Bóra ve Velebitském kanálu: záchrana Čechů na paddleboardu

Ilustrační AI fotografie bóry v chorvatské zátoce s plachetnicemi v silném větru
ilustrační AI foto

Velebitský kanál: dva Portugalci zachráněni, po dalších dvou se pátralo

Chorvatské ministerstvo moře informovalo 12. srpna o rozsáhlé záchranné akci ve Velebitském kanálu. Čtveřice mladých portugalských občanů vyplula v malém nafukovacím člunu za velmi špatných podmínek, v silné bóře a ve vysokých vlnách. Do pátrání se zapojilo MRCC Rijeka, kapitanáty, pobřežní stráž, policie i HGSS. První členka posádky byla nalezena přibližně 0,4 námořní míle od zátoky Butinj, vyčerpaná, ale bez zranění.

Druhá osoba byla nalezena na skalách mezi zátokou Ogrul a mysem Glavina. Také ona byla po záchraně dopravena na břeh a ošetřena kvůli vyčerpání. Podle ranního souhrnu a dostupné zprávy ministerstva pátrání po zbývajících dvou členech posádky pokračovalo s nasazením lodí, letadla Pilatus PC-9, vrtulníku ministerstva vnitra a dronu HGSS. Pro jachtaře je to připomínka, že Velebitský kanál patří při bóře k nejnebezpečnějším místům na Jadranu.

Praktická lekce je jednoduchá a jasná: nafukovací člun, paddleboard nebo jiný lehký prostředek by za takových podmínek neměl vyplouvat na otevřenější vodu. Velebitská bóra umí v krátké době vytvořit vítr, vlny a snos, na které nestačí ani zkušenější posádky. Rozhodnutí nevyplout je v takové chvíli jediná dobrá navigační volba.

Dva Češi na paddleboardu: tísňové volání, špatná slyšitelnost a podchlazení

Druhá událost se týkala dvou mladých českých občanů na paddleboardu. MRCC Rijeka přijalo 11. srpna ve 21:23 tísňové hlášení přes ŽC 112 Gospić. Komunikaci komplikovala špatná slyšitelnost kvůli větrnému hluku na moři, jazyková bariéra i šok volajících. Záchranáři nakonec určili pravděpodobnou polohu severně od ostrůvku Zečevo a zátoky Mala Luka na Krku.

Úředníci kapitanátu Senj dvojici našli ve 22:31 na rekreačním prostředku, tedy paddleboardu. Po vytažení na záchranný člun jim poskytli základní pomoc kvůli relativnímu podchlazení a převezli je do Sv. Juraje. Akce skončila úspěšně, ale jen díky rychlému tísňovému volání, koordinaci MRCC a tomu, že se podařilo určit alespoň přibližnou pozici.

Pro české posádky a dovolenkáře je to velmi konkrétní varování: paddleboard není loďka ani dinghy. Za bóry se z něj stává prostředek, který vítr snadno unáší od břehu, a návrat vlastní silou může být nemožný. I krátká večerní projížďka u ostrova může skončit pátráním, pokud se změní vítr, zhorší viditelnost nebo člověk ztratí orientaci.

Dugi otok: patnáctimetrová loď narazila do klece rybí farmy

Třetí případ se odehrál u Dugého otoku. V noci 12. srpna ve 02:43 přijalo MRCC Rijeka hlášení o nárazu patnáctimetrové lodě do klece rybí farmy mezi mysy Gubac a Žman, nedaleko místa Luka. Událost nahlásil slovinský občan, který byl zároveň voditelem a vlastníkem plavidla. Na palubě byly dvě osoby a podle prvotních informací nebyl nikdo zraněn.

Na místo vypluli pracovníci kapitanátu Zadar a pobočky Sali. Předběžná kontrola neukázala znečištění moře, což je u nárazu do zařízení rybí farmy zásadní informace. Vůdce plavidla měl dále řešit zákonné postupy a samostatně organizovat odtah poškozené lodě prostřednictvím komerční asistenční služby.

Tento případ je jiný než záchrana paddleboardu, ale spojuje ho stejná věc: noční plavba, orientace a respekt k pevným překážkám v akvatoriu. Rybí farmy, bóje, klece a servisní konstrukce jsou na Jadranu reálnou navigační překážkou. Za tmy, v únavě nebo při zhoršeném počasí je nutné pracovat s mapou, radarem/AIS tam, kde dává smysl, a hlavně s bezpečnou rychlostí.

Společné ponaučení pro skipery

Všechny tři události mají společné téma: počasí a okolnosti na Jadranu se nesmí podcenit jen proto, že se pluje „kousek od břehu“. Velebitský kanál, okolí Krku i Dugi otok jsou oblasti, kde se jachtař může znenadání s tvrdou realitou moře. A moře se neptá, znáte to.

Pro charterového skippera z toho plyne několik praktických pravidel: sledovat bóru a výstrahy před vyplutím, nepouštět posádku na paddleboredch při větru od pobřeží, včas volat pomoc, nepokračovat v noční plavbě při nejisté orientaci a udržovat bezpečnou vzdálenost od rybích farem i pobřežních překážek. Záchranný systém v Chorvatsku funguje, ale nejlepší záchranná akce je ta, které se dá předejít.

Zdroje