Zprávy o stavu moře bývají málokdy povzbudivé. Tentokrát se ale ukazuje, že dlouhodobá ochrana může vrátit do hry i druhy, jejichž populace byly před několika desetiletími považovány za takřka ztracené. U tuňáka obecného a karety obrovské se stav prokazatelně zlepšil, především díky opatřením, která ale rybářům, turistům ani jachtařům nebyla vždy příjemná.
Chorvatský magazín More upozornil na dvě dobré zprávy z nového přehledu WWF o stavu planety. Atlantský tuňák obecný a kareta obrovská se podle globálních hodnocení dostaly z kategorie ohrožený do kategorie „málo dotčený“. To ale neznamená, že jsou všechny místní populace v bezpečí, nebo že by ochranná pravidla přestala být potřebná.
Tuňák se vrátil díky pravidlům
Pro Jadran je podstatný atlantský tuňák obecný (Thunnus thynnus), jehož východní populace se rozmnožuje ve Středozemním moři. Mezinárodní svaz ochrany přírody IUCN jej v roce 2021 přeřadil z kategorie ohrožený do kategorie málo dotčený. Větší východní populace se podle tehdejšího hodnocení během čtyř desetiletí zvýšila nejméně o 22 procent.
Za obratem stojí nižší kvóty, minimální velikost lovených ryb, ochrana trdlišť, kontrola vykládek a tvrdší postup proti nelegálnímu rybolovu. Právě tuňák dobře ukazuje, jak pomalu ochrana moře funguje. Nejdřív přijdou omezení a roky, kdy výsledek téměř není vidět. Teprve potom se začnou vracet velké ryby.
Opatrnost zůstává na místě. Mezinárodní komise ICCAT dnes u populace z východního Atlantiku a Středozemního moře neuvádí nadměrný rybolov, současně ale upozorňuje na nejistoty v odhadech. Zlepšení tedy dává smysl číst jako potvrzení správného směru, nikoli jako povolení znovu otevřít kohout naplno.
Kareta obrovská a místní rozdíly
Podobný příběh má kareta obrovská (Chelonia mydas), chorvatsky zelena želva a anglicky green sea turtle. IUCN ji v říjnu 2025 přeřadila z kategorie ohrožený do kategorie málo dotčený. Globální populace podle organizace vzrostla od sedmdesátých let přibližně o 28 procent.
Pomohla ochrana samic a vajec, hlídání hnízdních pláží, omezení umělého osvětlení, zásahy proti nelegálnímu lovu i zařízení, která umožňují želvám uniknout z rybářských sítí. Některé subpopulace však dál ohrožují vedlejší úlovky, výstavba na pobřeží a oteplování moře. Globální výsledek proto nelze automaticky přenést na každou oblast, ani na Středomoří.
Je také dobré rozlišovat dva druhy, které se v češtině snadno pletou. Kareta obrovská je Chelonia mydas. V Jadranu mnohem častější kareta obecná je Caretta caretta, chorvatsky glavata želva. Chorvatské ministerstvo uvádí, že právě kareta obecná je z trojice zaznamenaných mořských želv v Jadranu zdaleka nejpočetnější. Želva zahlédnutá z paluby tedy bude s větší pravděpodobností jiný druh než ten, o kterém mluví aktuální globální hodnocení.
Co dělat při setkání
Pro posádku je podstatné, že všechny tři druhy mořských želv zaznamenané v chorvatském Jadranu jsou přísně chráněné. Hlavními riziky jsou vedlejší úlovky, znečištění a srážky s plavidly. Želva těsně pod hladinou může z kokpitu vypadat jako tmavý kus dřeva. Při vyšší rychlosti už na reakci mnoho prostoru nezůstává.
Chorvatské ministerstvo doporučuje přibližovat se pomalu, rychlostí pod pět uzlů, a plout souběžně se směrem pohybu zvířete. Posádka nemá prudce měnit kurz ani rychlost, dotýkat se želvy, krmit ji nebo s ní plavat. Nález zraněné, nemocné či uhynulé želvy se v Chorvatsku hlásí na číslo 112.
Zavádějící by bylo také chápat zlepšení stavu tuňáka jako pozvánku k volnému lovu. Sportovní a rekreační rybolov v Chorvatsku dál podléhá povolenkám a kvótám. Kdo chce z jachty cíleně lovit tuňáka, musí si předem ověřit platnou licenci, lovné období i dostupnou kvótu.
Obě zprávy mají stejnou pointu. Populace se zvedly díky omezením, kontrole a desítkám let práce. Jejich další vývoj bude záviset na tom, zda tato pravidla vydrží i ve chvíli, kdy už situace nevypadá tak naléhavě.
Plánujete plavbu podél chorvatského pobřeží?
Jachtařský průvodce Chorvatsko Slovinsko přináší praktické informace pro plavbu od slovinského Koperu po chorvatský Split.
Další články k tématu
- Kareta v Kaštelském zálivu pokousala koupající
- Ozvěny modrých hlubin: delfíni v Jadranském moři
- Velryba na Kornatech!
- Jadran pod tlakem sezóny a delfín Oliver obklopený turisty
- Řecko chrání posidonii. Místo kotvení nabídne ekologické bóje
Zdroje
- More: Plavoperajna tuna i zelena želva više nisu ugrožene vrste
- IUCN: Tuna species recovering despite growing pressures on marine life
- IUCN: Green sea turtle rebounds thanks to global conservation action
- Chorvatské ministerstvo: Jak se chovat při setkání s mořskými želvami
- ICCAT: Atlantic bluefin tuna stock summary