Korintský průplav je opět zavřený. Provozovatel ho chce otevřít v roce 2027, pevný termín ale chybí

Plachetnice v úzkém tyrkysovém korytě Korintského průplavu mezi strmými skalními stěnami, pohled shora.
Plachetnice proplouvá Korintským průplavem v říjnu 2024 (ilustrační foto, 2024). Průplav prořízl Korintskou šíji v letech 1881–1893. Od 3. listopadu 2026 jím lodě neproplouvají, provozovatel ho chce znovu otevřít v průběhu roku 2027. Foto: Mona / Wikimedia Commons, CC0, upraveno

Od úterý 3. listopadu 2026 Korintským průplavem neproplouvají lodě. Řecká pobřežní stráž oznámila přerušení provozu „až do odvolání“. Provozovatel chce průplav po závěrečné fázi sanace svahů natrvalo otevřít „co nejdříve v průběhu roku 2027“, konkrétní datum ale zatím nikdo neuvedl. Kdo plánuje přeplavbu mezi Jónským a Egejským mořem, musí počítat s cestou kolem Peloponésu.

Pohled shora z mostu do úzkého průplavu s tyrkysovou vodou mezi strmými světlými skalními stěnami. Středem pluje plachetnice se staženými plachtami, dál za ní další lodě, v pozadí most přes průplav a na stěnách stíny mostní konstrukce.
Plachetnice proplouvá Korintským průplavem v říjnu 2024 (ilustrační foto, 2024). Průplav prořízl Korintskou šíji v letech 1881–1893. Od 3. listopadu 2026 jím lodě neproplouvají, provozovatel ho chce znovu otevřít v průběhu roku 2027. Foto: Mona / Wikimedia Commons, CC0

Co přesně oznámily úřady

Přerušení provozu oznámilo 2. listopadu druhé přístavní oddělení v Isthmii, které spadá pod přístavní kapitanát v Korintu. Podle tiskové zprávy řecké pobřežní stráže (Λιμενικό Σώμα – Ελληνική Ακτοφυλακή) se průjezdy lodí průplavem přerušují od 3. listopadu 2026 „až do odvolání kvůli plánovaným sanačním pracím“. Datum znovuotevření zpráva neuvádí.

Provozovatel, akciová společnost Corinth Canal S.A. (řecky zkráceně AEDIK), oznámil už 21. října, že průplav bude v provozu „do 2. listopadu 2026 včetně“. Po skončení letošní plavební sezony podle něj začne závěrečná fáze sanačních prací, jejímž cílem je „trvalé znovuotevření průplavu co nejdříve v průběhu roku 2027“. Rok 2027 je tedy cílem provozovatele, nikoli závazným termínem. Stejnou informaci převzala i regionální řecká média, například isthmosnews.gr a achaianews.gr.

Proč se průplav zavírá

Jde o závěrečnou etapu sanace a stabilizace svahů. Podle regionálních médií mají práce zajistit bezpečný a plynulý provoz průplavu. Se svahy se průplav potýká dlouhodobě. Deník Kathimerini v červnu 2026 napsal, že problémy se týkají jižních břehů na peloponéské straně a navazují na rozsáhlé sesuvy zeminy a skal z let 2020 a 2021. Předchozí uzavírka podle Kathimerini a portálu GreekReporter přišla v polovině listopadu 2025 po sérii skalních řícení a menších sesuvů.

Vysoká, téměř svislá skalní stěna průplavu z vodorovných vrstev hornin, které místy přerušují šikmé zlomy. Vlevo dole tmavá hladina, nahoře betonový silniční most a v dálce moře a hory.
Strmé skalní stěny Korintského průplavu. Ve vrstvách hornin jsou vidět zlomy (ilustrační foto, 2020). Sesuvy a skalní řícení průplav opakovaně zavírají od roku 2021. Problémy se svahy se podle Kathimerini týkají hlavně jižního, peloponéského břehu. Foto: Julien Seguinot / Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.0

Jaký objem prací ještě zbývá, provozovatel v posledním oznámení neuvádí. V dubnu 2024 Kathimerini napsal, že projekt za 32 milionů eur probíhá ve dvou etapách: nejprve odlehčení svahů a vyčištění koryta, poté stabilizace paty svahů.

Co to znamená pro jachtaře

Průplav je podle Kathimerini dlouhý 6,34 kilometru, hluboký nanejvýš osm metrů a na hladině široký 24,6 metru. Pro většinu dnešních obchodních lodí je příliš malý, hojně ho ale využívají rekreační plavidla. Jachtám plujícím z Korintského do Saronského zálivu zkracuje průplav cestu podle NASA, obce Loutraki i dalších zdrojů zhruba o 185 námořních mil, tedy asi o 340 kilometrů (námořní míle měří 1,852 km). O tolik delší je cesta kolem Peloponésu. Při průměrné rychlosti 6 uzlů (uzel je jedna námořní míle za hodinu, tedy asi 11 km/h) to podle orientačního výpočtu redakce znamená zhruba 31 hodin plavby navíc, nepočítaje čekání na příznivé počasí.

Mapa Peloponésu a okolních moří. Červená plná čára vede z Lefkady Patraským a Korintským zálivem přes Korintský průplav k Aegině, modrá přerušovaná obeplouvá Peloponés kolem Methoni a mysů Akritas, Tainaron a Maleas. Šipka označuje průplav s textem „od 3. 11. 2026 zavřený“, v rohu je upozornění, že jde o ilustrační mapu.
Kudy teď vede cesta mezi Jónským a Egejským mořem: z Lefkady na Aeginu je to přes Korintský průplav asi 150 mil, kolem Peloponésu a mysů Akritas, Tainaron a Maleas asi 300 mil (údaje Yachting Monthly). Ilustrační mapa, trasy jsou jen orientační. Mapa: Krása jachtingu, podklad Natural Earth

Na konkrétní trase může být rozdíl ještě větší. Britský časopis Yachting Monthly uvádí, že z Lefkady na Aeginu je to přes průplav 150 mil (asi 280 km), kdežto kolem Peloponésu 300 mil (asi 560 km). Cestou se obeplouvají tři mysy: Akritas, Tainaron (Matapan) a Maleas.

Na západním pobřeží Peloponésu se jako zastávka nabízí Methoni s chráněným kotvištěm pod hradbami staré pevnosti. Za nejnáročnější úsek se považuje mys Maleas na jihovýchodě poloostrova. Yachting Monthly označuje ostrov Elafonisos mezi Peloponésem a Kythirou za tradiční místo, kde jachty čekají na vhodné počasí k obeplutí mysu, a Navily ho doporučuje jako poslední zastávku před Maleasem. Navily navíc upozorňuje, že při severním větru vznikají kolem mysu silné nárazy, a radí s obeplutím počkat na lepší počasí. Jako zastávku za mysem uvádí například Monemvasii.

Panorama zálivu Methoni z kopce nad silnicí. Na výběžku do moře se táhnou hradby pevnosti s věžičkou na konci, pod nimi na modré hladině kotví malé plachetnice, vpravo bílé domy městečka a v popředí zeleň.
Methoni na západním pobřeží Peloponésu. Pod hradbami staré benátské pevnosti v zálivu kotví jachty (ilustrační foto, 2010). Methoni je oblíbenou zastávkou jachet na cestě kolem poloostrova. Foto: Dnalor 01 / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 AT
Strmý skalnatý mys spadající do modrého moře, fotografovaný z lodi. Na úbočí řídká vegetace, u paty svahu malá kamenná stavba s věží.
Mys Maleas na jihovýchodě Peloponésu z paluby jachty (ilustrační foto, 2005). Bez průplavu ho musí obeplout jachty, které plují z Jónského moře do Saronského zálivu kolem poloostrova. Foto: Ylvo / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Pro české posádky to v praxi znamená:

  • Přeplavby mezi Jónským mořem a Athénami nebo Saronským zálivem plánujte kolem Peloponésu s rezervou několika dní.
  • Pokud máte objednaný jednosměrný charter, například z Lefkady do Athén, ověřte si u charterové společnosti, zda s uzavřeným průplavem počítá.
  • Stav průplavu sledujte přímo na webu pobřežní stráže (hcg.gr) a provozovatele (corinthcanal.com). Termíny se v minulosti posouvaly dopředu i dozadu.

Uzavírky od roku 2021

Současná uzavírka není první. Z oznámení provozovatele a zpráv řeckých i jachtařských médií vyplývá tato řada:

  • Leden 2021: průplav se po sesuvu náhle zavřel pro veškerou lodní dopravu (provozovatel, Noonsite, Kathimerini).
  • Červen až říjen 2022: provoz v letní sezoně, od 4. října 2022 znovu zavřeno kvůli pokračujícím pracím (Kathimerini, provozovatel).
  • 1. června 2023: znovuotevření, na podzim 2023 další uzavírka. Provozovatel nejprve oznámil provoz do 2. října, ministerstvo ho pak prodloužilo do 31. října (provozovatel).
  • 1. května 2024: znovuotevření, od 4. listopadu 2024 opět zavřeno (provozovatel, To Vima, Noonsite).
  • Březen až listopad 2025: provoz podle provozovatele od 8. března, v polovině listopadu 2025 uzavírka po skalních říceních (Kathimerini, GreekReporter).
  • 17. června 2026: znovuotevření po dokončení hlavní fáze stabilizace svahů, provoz do 2. listopadu 2026 (provozovatel, Kathimerini, GTP). Letošní sezona tak trvala necelých pět měsíců.

Střídání letního provozu a zimních prací se tedy opakuje už několik let. Termíny, které provozovatel v minulosti uváděl, se navíc ne vždy podařilo dodržet: v březnu 2025 například psal, že práce skončí v lednu 2026.

Mnohem delší přerušení provozu ale průplav zažil dávno předtím. Podle Kathimerini na konci druhé světové války ustupující německá vojska svrhla do koryta železniční vagony a odstřelila části břehů. Průplav zasypalo 60 000 kubických metrů zeminy a pět let zůstal zavřený. Jeho stavba začala v roce 1881, otevřen byl v roce 1893 a provozovatel letos připomíná 133 let jeho historie.

Podobné články

Zdroje

Obálka knihy Jachtařský průvodce Řeckem I

Jachtařský průvodce Řeckem I – Saronský záliv

Průvodce pro kapitány i posádky od skippera Jaroslava Foršta, 2. aktualizované a rozšířené vydání. Podrobně popisuje Saronský záliv, Hyderský kanál, ostrovy Argolidy, Nafplijský záliv, východní pobřeží Peloponésu až po Monemvasii a první tři kykladské ostrovy. Obsahuje aktualizované mapy, satelitní snímky dna a pět osvědčených itinerářů.

Koupit v e-shopu IFP Publishing