Krása jachtingu

Konečně došlo k tomu, k čemu už se schylovalo, a co se dlouho nedařilo. La Grace je na suchu a je možné konečně oškrábat porost a obnovit podponorové nátěry. Nebylo jednoduché sehnat rozumný jeřáb, protože La Grace má 120 tun a to není zrovna málo. Nakonec se to podařilo v Casa di Campo, kde La Grace zvedl do vzduchu sto tunový jeřáb. Loď tak zůstane asi týden, než se opět vrátí na moře. Nebezpečí, že jí napadne sášeň lodní se tak výrazně sníží. Podívejte se na fotografie.

Závěrečný díl, píše Petr Scheirich

So. 26.11., 21. den, 9. den z Tarrafalu
08:11 N 13° 45′, W 39° 15′, k Barbadosu: 1182 NM
15:30 N 13° 42′, W 40° 05′
20:31 N 13° 40′, W 40° 33′

Vstávám na ranní měření – docela to jde, i když jsou místy mraky. Patrik mi opět zapisuje. Udělal jsem z něj zapisovatele, což se velice osvědčilo. Při předchozích měřeních nás totiž neustále rušil svými moudrými připomínkami, zatímco soustředěný pohled na hodinky ho úplně utišil.

Deník druhého bocmana – etapa Kapverdy – Karibik (zde první část)

Píše: Petr Scheirich, druhý bocman a první astronavigátor La Grace

10. den
 Út., 15.11.2011,
 04:00 N 16° 53′ 03“, W 24° 59′ 48“

V průběhu noci ze tmy vystupují světla měst a vesnic na ostrovech a taky maják, ale ten zase mizí, protože vyjíždíme z jeho sektoru. Okolo třetí hodiny balíme plachty a vjíždíme do bazénu přístavu Mindelo. Uvnitř kotví i několik naprosto neosvětlených lodí – napínáme oči do tmy, abychom nějakou nesrazili. Kapitán si obkroužil kolečko, aby si otestoval hloubku a pak jde dolů 25 metrů řetězu. Kotevní vrátek je zadrhnutý a Viki se strojníkem Honzou kopou do něj i do řetězu, aby se vždy o kousek pohnul. Poté, co se kotva na dně zasekla, už to jde snadno. Krátce před čtvrtou hodinou ranní kotvíme.