Záludnosti v pravidlech plavebního provozu

Dle oficiální informace od Státní plavební správy se za letošní sezónu (duben – září) vydalo 2 558 nových průkazů VMP. Protože ale termíny zkoušek jsou vypsané téměř celý rok, nejen sezonu, bude nových průkazů odhadem klidně o 1500 víc. To je celkem více než 4000 nových vůdců malého plavidla v ČR. Kam se to vejde, že? 

Tento jednoduchý výpočet nám ukazuje, že zde existuje celkem velký zájem o ježdění na našich vnitřních vodách, jak na motorácích tak na plachetnicích. Kdo máte loď nebo jachtíte v létě na Slapech nebo Orlíku, velmi dobře víte, že o víkendech se tam na vodě téměř nedá hnout a je to boj o přednosti. Z toho důvodu má smysl všímat si podrobně vyhlášky 67/2015 Sb. o Pravidlech plavebního provozu. 

Vyhlášku 67/2015 Sb. zná velmi dobře každý s průkazem VMP, protože jsou to právě ty pravidla, která jsou jak v praktické tak v teoretické zkoušce. Při podrobném studiu vyhlášky ale narazíte na pár řekněme…nejasností. Na některé z nich se tady podíváme. 

Nutno předem říct, že nejsem žádný právník, rozhodně zde nechci nějak oficiálně interpretovat vyhlášku. Jen je tam pár detailů, které mě překvapily a stály by za vysvětlení.

Přednosti malá plavidla vs. velká plavidla

Považuji za vhodné zmínit hned na začátku jednu skutečnost, která by mohla překvapit třeba námořní jachtaře, pokud si půjčí malou plachetnici bez VMP na přehradě. Na moři má plachetnice téměř vždy přednost, až na jasně stanovené a označené případy (rybáři, lodě s omezenou manévrovatelností, ponorem, atd.). Na vnitřních vodách se ale ze základu rozlišují 2 typy plavidel – malá a velká. Malá jsou do 20 m délky a velká (oficiálně “plavidla, která nejsou malými”) nad 20 m délky. Všechny naše známé přednosti jako motor vs. plachty, vítr zprava vs vítr zleva, přednost zprava a podobně se vztahují POUZE na malá plavidla vzhledem k jiným malým plavidlům. Takže když plachtíte na plachty a potkáte parník větší než 20 m, musíte mu v každém případě dát přednost. Příklad najdeme hned v Hlavě II v paragrafu 59: (4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na malá plavidla ve vztahu k jiným plavidlům.

Prakticky to ale je složitější. Když pominu fakt, že parník jede rychlostí tak 10 uzlů a já na plachetničce tak 2-3 (a to ve výjimečných případech kdy fouká), a že se parník občas vynoří zpoza zákrutu řeky a já bych ani neměla čas mu uhnout, je tu ještě jeden chyták. V české legislativě totiž neexistuje značení lodí delších než 20 metrů. Takže jak poznám, že mám nebo nemám přednost? No, nepoznám…

A ještě navíc dle §59 odstavce 5 musí všechna malá plavidla udržovat od plavidel, která nejsou malými, vždy vzdálenost minimálně dvojnásobek jejich délky. Úplně se vidím, jak na poslední chvíli nahazuji motor, abych rychle uhnula něčemu, co ani nevím, jestli má víc jak  20 m. 

Potkávání plavidel (když plují proti sobě)

U §59 ještě chvíli zůstaneme. Jsou v něm shrnuty přednosti při křížení, tzn přednost zprava, přednosti plachetnic plujících na plachty a podobně. Hned na začátku je definována “přednost zprava”, takže když pluje plavidlo z mého pohledu zprava a kříží mi cestu, dávám mu přednost. V odstavci 2 je poznamenáno, že malá plavidla s vlastním pohonem dávají přednost všem ostatním. Takže když jedu na plachty a kříží mi cestu zprava motorák, mám přednost já. To je správně. 

V  §60 se v odstavcí 1 řeší potkávání – když plují lodě proti sobě a mají uhýbat obě vpravo, aby se vyhnuly, což na motor také funguje správně. Následující odstavce řeší pro nás nedůležité značení při potkávání velkých lodí a na konci, v odstavci 6, je napsáno, že pro malá plavidla platí jen odstavec 1 (to vyhýbání se vpravo). ALE! Chybí zde poznámka, že při potkávání dává motorák přednost plachetnici. Takže teoreticky, pokud bychom se chtěli dopodrobna držet vyhlášky, tak když jedu na plachty a proti mě motorák, musím mu uhnout vždy vpravo a on také. A zase – jachtaři už určitě vidí, kam mířím – prakticky to bude složitější, protože já možná můžu plout na předoboční vítr zprava, tudíž uhnout doprava nemůžu, protože bych loď zastavila proti větru. Moc doufám, že všem vůdcům motoráků tohle dojde a budou plachetnicím uhýbat… 

Parníky a přeprava cestujících

Jak už jsem zmínila, od lodí větších než 20 m bychom jako malá plavidla měli pořád držet odstup, i když není daná signalizace. Specialitou jsou lodě přepravující více jak 12 cestujících, která ale nepřesahují délkou 20 m. Taková plavidla se dle §24 za dne označují dvojitým žlutým kuželem většinou na přídi. No a teď co s nimi, prakticky víme, že většina parníků a Lipnolinek a podobně si dost nevybíravě vynucují přednost, na druhou stranu ale nemají přes 20 m, tudíž by se na ně měla normálně vztahovat pravidla pro přednosti, jak je známe mezi malými plavidly. Nepodařilo se mi najít ve vyhlášce nikde zmíněno, že by tyto lodě měly mít zvláštní přednost. Ale hádejte se s nimi, že. 

Tohle léto jsem na vlastní oči na Slapech viděla, jak přesně takový parník 2x po sobě narazil do šlapadla při zastavování u mola, které nestihlo dostatečně rychle odšlapat pryč, přestože je předem viděl. Nehledě na jakékoliv přednosti nebo pravidla, tohle je něco, co vůbec nedokážu pochopit, každý účastník plavebního provozu má povinnost udělat cokoliv, aby zabránil srážce. Nechci si ani představovat, co by se stalo, kdyby na šlapadle bylo třeba dítě, které by srážkou spadlo do vody. A že to byla řacha. 

Vůbec netvrdím, že jsem neomylná, ono číst českou legislativu a snažit se v ní vyznat je pro nás lajky náročné. Pokud jste našli nějaké nesrovnalosti mezi mou interpretací a vyhláškou, nebo vám přijde, že jsem někde něco minula, budu moc ráda, když mi napíšete na tetris.sailing@gmail.com.