3.12. odpoledne
„Můžete si vybrat jakoukoliv barvu, když to bude bílá„. Přesně takhle teď musí připadat situace námořníkům na Vendée Globe – zvlášť těm v čele závodu. Stojí před problémem, který je jako Rubikova kostka bez barev. Čelí ošklivé tlakové níži, která jim nedává na výběr: buď sklonit hlavu a přečkat bouři, nebo… sklonit hlavu a přečkat bouři. Tahle potvora je totiž tak mohutná, že ji není možné obejít ani zprava, ani zleva. Jediné, co jim nabízí, je „vybrat si“ mezi 45 uzly větru a šesti metry vln nebo 60 uzly větru a deseti metry vln. Paráda, že?
V úterý se všichni z čela závodu, včetně Charlieho Dalina (MACIF Santé Prévoyance) a Sébastiena Simona (Groupe Dubreuil), rozhodli zamířit na sever, co nejdál od centra tohoto systému. Je jim ale jasné, že příštích 48 hodin bude peklo.
Přehodnocení plánů
Jachtaři jsou zvyklí hledat řešení každého problému. Ale někdy přijde situace, která je donutí improvizovat. Tlaková níže, která jim už dva dny brnká na nervy a brzy je pořádně prověří, jim překreslila všechny trasy na mapě. Kap Leeuwin teď působí jako cíl na druhém konci světa. Níže se prohlubuje a nutí všechny k opatrnosti – obejít centrum bouře není zbabělost, ale chytrá strategie.
„Tady končí sranda,“ komentuje to Sébastien Simon (Groupe Dubreuil). „Musíme být opatrní a rozumní. Nechat bouři projít a doufat, že nás to nerozseká na cucky.“ Pokud to bude nutné, klidně si zahraje na želvu a zaleze do krunýře.
Bezpečnost na prvním místě
„Trochu se bojím. Čeká nás 48 hodin sevřených půlek,“ přiznává Simon, který si pamatuje 67 uzlů větru z The Ocean Race v roce 2023. „To teda žádná zábava tehdy nebyla. A tentokrát není úniku,“ říká. Jeho i ostatní navigátory trápí nejen údaje o větru, ale i stav moře – šest metrů vln a 60 uzlů větru na trase deprese, to není procházka růžovým sadem.
„Nebude to lehké pro nikoho. Prostě budeme trpět,“ shrnuje Simon svou strategii jedním slovem: opatrnost. Podobně uvažují i další favorité, jako Charlie Dalin, Yoann Richomme, Thomas Ruyant, Nicolas Lunven, nebo Jérémie Beyou. Každý z nich sice zvolil trochu jinou trasu, ale všechny spojuje stejný cíl: přežít tuhle šlamastyku s co nejmenšími ztrátami.
Kdo může, drží se zkrátka
Zatímco ti vpředu bojují s prvními známkami hurikánu, ostatní ještě chytají slušný vítr na rychlostní plavbu. Zadní peloton žene vítr, který do čtvrtka zesílí, ale pořád bude schůdnější než to, co čeká lídry. Někteří dokonce uniknou téhle první „australské bramboře“ úplně, jako třeba Manu Cousin. Ten po srážce s neidentifikovaným plovoucím objektem (OANI) dva dny zpátky radši šetří síly. „Navigace mě vede za tou bouří, což je super. Po tom šoku jsem rád, že můžu trochu vydechnout. Fakt jsem si myslel, že je po závodě,“ říká kapitán Coup de Pouce. Ale i on dobře ví, že kdo chce plout v Jižním oceánu, musí počítat s legendárními rozmary počasí.
Závěr:
Na Vendée Globe se nic neodpouští. Moře je nemilosrdné a bouře jako tahle jsou připomínkou, že někdy je nejlepší strategií prostě přežít. Tahle partie s přírodou je sice náročná, ale právě to je důvod, proč tady všichni jsou.
Oficiální stánky Vendée Globe 2024 v angličtině
Podle materiálů Vendée Globe