Kdybych si koupil trpaslíka, tak mi vyroste. Plánovali jsme s Gaiou a s posádkou (patřičně natěšenou) obeplavbu Peloponésu, navštěvu Zakyntosu, Mesolongi, divukrásných Delf a jako vrcholnou perlu plavby jsme naplánovali průjezd Korintským kanálem. No a letos ho zavřeli.
Občasné sesuvy půdy trápí Korintský kanál už od jeho vzniku, a časem se to samozřejmě zhoršuje. Čas od času tedy řecké autority kanál zavřou a opravuje se (naposledy tuším 2018). Lednové sesuvy ale byly tak rozsáhlé, že si vyžádaly návštěvu samotné řecké vlády. A bylo rozhodnuto. Kanál se zavře a opraví.
Radost z toho nemám. Řekové se chopili činností okolo kanálu s vervou známou i z našich staveb, jako například tunel Blanka nebo dálnice D1. Zatím to vypadá tak, že podle serveru Greekreporter se teď začne pracovat na přípravných studiích a v září 2021 se vypíše výběrové řízení. Cena celé legrace je zatím odhadnuta na 9 miliónů EUR.
No tak uvidíme. V Řecku mají rčení (již od starověku) „rychlý jako Korint“, jsem zvědavý, jestli to bude platit i po opravě kanálu. Možná se vám zdám poněkud skeptický, ale za ta léta co se plavím v Řecku jsem viděl až příliš mnoho nedostavěných velikých marín, hotelů a nedokončených velkých projektů vůbec (schválně se někdy podívejte na Athénské letiště uprostřed Athén; stačí se podívat i z google mapy).
Korint jako vodní dílo je velký projekt dokončený v 19. století, který započal už Periander v 7.století před naším letopočtem. Neuspěl. Pak to zkoušel Julius Caesar, (neuspěl, zavražděn), po něm Tiberius (neuspěl, zavražděn), pak Nero (neuspěl, sebevražda). Galba, nástupce Neronův projekt rozumně zastavil. V 19. století, po osvobození Řecka od Turků, se znovu začalo kopat kolem roku 1830, za první řecké republiky. Prezidentem v té době byl Kapodistrias. Taky to nestihl. Projekt byl moc drahý a Kapodistrias byl záhy zavražděn. Korintský průplav se povedlo dokončit až za vlády Thrasyvoulose Zaimise a to v červenci 1893, kdy byl průplav konečně slavnostně otevřen.
Historie Korintského kanálu je patřičně divoká, ona tahle 6 nm uzká šíje za tisíciletí byla svědkem ledasčeho. Je to úzké hrdlo a jediný cesta vedoucí na Peloponés a tak se tady hodně hodně často bojovalo. Více o Koritnském průplavu jsme psali nedávno v našem článku, a více se můžete dozvědět i v Jachtařském průvodci Řeckem I, který před pár dny vyšel.
