Ahoj jachtaři a přátelé moře, vody, vichru, vlnobití… (ehm možná toho posledního raději v umírněnější podobě, že 🙂
Vánoce jsou prakticky za námi a konec roku těsně před námi. Přichází tak i čas na můj poslední letošní článek. Ruch v redakci utichl, posílat knihy budeme zase až příští týden a sněhovou nadílku máme nejspší za sebou.
Pro mě, a pro Skipřenku (a pro celou naši rodinu) to byl rok vlastně víc smutný než veselý. Opustili nás dva z našich nejbližších, a i když si člověk říká, že takový je života běh, není to o nic lehčí.
I naše nakladatelství schytalo pár tvrdých úderů. Celé to začal covid a lockdowny, aby to vyvrcholilo vyplaveným skladem a bojem s pojišťovnou. Korunu všemu nasadila havárie Gaiy, která přišla na vlnách a větru o stěžeň s následným vyčerpávajícím byrokratickým bojem s řeckým úředním šimlem. S velkým štěstím se ale nikdo nezranil a posádka získala nehynoucí zážitek. Věřím, že když se to holky naučej pěkně vyprávět, stanou se do budoucna ozdobou každé párty. 🙂
Nicméně jsem přesvědčený, že ten špatný čas letos končí a že nás všechny (i vás!) čekají jen ty nejlepší zážitky. A hned začátek roku bude skvělý – Terka čeká přírůstek do své posádky. Elinka má přijít na svět v březnu 2022 a už má zamluvený termín plavby na Gaie :-). Uvidíme, jak to půjde, ale Terka je rozhodnutá s malou vyrazit v létě do Řecka na loď, děj se co děj. 🙂 Takže malá plavčice to ještě neví, ale výcvik jí začne velmi záhy :-).
Prostě, vše se začíná v dobré obracet a co ne, to obrátíme prostě sami. 🙂
Boj s pojišťovnou
Stále ještě Vám dlužím vyprávění o tom, jak to vlastně s tou pojišťovnou dopadlo. Ono k rozuzlení došlo vlastně teprve minulý týden, kdy jsme se se Skipřenkou rozhodli celou událost definitivně uzavřít.
Takže – pojišťovna Kooperativa nám nedala nic. Přes odvolání a veškerou snahu jsme s nimi nehnuli. Tesla Karlín, která se tak elegantně zřekla odpovědnosti, s námi nekomunikovala vůbec. A Černé ovce (ČT), kam jsme náš příběh poslali, nakonec napsali, že se to pro ně nehodí, protože se zabývají hlavně soukromými osobami a ne podnikatelskými subjekty.
V téhle fázi by přišli ke slovu právníci, ale my na ně prostě nemáme finance. A mě už se navíc i příčí neustále do něčeho/někoho strkat peníze, když nakonec ten výsledek… Daleko raději investuji do tisku knih, protože to je to co dělám, a co mě na tady na zemi živí.
OK. Dostali jsme pár úderů, ale zvedli jsme se a poučíme se z toho. Ale nervy a ani finance už si dál ničit nenechám. Tu ušetřenou energii věnuji knížkám a rodině.
Když píšu “zvedli jsme se”, musím taky napsat díky komu a čemu. Je to díky Vám, našim čtenářům, co si od nás kupujete knížky. Ne pojišťovna, ne právníci – ale vy každý jeden jste nás svou přízní zachránili. Vy jste ten pravý důvod, proč teď můžu psát, že jedeme dál a fuck-off Kooperativa! Máte mé velké, velké díky…
Rozhodně je to poučení do budoucna a také to tak beru. Jen školné je drahé, ale o to lépe se to pamatuje. Jak jsme reagovali: Okamžitě jsme vypověděli s Kooperativou všechny smlouvy a přecházíme k jiné pojišťovně. Vypověděli jsme smlouvu v Tesla Karlín a sklad jsme přesunuli úplně jinam (a máme tam teď rampu, výtah, více prostoru, lepší kantýnu). Uzavřeli jsme právní pojištění s DAS.
No a příště budu daleko opatrnější, kritičtější a u takových společností nebudu předpokládat jakoukoliv vstřícnost. Oni se i ti pojišťováci (kromě té jedné dámy, co na mě křičela do telefonu) divili, co je to za blbost. Ale stejně nám nikdo nepomohl. Holt za politování nic nedali, že.
No. Je to za námi, vzhůru zase ke světlým zítřkům 🙂
Jak to dopadlo s Gaiou
Další věc, která dospěla do finále, je havárie Gaiy – tu historii znáte, takže ji nebudu psát znovu. Všechno teď záviselo na postoji pojišťovny k odbornému posudku řeckého specialisty, který byl pojišťovnou vyslán na Aeginu do loděnice za Gaiou. Mimochodem, byl tam dvakrát, protože se nepovedlo včas vylovit stěžeň, ráhno, plachty, prostě celou takeláž, která zůstala pod hladinou před aeginským přístavem. Nakonec se stejně povedlo vytáhnou jen stěžeň a kus plachty. Ten zbytek mezitím někdo vylovil a odvezl. No, to byla rychlost. 🙂
Gaia je pojištěná u německé pojišťovny Bavaria AG přes českého zprostředkovatele Smarteo, a.s. (p. Šejnoha). A jako vám nikdy nedoporučím Kooperativu, tak tuhle německou pojišťovnu s českým zastoupením ano. Minulý týden přišel mail s vyjádřením, že nám škodu zaplatí! No přiznám se, že jsme to se Skipřenkou pořádně zapili. Velký kámen nám spadl ze srdce. Takže velké díky Smarteu a Bavarii, zvláště tedy ve světle zážitků s Kooperativou.
Bez toho, aby pojišťovna uhradila škodu, bychom asi o Gaiu přišli. Vždyť jenom ten 10 nm mil dlouhý odtah do přístavu Aegina záchranáři vyúčtovali na 5.000 EUR!
Prostě, to nejhorší je za námi, teď už jen Gaiu opravit a zase vyrazit na moře – chystám druhý díl Průvodce, a to by se bez lodi dělalo opravdu špatně 🙂
A proč se to vlastně stalo? Podle zprávy, kterou jsme dostali, pravděpodobně povolilo kování, kterým byl pravoboční dolní vant přichycený ke stěžni. Takže tak.
A co nového v jachtingu?
Michal Krysta dokončil transatlantický závod ClassGlobe 5,8 na druhém místě. Je to skvělý výsledek na který může být Michal právem hrdý. Velká gratulace!
Luděk Chovanec je stále na Atlantiku (kategorie Setka, 5 m dlouhé lodě), tady je odkaz na treking. Včera byl Luděk za polovinou trasy, takže teď už se mu to bude lépe krátit.
Před oběma smekám. Postavit si malou loďku z překližky v garáži svépomocí a vydat se s ní na Atlantik… to chce opravdu celé chlapy. Inu ne nadarmo se říká – dřevěná loď, ocelový námořník.
Tak to je dneska všechno… šťastné vykročení do nového roku a vždy jen dobrý vítr!
Jarda a celá redakce