O známé české dřevěné plachetnici Victoria slyšel snad každý český jachtař. V posledních letech to ale s Viktorkou vypadlo bledě. Ještě před nedávnem stála v zátoce na Martiniku, skoro rozpadlá. O to překvapivější je radostná zpráva od Mirka Račana, který Martinik míjel na svých plavbách.
Píše Mirek Račan
19. prosince 2016 vyplouvám po ročním stání se Sněhurkou z Venezuely zpět do Karibiku. Po 3 dnech nepříjemné plavby proti větru zakotvím v zátoce Le Marin na Martiniku. Zde se opět setkávám s celou českou komunitou jachtařů a je samozřejmě o čem vyprávět.
Velkým překvapením je pro mě známá česká plachetnice Viktorka. Ta skončila trochu neslavně svoji pouť právě zde na Martiniku a před 3 lety to byl již doslova vrak, na kterém bydlela různá individua, protože sloužila v podstatě jako ubytovna. Jenže dnes je přetažená do jiné zátoky, a bydlí na ní Pepa Boháč, který si prostě řekl, že Viktorka si nezaslouží takový konec a rozhodl se ji zachránit doslova před potopením. Při návštěvě Viktorky na mě Pepa chrlí mnoho informací, některé jsem si tedy i poznamenal:
Otázka: „Pepo co tě vedlo k tomu, že jsi se rozhodl zachránit Viktorku?“
„Já jsem osud Viktorky vždy sledoval a bylo mě líto, že skončila tady tak neslavně. Je to naše první “novodobá“ a nejslavnější dřevěná loď s úžasnou historií a myslím, že si nezaslouží skončit na mořském dně. K tomu již moc nechybělo, protože nový majitel se o ni nestaral, což samozřejmě u dřevěné lodě je zcela zásadní věc. Já mám poměrně velké zkušenosti se dřevem, kdysi jsem postavil jeden námořní katamarán s Ing.Wintrem a druhý přestavěl se Stevem Lichtagem. Ty katamarány byly stavěny z dřevěných vodovzdorných překližek systémem WEST (vše nasaturováno a olaminováno epoxidem). Nyní stavím dřevěný vor, s kterým chci přeplout Atlantik /www.navorudoameriky.cz/ a v neposlední řadě jsem i bývalý stavitel dřevěných domů. Myslím si tedy, že vím co je třeba na Viktorce udělat, a chci své zkušenosti uplatnit při záchraně této krásné lodě.
Otázka: „ Jenže opravit tuto loď je běh na dlouhou trať a vyžaduje mnoho peněz…“
„Samozřejmě Viktorka je veliká loď a ta není pro jednoho. Vždy na ní plula posádka několika lidí a já chci, aby se v tom pokračovalo. Rozhodl jsem se rozdělit Viktorku na 20 dílů a hledám nové vlastníky nebo třeba akcionáře, kteří si koupí minimálně jeden díl lodě. Tím nasbíráme peníze na její základní opravu. Jeden podíl stojí 50.000 Kč. Zatím je nás 7 a nyní jednáme, že si koupíme každý ještě druhý podíl, aby mohli práce pokračovat. Já už jsem tak učinil.
Každý majitel Viktorky pak musí nějak pomoci s opravou a přijet sem třeba na dovolenou a pomáhat. Nebo může poslat nějakého šikovného řemeslníka. Na Viktorce je dost místa a rovněž nabízíme možnost přespání na lodi za poplatek 5 EUR / noc + 2 hodiny práce nebo 10 EUR/ noc bez práce. Toho využívá hodně lidí, protože strávit dovolenou zde na Martiniku za takové peníze se nikomu běžně nepovede. Rovněž jsem založil Mezinárodní klub přátel Victorie – Golden Hind (MKPV) /více na www.victoria-goldenhind.cz, kde je k dnešnímu dni 41 členů. Členský příspěvek činí minimálně 300 Kč a všechny peníze jdou prokazatelně do materiálu na opravu Viktorky. Členové klubu pak mají možnost bydlet na Viktorce neomezeně dlouho zadarmo, s tím že odpracují na Viktorce minimálně průměrně dvě hodiny denně.
Všechno tedy směřuji k záchraně této lodě a já osobně jsem zde již od podzimu 2016. Společně s mojí Maribel z Kuby jsme udělali již velký kus práce. Celou loď jsme vyklidili a materiál přetřídili. Pořídil jsem takový plovoucí pracovní plovák z vraku jiné lodě, která nám slouží jako servisní loď, plovoucí dílna, sklad materiálu a nářadí a hlavně jako plovoucí pracovní plošina. Z Čech jsem dovezl mnoho nářadí, nástrojů, ředidel, barev, tužidel, tmelů a a lepidel, zkrátka to co se mi podařilo sehnat za dobrou cenu, protože tady je samozřejmě vše velmi drahé. Také zde mám svoje auto z Čech, které je k dispozici pro Viktorku, takže každý, kdo tu je, si jej může půjčit třeba na výlet do okolí, jezdíme pro toho kdo chce na letiště atd.
Dělám tedy maximum pro záchranu této krásné lodě, ale sám to prostě nezvládnu, ani pracovně ani finančně. Jsem již v důchodu a mám mnoho času, který této činnosti chci věnovat. Pomohlo mi už 10 členů z MKPV a teď už je na Viktorce, po mě s Maribel a Matyášovi Kotykovi, už čtvrtý spolumajitel Jaro Badinka ze Slovenska. Doufám, že se najdou další nadšenci, kteří mě pomohou tento projekt dokončit.“
Pepa je podle mého názoru snílek, ale je to člověk s obrovskou energií a elánem. Při pohledu do historie, pak známe mnoho příkladů, kdy největší snílci a vizionáři dokázali velké věci. Já Pepovi držím palce a přeji, ať se mu jeho projekt podaří dotáhnout do konce, protože Viktorka je prostě loď, která si to zaslouží.
Miroslav Račan – www.snehurka-yacht.cz
Poznámka redakce: Mírek je velký jachtař a cestovatel. O jeho dobrodružstvích se můžete dočíst v jeho knihách Se Sněhurkou kolem světa 1. díl a 2. díl.
