Jiří Kolbaba (www.theworld.cz)
Po exotickych Vanocich u Svateho Vincenta jsme odpluli dal na jih. Do tech nejmalebnejsich a zaroven kdysi nejnebezpecnejsich ostrovnich lokalit jizniho Karibiku.
Cíle plavby a popis projektu SINGA, nonstop kolem světa
Projekt osamělé nonstop plavby kolem světa
Motto: I v současnosti je moře pro člověka výzvou a příležitostí pro poznání sama sebe.
Cíle plavby a popis projektu SINGA, nonstop kolem světa
Projekt osamělé nonstop plavby kolem světa
Motto: I v současnosti je moře pro člověka výzvou a příležitostí pro poznání sama sebe.
Vánoce 2011 v Karibiku
Jiří Kolbaba (www.theworld.cz)
Minule jsem psal z paluby letadla. Podvečerni pristani ve Fort-de-France, hlavnim meste karibskeho ostrova Martinik, probehlo bez problemu. Vyzvedli me dva clenove posadky piratske brigy a nejistym krokem, jak se na ostrilene morske vlky na pevnine slusi, jsme spolecne dosli az ke clunu. Nastoupil jsem a pocitil prvni houpani, které me ted bude po tri tydny neustale provazet. Mirili jsme k zakladne, kterou jsem si vybral pro dobrodruznou plavbu po piratskych ostrovech v Karibiku.
Vánoce La Grace v Karibiku, díl první
Katka Šmídová
12. 12. Pondělí
Z Prahy přes Paříž přílet načas do Lamentinu. Po osmi hodinách letu z Paříže jsem v jiném světě, jiné kultuře, přesto v EU. Bagáž putuje na pomalých pásech, dav lidí z několika letadel se mačká na malém prostoru, ozývají se různé nářečí angličtiny a francouzštiny, nervozita se dá krájet, přes klimatizaci sem prosakuje vlhko a to vše se mísí s vůní červeného, které kdosi rozbil v hale a jež nikdo nejde utřít.
Jak nás v Řecku prohnal Meltemi II.
Tak si to shrneme. Je středa pozdě odpoledne, stojíme na kotvě. Motor nefunguje a voda došla. V bateriích není ani kapka energie, dokonce už ani LED osvětlení kajuty nefunguje. Ale musíme popořadě. Nejdřív co je s motorem. Moje obhlídka motoru nic neodhalila, kromě toho, že je stále horký. To by ukazovalo na vodní čerpadlo. Jenže podle zápisu v lodním deníku byl vyměněn impeler před dvěma týdny. Navíc v lodních dílech náhradní impeler není, je tu jen ten starý rozlámaný. Obávám se, jestli jsme motor nezadřeli – to by byl problém.
Jak nás v Řecku prohnal Meltemi I.
Již podruhé jsme, stejně jako loni, vyrazili do Řecka na malou, třicet stop dlouhou plachetnici, na dvou týdenní plavbu. Loni jsme byli hlavně v Sarónském zálivu, letos jsme se chtěli podívat na Kyklády. Díky Meltemi a spoustě dalších okolností se letošní Řecko stalo dosud naší nejdobrodružnější plavbou. Ale začneme popořadě.
Velká cesta Jónským a Tyrhénským mořem, část první – Princezna
20.5.2011
Cesta začala odletem z Mnichova do Řeckého Patrasu Araxos. Letadlo společnosti Tuifly, která je jednou z mála co do Patrasu létá, odlétalo z Mnichova v šest ráno a tak mě Skipřenka obětavě na letiště dovezla autem. Vyráželi jsme z Prahy před půlnocí a ve tři ráno byli na letišti. Nevěřili byste, jak i tak obrovské letiště, jakým mnichovské je, může být v noci prázdné a depresivní.
Velká plavba Jónským a Tyrhénským mořem část druhá – La Grace
STROMBOLI
2.6.2011
V zátoce Liparského ostrova, Panarei, jsem si 2.6.2011 sbalil na Princezně svých pět švestek a za mírného deště přestoupil na LaGrace.
Plavba tří generací, aneb Amoneda podruhé
Plavba tří generací aneb Amoneda podruhé se jmenuje reportáž z konce dubna 2011, kdy jsme vyrazili do Chorvatska v hojném tří generačním počtu. Tedy já a Skipřenka, naše děti a oba moji rodiče. Pro mé rodiče to byla prvoplavba na moři a druhoplavba na plachetnici (viz zápis z Orlíku 2010) a protože jsou oba ročník 1939, nelze než jim pogratulovat k odvaze. Zejména, když skoro celý týden foukala bora. A kromě toho – měli jsme loď na které jsme se Skipřenkou absolvovali kapitánský kurs. Tak jsme byli zvědaví, jak holka přestála ta léta.