15.12.2012 Ve víru událostí, které se strhly u španělského pobřeží a které odstartovalo ztroskotání La Grace, se udála událost ještě jedna, značně dramatická, a kterou doposud, s ohledem na jednání s pojišťovnou a probíhající vyšetřování, nebylo rozumné zveřejňovat. Nicméně nyní už se zdá, že její zveřejnění ničemu neublíží. La Grace byla totiž ukradena.
Začalo to všechno vlastně úplně skvěle. 9. listopadu, zrovna v okamžiku, kdy už celkem zoufalý Pepa jednal s místním podnikatelem o možnosti velkým autojeřábem dostat Grace na pláž (opravdu – už tak byla situace zoufalá; vypadalo to jako by nikoho vlastně Grace nezajímala) se v zátoce objevil lodní bagr Elmar Dos.
„Ty vole, jedou nás zachránit!“ přerušil Pepa zcela nešpanělsky, a mírně neuctivě, jednání. A byla to pravda. Elmar Dos během dvou dnů vybagroval La Grace z písku, záchranáři ucpali díry, jak jen to šlo a Půvabná, nepůvabně připoutaná k boku plovoucího bagru, byla připravena na svou cestu k záchraně.
První zádrhel nastal, když si záchranný tým všiml, že Elmar Dos i s Půvabnou zvedá kotvy a míří na širé moře. Naskočili do člunu, Elmar Dos dohnali a ještě v neoprenu (potápěli se pro kotvu) se nechali vyzvednout na palubu. Nemůžou přeci nechat loď samotnou! Na lodi zavlála česká vlajka.
Estepona, kam Elmar Dos mířil, leží nedaleko Marbelly. I když jde o necelých patnáct námořních mil, cesta zabrala značně času a když se konečně vyřídily přístavní formality, stanula La Grace u přístavního mola až dost dlouho po půlnoci. Byla zima, mokro, nikdo ze záchranného týmu neměl spoustu hodin nic k jídlu. Nebylo kde spát. Pepa zvážil situaci a zavelel k přesunu zpátky do Marbelly. Tam se všichni nají, usuší, trochu se vyspí a druhý den brzo ráno vyrazí zpět do Estepone.
Ale La Grace v noci z Estepony zmizela.
„Ukradli La Grace!“ volal Pepa do Čech neuvěřitelnou zprávu. Ohromené ticho mu bylo odpovědí.
V přístavu v Estepone nikdo nic nevěděl, ani přístavní autority, nikdo. Elmar Dos prostě v noci zmizel i s La Grace a nikoho to nezajímalo. Nebo nechtělo zajímat. Situace se stala kritickou. Telefon nikdo nebral. Ani u záchranářů, ani v pojišťovně. Lodní pojišťovny totiž velmi často mívají v podmínkách klauzuli „No cure, no pay“. Jinými slovy, pokud by se Půvabná nezachránila, pojišťovna by se mohla chtít otočit právě na takové klauzuli. Kdyby se Grace třeba náhodou někde potopila… Pepovi se hlavou honí ty nejčernější myšlenky. Jak je možné, že odpluli bez kapitána? Jak je možné že kapitánovi neřekli, že chtějí odplout? Jak to že majitel lodi neví, kde je jeho loď?
Pepa a ani záchranný tým ovšem nemíní zůstat sedět se založenýma rukama. Především je nutné loď vypátrat. Nebo alespoň Elmar Dos a zjistit, co se děje. Ale jak to udělat? Představte si, že stojíte v cizí zemi, neznáte jazyk, neznáte úřady, polici na vás bude koukat divně.
Současně tady doma se vše připravuje k diplomatické roztržce. Mediálnímu týmu La Grace se povedlo získat přímé číslo mobilního telefonu na ministra zahraničí Karla Schwarzenberga a jen jediný stisk tlačítka mobilního telefonu je dělí od přímé a oficiální žádosti o pomoc. Trochu to připomíná červené tlačítko a dnes to možná působí i úsměvně, ale situace byla velmi vážná. Loď nebyla k nalezení a možná už spočívala na dně moře. Divíte se, že bývalí záložáci chtěli mobilizovat?
Ale pak přišla ze Španělska dobrá zpráva. Španalská televize loď našla. V Cadizu. Nikdo tomu nechtěl věřit, Cadiz je asi 200 mil daleko, ale pak se vysvětlilo, že televizáci myslí Cádiz jako provincii a ne jako město. La Grace se klidně pohupovala na velkém jeřábu v Soto Grande, nedaleko od Estepony. Pepa ještě asi jeden den krouží kolem loděnice tak, aby si ho nikdo nevšiml a aby diskrétně zjistil, co mají vlastně záchranáři (nebo pojišťovna) za lubem. Ale nic se neděje, loď tam klidně visí a kolem ní panuje líná, jižní, aktivita.
A tak se loď zase našla. Na Pepovi otázky nikdo vlastně neodpověděl. „Nerozumím“ nebo „To je bežný postup, seňore“, a Pepa nakonec vyptávání vzdal.
Co ta celá situace měla znamenat, je dodnes záhadou. Plánovala pojišťovna se zbavit odpovědnosti? Co jí v tom zabránilo? Nebo šlo o jazykové nedorozumění? Kdo ví. Důležité je, že La Grace je na světě a že znovu vypluje. Doufejme, že tahle kapitola je poslední dramatickou kapitolou ze života La Grace a že příběh započatý na mělké pláži u Marbelly teď na jeřábu v Soto Grande šťastně končí.
Podle vyprávění Pepy Dvorského a Vildy Pavlici zaznamenala KJ