovací schopnosti i ostatní plavidla ve vašem okolí. Obecně platí, že technika pro vlek bokem zůstává většinou stejná bez ohledu na typ lodě a aktuální okolnosti. Naopak při vleku za lodí se musíte přizpůsobit povětrnostním podmínkám a možnostem své vlastní plachetnice.
ZDROJ: Velká kniha umění jachtingu
