Příprava na noční plavbu II

V minulém díle jsme nakousli základní zásady přípravy na noční plavbu, teď se podívejme na aspekty, které vám ji ulehčí.

Kamarádi, co vám pomůžou

Když už nemáte posádku s orlím zrakem a bystrostí rysa, dojde na elektronické kamarády. GPS již byla zmiňována – je při noční plavbě v blízkosti pobřeží nedocenitelná. Dalším velkým pomocníkem je AIS radar. 

Krátce: AIS radar je zařízení, které na VHF frekvenci vysílá identifikační údaje plavidla, polohu, rychlost, směr a spoustu dalších informací. A stejně tak zařízení přijímá tato data od okolních lodí (já na palubě Gaiy přijímám v pohodě ze vzdálenosti 25 nm)

 AIS vysílač musím mít každá loď nad 300 tun a 15 m délky. Tyhle lodě musí mít AIS class A, což znamená vysílač a přijímač. Menší lodě mohou, ale nemusí mít AIS class B, což znamená, že mohou, ale nemusí vysílat.

Ta data, která přijímač přijímá od okolních lodí se zobrazují na displeji včetně polohy lodí vůči vám. Ten displej může být maličký a jednoduchý a nebo se data  mohou přenášet do lodního plotteru. Dál se s tím tady nebudeme probírat, plánuju extra článek, rozhodně však platí, že AIS je skvělé zařízení.

Pokud máte na palubě alespoň přijímač AIS class B, je to velký pomocník. I když na něm neuvidíte všechny lodě, zejména ty malé ne (nemají povinnost AIS mít), velké uvidíte dobře a navíc vám bude AIS hlídat, zda jsou nebo nejsou na kolizním kursu. Jak říkám skvělá věc.

Co je ale důležité: Naučte se s AIS pracovat ve dne a v klidu. V noci na to nebude čas. Nemusíte umět každou funkci, ale to základní musíte umět dobře. To znamená nastavit si range zobrazení a zjištění, kdo je na kolizním kurzu a za jak dlouho dojde ke kontaktu (respektive k blízkému setkání; je tam nějaký offset, který jde nastavit. Já ho mám cca 0,5 nm). Také se hodí vědět, jak zobrazit data dané lodě – a nebojte se, není to žádná věda.

Pokud si tohle osvojíte, pak je AIS radar v noci dobrým pomocníkem. Je také dobré s ním naučit dalšího člena posádky. Když je v noci provoz hustý, je dobré, když vy jste na palubě a kontrolujete situaci vizuálně, a někdo rozumný vám hlásí údaje z AIS. (AIS je totiž málokdy v kokpitu).

Poznámka k alarmu. Automatický AIS alarm, který hlásí kolizní kurs, je skvělé zařízení, ale také pěkně hlasitá potvora. Když plujete v oblasti s hustým lodním provozem, ječí prakticky neustále. Naučte se ho vypínat a kolizní kurzy číst z displeje. Jinak se nikdo nevyspí a utahaná nevyspalá posádka není nic moc. 

Velký pomocník na noční plavbě je i radar. Výhodou je, že vidí všechna plavidla i překážky (dostatečně velké), bóje, pobřeží. Ale daní za to je výrazně složitější obsluha než u AIS a navíc se zdaleka nevyskytuje u tolika plachetnic jako dnes AIS, takže na charteru na něj moc nenarazíte. Pokud ale budete mít loď s radarem a budete plánovat noční plavbu, věnujte naučení se s ním odpovídající pozornost. Těch srážek “radar asisted” zas tak málo není. Tady možná platí „než-li blbě, raději vůbec“. (O práci s radarem píše Tom Cunliffe ve své knize zde.)

Plánování trasy

Pro noční plavbu je dobré vždy vybrat měsíční noc. Světlo měsíce je na moři překvapivě silné a spoustu věci ulehčí. Pokud měsíc nesvítí, nebo jsou mraky, zažijete  na moři tu opravdovou tmu, kterou na souši už jen tak nezažijete. Je to hezké, ale já dávám přednost tomu měsíci.

Trasu naplánujte velmi pečlivě a pečlivě si promyslete své reakce na všechna nebezpečí, která se na ni mohou vyskytnou. Počasí se umí změnit velmi rychle, vlny se umí zvednout také z  ničeho nic – promyslete si plavbu závětřím ostrovů, refuge pointy – tedy kam budete plout, když dosažení plánovaného cíle nebude možné. Co když se změní vítr? Co když vítr nebude vůbec? Mám dost nafty? A tak dále… Čím více toho ve dne promyslíte, tím snadnější bude řešení případných problémů. 

Pokud to lze, plánujte noční plavbu tak, aby v těch exponovaných místech byly na vaší straně všechny trumfy, které máte. Například, poplujete-li navigačně obtížnou olastí, zkuste tam být tak, aby měsíc zrovna svítil. Nebo stejně tak, půjde-li o oblast s hustým provozem. Nebo abyste k nějakému plavebnímu omezení dorazili už za světla, nebo aby změna počasí vás zastihla na výhodném místě… a tak dále a tak dále. Prostě dobrý skipper vezme v potaz všechny aspekty plavby tak, aby výhody byly na jeho straně a plavba proběhla hladce a bez problémů.

Nikdy neplánujte plavbu tak, abyste za tmy vplouvali do neznámého přístavu, k městskému molu, do zátoky. Ve tmě vypadá všechno jinak a u míst, které dobře znáte, je třeba být velmi opatrný. Pokud můžete, tak se vplutí do neznámých kotvišť vyhněte. A to i za situace, kdybyste měli pár hodin čekat na otevřeném moři na denní světlo nebo i v případě, že si plavbu prodloužíte o pár hodin a posádka žehrá a skuhrá. Někdy je to těžké, hlavně za bouřlivějšího moře se už každý vidí v klidu u mola za vlnolamem, ale vy se nenechte přesvědčit. Pokud to v cíli neznáte, čekejte na denní světlo. 

Vícenoční plavba

Pokud plánujete delší přeplavbu na více nocí, je jasné, že nemůžete nespat, takže výběr posádky na takovou akci je esenciální. Paradoxně Atlantické pasáže jsou v tomto směru jednodušší, protože provoz na Atlantiku není zdaleka tak hustý a navíc široko daleko není do čeho narazit. Z toho hlediska pak jsou nejnáročnější více noční plavby podél pobřeží, třeba ze Sicílie na Elbu, z Korfu do Terstu a podobně. Tam je třeba zvážit zařadit odpočinkové noci. Ale konec koneckonců, když už se budete pouštět do takového podniku, tak už jste zkušený kapitán, který ví, co je potřeba.

To je asi vše, co mě teď napadá. Doufám, že jste článek shledali přínosným a že si na něj vzpomenete, až budete plánovat noční plavbu. Noční plavby mohou být, a jsou, krásné, ale pamatujte, co na moři platí dvojnásob: štěstí přeje připraveným.