Home Blog Page 3

Nehoda školní plachetnice Cuauhtémoc

Večer 17. května 2025 kolem 20:26 narazila mexická školní plachetnice Cuauhtémoc do Brooklynského mostu v New Yorku. Při této tragické nehodě zahynuli dva lidé a nejméně 19 dalších bylo zraněno.

Loď o délce 90 metrů vyplouvala za asistence remorkéru z mola č. 17 v rámci své mezinárodní plavby dobré vůle. Součástí manévru byla slavnostní prezentace posádky, včetně rozestavení námořníků na ráhnech a v lanoví. Posádka nad lodí ztratila kontrolu a ta byla vlivem stoupajícího přílivu a silného větru unášena směrem k Brooklynskému mostu, jehož výška nebyla dostatečná pro bezpečné podplutí. Následný náraz zlomil čnělky všech tří stěžňů. Někteří námořníci zůstali viset v lanoví vysoko nad palubou, dva členové posádky spadli na palubu. Loď posléze narazila na břeh a dál splouvala, než se ji podařilo dostat pod kontrolu. Na místo rychle dorazily záchranné složky včetně americké pobřežní stráže.

Oběti a zranění

Při nehodě zahynuli dva členové posádky: 20letá kadetka América Yamilet Sánchez z Veracruzu a námořník Adal Jair Marcos z Oaxacy. Oba se v době kolize nacházeli na stěžni. Devatenáct dalších členů posádky utrpělo zranění, někteří z nich vážná.

Možné příčiny

Podle předběžných zpráv měla loď technickou závadu – pravděpodobně došlo k zaseknutí zpětného chodu motoru a/nebo poruše kormidla, což vedlo ke ztrátě manévrovatelnosti. Situaci dále zhoršily silné proudy a vítr. Podrobnější shrnutí dostupných faktů např. zde.

Následky a vyšetřování

Cuauhtémoc je v současnosti zakotvena u mola 36 na řece East River, kde byla zřízena bezpečnostní zóna v okruhu 50 yardů. Americká pobřežní stráž spolu s Národní radou pro bezpečnost dopravy zahájila vyšetřování, které se zaměřuje na technický stav plavidla, připravenost posádky a dodržování bezpečnostních předpisů. Brooklynský most, okamžitě zavřený a podrobený zkoumání, neutrpěl žádné vážné strukturální poškození a byl brzy po incidentu opět otevřen.

Foto: Miguel Mendez, licence CC BY 2.0/Wikipedia

O lodi ARM Cuauhtémoc

Loď nese jméno posledního nezávislého aztéckého vládce Cuauhtémoca, který bojoval proti španělským conquistadorům, byl však zajat a později popraven. Plachetnice byla spuštěna na vodu v roce 1982 ve španělském Bilbau jako čtvrtá v sérii školních lodí objednaných námořnictvy Venezuely (ARBV Simón Bolívar), Ekvádoru (BAE Guayas) a Kolumbie (ARC Gloria) v 70. letech. Cuauhtémoc slouží jako školní i reprezentační loď mexického námořnictva. V době nehody byla na mezinárodní plavbě s plánovanou návštěvou 22 přístavů v 15 zemích během 254 dnů.

Epizoda 55: Májová regata

Terka se letos rozhodla zkusit závodní jachting. I dala s kamarády dohromady posádku a vyrazila na letošní jubilejní Májovou regatu. Rozhovor jsme nahrávali bezprostředně po jejím návratu, takže zážitky ze závodu měla ještě patřičně silné a autentické.

Tak hezký poslech!

Placenou část podcastu najdete na Hero Hero: https://herohero.co/dovetru

Námořní klub: https://ifp-publishing.info/namorni-klub/

Jachtařský průvodce Řeckem 2: Kykládské ostrovy: https://www.ifp-publishing.cz/jachting/jachtarsky-pruvodce-reckem-ii/

⁠⁠⁠⁠⁠Učebnice vůdce malého plavidla: https://www.ifp-publishing.cz/jachting-prakticky/vudce-maleho-plavidla/

Jachtařské knihy najdete na:⁠ https://www.ifp-publishing.cz/jachting/

Terku a její akce Tetris Sailing najdete na: https://www.tetris-sailing.cz/

Další díly podcastu najdet i na Spotify, na Apple Podcast a na serveru České podcasty.

Registrace plavidel a technické kontroly

V ČR existuje „plavební rejstřík“, což je seznam všech plavidel, která podléhají evidenci a jsou vedena v ČR. Samozřejmě do evidence nespadá každá pramička, kterou si člověk pořídí k chatičce na Orlíku. Pokud se tedy rozhodnete pořídit si větší loď, kdy ji musíte registrovat v plavebním rejstříku (v našem případě „rejstříku malých plavidel“)?

1. pokud její celková hmotnost přesahuje 1 000 kg včetně povoleného zatížení,
2. pokud má motor (vlastní strojní pohon) silnější než 4 kW,
3. pokud plocha plachet u plachetnice přesahuje 12 m².

Takže pramičky, šlapadla a podobné nikde hlásit nemusíte, menší plachetnice už ano, protože i plachetnice délky okolo 5 m snadno plochou plachet oněch 12 m² přesáhne. U plovoucích zařízení a těles je to volnější, tam nepodléhá evidenci nic pod 10 000 kg, do délky nebo šířky 10 m a výšky 2 m. Takže malé molo u chatky do plavebního rejstříku hlásit nemusíte, ale pozor, musíte si místo na něj domluvit s povodím dané řeky, protože všechny břehy patří právě Povodí a vy si kus břehu musíte pronajmout, abyste tam mohli umístit molo. Pokud máte loď nepodléhající evidenci, můžete ji na vodě užívat za podmínky, že její stav splňuje podmínky bezpečného provozu a neohrožuje životní prostředí – jednoduše, musí být pro vás bezpečná a nesmí z ní nikde nic unikat nebo odpadávat.

Pro plavidlo, které nepodléhá evidenci, nemusíte mít žádné zkoušky ani osvědčení. Je to dvousečné – na jednu stranu je jasné, že není reálné skládat zkoušky na každé šlapadlo, na druhou stranu i na paddleboardu je člověk účastníkem plavebního provozu a platí pro něj stejná pravidla, přednosti a znaky, jako pro Vůdce malého plavidla – a to i v případě, že je nezná. Neznalost zákona neomlouvá. Proto doporučuji i bez kapitánských zkoušek se naučit aspoň základní pravidla, aby pro vás byla plavba na čemkoliv bezpečná. Je to stejné jako na silnici na kole, nemusíte mít řidičák, ale pořád kvůli tomu nemůžete jezdit na červenou.

Když omezíme plachty na 20 m² plochy a výkon motoru do 20 kW, pak nám jako průkaz Vůdce malého plavidla stačí omezená varianta – S20 a M20. Jak píšu výše, tyto varianty vyžadují absolvovat pouze teoretické zkoušky na počítači, nikoliv praktické na vodě. Na cokoliv většího a silnějšího už musíte mít neomezené varianty, a tudíž i splněné praktické zkoušky.

Technická kontrola
Takže řekněme, že jste si vyhlédli a úspěšně koupili lodičku, ať už bazarovou či novou, která podléhá evidenci. K zapsání lodi do plavebního rejstříku potřebujete stejně jako u auta technickou kontrolu. Prakticky se to dělá tak, že si technickou buď domluvíte s konkrétním úředníkem, který přijede k vaší lodi (v roce 2023 taková návštěva pro technickou prohlídku na Slapech stála okolo 2 000 Kč), nebo se domluvíte s tím, u koho zimujete (pokud tedy nezimujete na vlastní zahradě). Existují firmy, které mají tzv. zimoviště nebo suchý dok, kam můžete dát loď na zimu na břeh nebo nechat opravit. Majitel zimoviště se pak většinou domluví s plavebním úřadem, když má takhle na technickou více lodí najednou, úředník přijede k němu, zkoukne lodě a vy si osvědčení o splnění technické převezmete právě od majitele zimoviště. Zaplatíte zase poplatek za zpracování i dotyčnému majiteli zimoviště, ale je to možnost nejjednodušší a s nejméně starostmi. (Možností je samozřejmě více, ale přesahují rámec téhle knihy).

Když úspěšně splníte technickou, podáte si žádost o zapsání lodi do plavebního rejstříku a dostanete tzv. lodní osvědčení (respektive osvědčení plovoucího zařízení, pokud přihlašujete něco jiného). To je dvoustránková kartička podobající se technickému průkazu u auta, je tam zapsán typ, velikost, výkon motoru a jiné podrobnosti lodi, je uveden vlastník plavidla a poslední technická kontrola. Tento doklad je nutné vždy mít při plavbě na lodi! To platí i pro půjčenou loď. Nikdy si nezapomeňte od majitele na plavbu vyžádat i lodní osvědčení. Když vás zastaví plavební kontrola (a stává se to, mně dávali dýchnout už 3× na Lipně), je vaše povinnost ukázat lodní osvědčení, a pokud ho nemáte, dostanete pokutu. Jinak samozřejmě více podrobností o technické prohlídce a rejstříku najdete ve vyhlášce č. 114/1995 Sb.

Ukážka z knihy: Vůdce malého plavidla, Kompletní učebnice, část M, povinná ke zkoušce, Tereza Langhammerová

Pro členy Námořního klubu sleva 50%. Nejste členem? Další informace zde.

Průvodce po Lipně I až III a kurzy VMP

Spojené síly Krásy jachtingu (Jaroslav Foršt) a Tetris Sailing (Tereza Langhammerová) se vydaly objevovat krásy domácích vod ve svém pravidelném jachtařském podcastu Do větru. Tetris Sailing k tomu navíc nabízí kompletní balíček kurzů VMP včetně přezkoušení.

V rámci podcastu Do větru vznikl třídílný seriál Průvodce po Lipně. První díl najdete na Spotify, Youtube, Apple Podcast a České podcasty. Povídají si v něm o tom, jak a kde se dá plachtit na vnitrozemských vodách v ČR a proč byste to rozhodně měli zkusit.

Další dva díly jsou dostupné na www.herohero.co/dovetru za 5 eur měsíčně. Ty už se věnují výhradně Lipnu – dozvíte se, kde jsou půjčovny lodí, jak se liší v cenách, službách i pohodlí, kde se dá kotvit, jak kde drží kotva, kam se dá přistát v marině a kolik to stojí. Řeč bude i o místech, kde hrozí pařezy nebo skály. K poslechu je přiložena jednoduchá mapka s kotvišti, aby se nikdo neztratil. Poznámka: Členové Námořního klubu mají podcast za polovic, tedy za 2,5 EUR

Kompletní kurz VMP – M (praxe i teorie za jeden den)

Nově Tereza a Tetris Sailing spolupracují s Marinou Davle na kompletním kurzu VMP – M. Termín je vždy první neděli v měsíci. Ráno probíhá praktická zkouška včetně proplutí plavební komorou, poté navazuje teoretická přednáška, kde se dozvíte vše potřebné pro úspěšné složení testu VMP.

Cena je 6900 Kč a zahrnuje praktickou zkoušku a loď, teoretickou výuku, učebnici VMP, kolky pro Plavební správu i vyřízení veškerého papírování. Nejbližší termín je 1. 6. – pokud máte zájem, napište Tereze krátkou zprávu. 

Kurzy jachtingu a VMP

Tereza má také pár posledních volných míst na jedno- a dvoudenní jachtařské kurzy na Slapech a Orlíku v květnu a červnu. Termíny na letní prázdniny bude vypisovat během června. Pokud už teď víte, že byste měli o kurz zájem, napište jí.

 

Vůdce (malého) plavidla a jeho povinnosti

Zde si musíme nejdříve ujasnit, jak se pojmenovávají různé ,,funkce” na plavidlech. Častá chyba je, že si po získání průkazu VMP budete říkat ,,kapitán”. Není to tak, i když je to zažité a není takový problém to v běžné řeči používat (přece jenom označení ,,vůdce” má v našem kraji lehce nepříjemný nádech, že). My jsme opravdu ,,vůdci malého plavidla”, což je člověk, který vede pouze rekreační plavidla do 20 m délky. ,,Kapitán” je člověk, jehož profesí je velet dopravním nebo obchodním lodím nad 20 m délky na vnitřních vodách Evropy, má vzdělání v oblasti lodní dopravy a průmyslu a náležitou praxi. Jen pro představu, než se dostanete na pozici kapitána, musíte projít přes funkci plavčíka,
lodníka, lodního strojníka a kormidelníka. Na každé z těchto úrovní musíte strávit nějakou dobu a doložit praxi, abyste se mohli posunout dál. Více najdete ve vyhlášce č. 42/2015 Sb.

Když jste vůdce plavidla (nebo skipper na moři nebo podobná úroveň), platí základní a nejdůležitější pravidlo: JSTE ZODPOVĚDNÝ ZA VEŠKERÝ MAJETEK I ŽIVOTY na palubě! Píšu to ve verzálkách schválně, protože to podle mě je nejobtížnější část kapitánování a vedení lodí. Vůdce plavidla odpovídá za COKOLIV, co se na plavidle stane, i kdyby to přímo nebyla jeho chyba, a za KOHOKOLIV, kdo na palubě je. Je to velký rozdíl oproti autu například. Představte si, že si půjčíte auto z půjčovny (tudíž odpovídáte za majetek, jasně) a vezete vzadu člověka, který se blbě opře a zlomí si zápěstí, bez bouračky. Normálně to je jeho blbost a na vás jako řidiče se nikdo ani nepodívá. Ale na lodi, když si někdo zlomí ruku, se první bude vyšetřovat právě kapitán! Je vaše zodpovědnost, že jste dovolili, aby vznikla situace, ve které si váš člen posádky zlomil ruku. Pravděpodobně vás samozřejmě nikdo za zlomenou ruku žalovat nebude (no i když… záleží na tom, kdo si ruku zlomil), ale doufám, že jsem to vysvětlila jasně. Při průšvihu, zvlášť na moři, vás prostě nejdříve jako kapitána zadrží policie a pak teprve se bude vyšetřovat a řešit, co se stalo. Toto je obrovská zodpovědnost a vy jako budoucí vůdci malého plavidla si musíte být jistí, že tuto zodpovědnost zvládnete unést. Znám lidi, kteří o sobě vědí, že kapitánem být nechtějí a nechtějí tu odpovědnost nést, jsou výbornými členy posádky, prvními důstojníky a každý kapitán by si takového člověka k ruce na palubě přál. Není vůbec žádná ostuda tohle přiznat a nebýt kapitánem.

Z této odpovědnosti vyplývá, že vás na palubě musí každý poslouchat, ať už aktivní člen posádky nebo pouhý pasažér. Myslet si může, co chce, říct, že s vámi nesouhlasí, také, ale musí udělat to, co řeknete, protože ta situace je vaše zodpovědnost, ne jeho. (Samozřejmě v rámci požadavků plavby a její bezpečnosti; pokud si budete posílat plavčíka pro kafe, může se na vás s klidem vykašlat – pokud ovšem to kafe nebude esenciální přísadou nutnou k plavbě.) Jako vůdci plavidla musíte být za plavby vždy na palubě. Pokud je plavidlo zakotvené, můžete samozřejmě odejít. Pokud byste se ocitli v sestavě plavidel a veleli byste jí, musí vás poslouchat i vůdci těch ostatních lodí, které jsou k vám přivázané (a opačně samozřejmě – pokud nejste vy vůdce sestavy, musíte poslouchat vy). Absolutní poslušnost v posádce je pravidlo, na které my v naší kultuře nejsme zvyklí a občas se stane, že s tím někteří trochu bojují. Pokud máte v posádce zrovna člověka, který má tendenci vám odporovat, dělat věci po svém, jinak než říkáte, či je dělat v jinou dobu, promluvte si s ním v klidu o tom, že je nutné, aby to dělal podle vás. Že si pak v klidu rádi poslechnete jeho názor a můžete si i danou situaci rozebrat, říct, jaký postup je výhodný a proč, a poslechnout si jeho návrhy. Ale že v tu danou chvíli (zaplouvání, kotvení, vyvazování, tahání plachet…) je nutné, aby vás poslouchal. Ještě zajímavější to začne být, pokud je na lodi pár a jeden z páru je kapitánem. To se pak vidí, kdo má problémy s autoritou.

K tomu se ale váže zase vaše odpovědnost vůči posádce být kvalitním kapitánem. Poslušnost posádky musíte vyžadovat pouze ve chvílích, kdy je to nutné, a této pravomoci nezneužívat. Citlivě reagovat na potřeby a požadavky své posádky, snažit se o její spokojenost a starat se o to, aby plavba byla příjemná pro všechny. Protože zvlášť na plachetnici posádku a její pomoc potřebujete a spokojená posádka je poslušná posádka. Ze své zkušenosti myslím, že schopnost správně jednat s lidmi na palubě je téměř polovina všech nutných znalostí dobrého kapitána. Znám kapitány, kteří jsou skvělí v práci s lodí a manévrech, ale komunikaci s posádkou nezvládají nebo zvládají nedostatečně a plavby s nimi nejsou takové, jaké by mohly být.

Pokud jste vůdce lodi, neznamená to ale, že musíte nutně všechny úkony dělat vy osobně. Vůbec ne, naopak právě k tomu máte posádku. Ideální stav, do kterého se chce každý kapitán dostat, je stát na palubě s hrnkem čaje v ruce a dívat se, jak posádka správně plní zadané úkoly.

První, co budete chtít posádce předat, je kormidlování. Na motoráku většinou stačí ukázat posádce, jak je citlivý plyn a jak rychle loď reaguje, na plachetnici, plující na plachty, to bude chtít vašeho dozoru o něco více. Pokud máte nezkušeného kormidelníka, nebo neznáte jeho schopnosti, stůjte chvíli někde za ním v dosahu kormidla, protože jak bylo řečeno výše, každá vzniklá situace je problémem kapitána. Rozhodně je nutné, aby kormidelník měl vždy plný rozhled všude okolo sebe, takže když například nevidí za vytaženou plachtu, pošle jiného člena posádky, aby seděl na boku lodi, tento prostor kontroloval a hlásil, když tam něco uvidí. Stejně tak při zaplouvání, kormidelník většinou přes příď lodi nevidí kraj mola už třeba 10 m od něj, takže na přídi stojí člověk a hlásí mu vzdálenost. Prostě členové posádky jsou vaše oči, uši i ruce.

Vaší povinností jako vůdce plavidla je také zajistit bezpečnost lodi, takže náklad musí být správně rozdělen a uložen tak, aby neohrožoval posádku nebo stabilitu lodi, přes okraje lodi nesmí přesahovat nic, co by mohlo poškodit okolní lodě nebo jiná zařízení. Z lodě také nesmí nic vytékat ani unikat, co by mohlo ohrozit bezpečnost plavby nebo vodního toku. Pokud vám z lodi něco vypadne, co by mohlo způsobit problémy okolním plavidlům nebo vytvořit překážku, je vaší povinností zajistit, aby to bylo odstraněno. Nemusí to být jenom taška s jídlem, samozřejmě, ale nebezpečná jsou třeba různá volně plovoucí lana, provázky, vlasce, igelitové pytle, cokoliv, co se dá namotat na lodní šroub nebo ucpat díru nasávání vodního chlazení motoru. Může se vám také stát nehoda a zlomit se vám stěžeň, budete muset nechat ráhno plavat ve vodě. Pokud se vám takto vytvořená překážka nepodaří odstranit, je nutné místo viditelně označit (například fendrem, což je plovoucí „odrazník“, podlouhlý balon sloužící k ochraně trupu při manévrech) a hned zavolat na plavební úřad a správci vodní cesty. Stejně tak i v případě, že vy najdete cizí předmět, který by mohl být nebezpečný, nebo najdete poškozené značení, tabule, bójky a podobně. Je nutné zavolat na plavební úřad a správci vodní cesty, a pokud můžete, místo nebezpečí zase označit. Všichni vůdci plavidel se musí řídit instrukcemi a pokyny od zaměstnanců plavební správy v zájmu zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu.

Ukážka z knihy: Vůdce malého plavidla, Kompletní učebnice, část M, povinná ke zkoušce, Tereza Langhammerová

Pro členy Námořního klubu sleva 50%. Nejste členem? Další informace zde.

Podcast Do větru – epizoda 53: V Ešusu na Rádiu 1

Využili jsme příležitosti a přijeli pozvání strýčka Míšy, moderátora pořadu Ešus na Rádiu 1, do studia. A bylo to moc fajn! Tímto děkujeme strýčiovi Míšovi za to pozvání a také za možnost, použít záznam z rádia jako náš díl podcastu. Tentokrát bez Terky, zato se Skipřenkou. Tak hezký poslech!

Potopení plachetnice De Gallant (dokončení)

0

Druhá část – závěry vyšetřování

V první části o potopení škuneru De Gallant jsme popsali průběh neštěstí historické plachetnice, která se potopila v nečekané tropické bouři v Karibském moři dne 21. května 2024. Na základě vyšetřování francouzského Úřadu pro vyšetřování námořních událostí (Bureau d’enquêtes sur les événements de mer – BEA MER) vznikla zpráva, která přináší řadu důležitých doporučení nejen pro provozovatele historických nákladních plachetnic.

Počasí

Zpětnou analýzou bylo zjištěno, že De Gallant se dostala do tropické supercelární bouře. Vyšetřovatelé potvrdili, že bouře měla extrémní elektrickou aktivitu, silné srážky a nárazy větru až 70 uzlů. Předpovědi však uváděly pouze slabé srážky a vítr do 20 uzlů. Bouře vznikla nečekaně a směřovala přímo k De Gallant. Kapitán ji nemohl na základě dostupných meteorologických hlášení předvídat. Zpráva dále uvádí:

Změny atmosférického tlaku na barometru a náhlý pokles teploty mohou být známkami vzniku nebo blízkosti bouřkové supercely, zejména v tropických oblastech.

Během výměny směny ve 2:00 mohla radarová detekce bouřkové aktivity na jihu a jihozápadě, následovaná výskytem oblaku na severozápadě a prudkým poklesem teploty, upozornit kapitána.

V situaci teplého počasí a příchodu studené fronty nebo tlakové níže s výrazným přísunem studeného vzduchu z horních vrstev atmosféry existuje riziko silných bouří před samotným čelem fronty.

Oplachtění a takeláž

Zjistilo se, že loď měla poměrně velkou plochu plachet (356 m²) s ohledem na složení a zkušenosti posádky. Plavidlo postrádalo pomocné navijáky a rolovací systémy, což výrazně ztěžovalo manipulaci. Vyšetřovatelé upozornili na přestavbu z roku 1986, kdy byla loď upravena na škuner a počítala s 20 členy posádky – ne s osmi, z toho čtyři byli nevyškolení pasažéři. Stažení hlavní a přední plachty vyžadovalo minimálně tři námořníky a 15 minut v ideálních podmínkách za denního světla.

Ve chvíli, kdy bylo nutné jednat, byl jeden z nejzkušenějších členů posádky již zaměstnán stahováním létavky – což je časově i fyzicky náročný úkol, obzvlášť na přídi a u čelenu. V extrémních nárazech větru bylo provádění některých úkonů s plachtami fyzicky nemožné kvůli obrovským silám působícím na lana.

Odtok vody a ochrana proti zaplavení

Vyšetřovatelé dále poukázali na technické nedostatky: odtokové otvory v bocích trupu, které odvádějí vodu z paluby, byly nedostatečné. Voda neodtékala dostatečně rychle, což způsobovalo naklánění lodi. Bilge pumpa nemohla být spuštěna dálkově z paluby.

Posádka navíc ponechala otevřený hlavní poklop i dveře do obytných prostor, což umožnilo prvotní vniknutí vody. Při kapitánově pokusu nastartovat generátor vnikla další voda do strojovny otevřeným poklopem, což vedlo ke ztrátě plovatelnosti.

Opuštění lodi

Zpráva však chválí kapitána za jeho rychlé rozhodnutí loď evakuovat, čímž pravděpodobně zachránil většinu posádky. K potopení došlo náhle a velmi rychle. Posádka byla shromážděna a až na výjimky měla kompletně oblečené záchranné obleky. K úmrtím pravděpodobně došlo v důsledku zachycení obětí do lan nebo pod plachtami, takže se nedostaly na hladinu. Následné pátrání probíhalo za klidného moře a dobré viditelnosti, ale bez úspěchu.

Kritika vlastníků

Kritika míří na vlastníky lodi: starší typ plavidla vyžadoval více profesionálních námořníků, což si však společnost z finančních důvodů nemohla dovolit. De Gallant byla historická loď bez moderních technologií, které by umožnily bezpečný provoz s menší posádkou. BEAmer uvádí, že vlastníci s tímto závěrem nesouhlasí.

Závěry a doporučení

Jelikož jsou plachetnice citlivější na náhlé změny počasí než motorové nákladní lodě, je nezbytné plout s maximální opatrností a být připraven na silný až extrémní vítr. Z toho vyplývají následující bezpečnostní poučení:

  1. Za teplého počasí může příliv studeného vzduchu z horních vrstev atmosféry v kombinaci s příchodem studené fronty nebo tlakové níže nad teplým mořem způsobit velmi silné náhlé bouře.
  2. Při rekonstrukci staré plachetnice je vhodné zachovat původní oplachtění, aby nebyl narušen původní návrh lodního architekta. Původně byla De Gallant konstruována jako keč, což je snazší na ovládání než škuner (pozn.: při koupi již měla škunerové oplachtění).
  3. Provoz starého plavidla jako nákladní plachetnice musí zohlednit nižší fyzickou zdatnost dnešních posádek a přizpůsobit takeláž – např. přidáním navijáků nebo rolovacích systémů na přední plachty.
  4. Na plavidlech s tonáží pod 500 UMS je vhodné mít v každé sekci malou dálkově spustitelnou bilge pumpu jako doplněk hlavní pumpy.
  5. Udržovat loď maximálně vodotěsnou (uzavřené poklopy), zejména při zvýšeném riziku bouří.
  6. Záchranný oblek by si měl osobně vyzkoušet každý člen posádky, nestačí jen ukázka použití.
  7. U starších plavidel je nutné ověřit kapacitu odtokových otvorů v bortu, zda jsou schopny odvádět větší množství vody z paluby.
  8. Vysoko umístěné plachty by měly být stahovány při soumraku, jak bývalo tradičním zvykem, aby se předešlo rizikovým nouzovým nočním manévrům.
  9. Upřednostňovat použití moderních nákladních plachetnic před staršími rekonstruovanými loděmi.
  10. Pasažéři mají být vnímáni výhradně jako pasažéři a nemají být zapojováni do manipulace s plachtami nebo jiných provozních činností.

Potopení plachetnice De Gallant

První část – průběh nehody

Dne 21. května 2024 se v oblasti Baham potopila nákladní plachetnice De Gallant. Dva členové posádky jsou stále pohřešováni. Francouzský úřad pro vyšetřování námořních událostí (Bureau d’enquêtes sur les événements de mer/BEA MER) zveřejnil vyšetřovací zprávu o průběhu nehody spolu se závěry a doporučeními.

De Gallant byla na cestě z Kolumbie na Azory, na palubě převážela 22 tun kávy, kakaa a cukru. Plavidlo provozované francouzskou společnost Blue Schooner Company (BSC) již třináctkrát přeplulo Atlantik. Posádku tvořili čtyři profesionální námořníci a čtyři pasažéři, všichni francouzské národnosti. Loď z roku 1916 byla původně oplachtěná jako keč, avšak v 80. letech byla přestavěna na škuner a sloužila jako výcviková loď. Od roku 2017 byla v provozu pod BSC jako nákladní plachetnice, která zároveň přepravovala platící cestující. 

Loď vyplula 11. května z kolumbijského přístavu Santa Marta s nákladem kávy, kakaa, cukru a kakaových bobů naloženým na pravoboku. Osm členů posádky bylo rozděleno do dvou směn. Počasí bylo sledováno alespoň dvakrát denně prostřednictvím satelitní sítě Iridium. 19. května loď opustila průliv mezi Kubou a Haiti a zamířila k Bahamám.

20. května se nacházela západně od ostrova Great Inagua. Moře bylo klidné, vítr dosahoval rychlosti 10 uzlů. Večer plula De Gallant rychlostí přibližně 3 uzly. Noční hlídka proběhla bez incidentu. První důstojník převzal směnu. Kapitán požádal, aby byl vzbuzen v případě zhoršení počasí. Krátce po půlnoci hlásil první důstojník bouřkové mraky na jihu, vítr zůstával slabý. Kapitán si stáhnul nové meteorologické údaje, ale nezjistil nic neobvyklého. Přesto nechal připravit stažení přední plachty — létavky (flying jib) — pro případ zesílení větru.

Ve 2:00 převzal hlídku kapitán. Vítr byl stále slabý. Radar ukazoval bouřky na jihu a jihozápadě ve vzdálenosti asi 12 námořních mil. Kolem 3:00 zpozoroval kapitán větší bouřkový systém na severozápadě a změnil kurz na severovýchod, aby se mu vyhnul. Pro jistotu chtěl stáhnout létavku a proto vzbudil odpočívající směnu.

Na palubě si všimli náhlého poklesu teploty. Krátce nato loď zasáhly prudké nárazy větru a silný déšť. První důstojník šel na příď stáhnout létavku, zatímco kapitán povolil otěže hlavní a přední plachty, aby snížil tlak větru na oplachtění. V té chvíli však prudký poryv větru naklonil loď na levobok a voda začala přetékat přes zábradlí. Kapitán nastartoval motor a spustil poplach.

Voda vnikla do důstojnické jídelny. Loď se částečně narovnala. Kapitán se pokusil spustit generátor pro pohon čerpadla, musel však vstoupit do strojovny. Když se tam dostal, další náraz větru loď opět naklonil. Voda pronikla otevřeným poklopem do lodi a strojovnu zaplavila. Během chvíle dosáhla voda až ke stropu,motor zhasl a nebylo možné spustit generátor. Kapitán měl velké problémy dostat se zpět na palubu. Okamžitě nařídil evakuaci, důstojník rozdal záchranné obleky pro pobyt ve vodě (tzv. immersion suits), kapitán vyslal nouzové volání přes dvě VHF DSC rádia a síť Iridium, a aktivoval nouzový maják EPIRB.

Když se kapitán pokusil vzít nouzovou tašku (grab bag) s doklady a vysílačkami z kormidelny, vzdal to kvůli zaplavení. Částečně si oblékl záchranný oblek a šel připravit záchranné ostrůvky. V té chvíli se loď začala prudce naklánět a velmi rychle se potopila zádí napřed. Posádka, shromážděná na pravoboku, byla stržena pod hladinu — podle výpovědí na dobu 5 až 30 sekund. Šesti členům posádky se podařilo dostat k záchranným ostrůvkům a s velkým úsilím se do nich vyšplhat.

Když se do nich konečně dostali, zjistili, že dva členové posádky chybí. Volali, pískali a odpálili světlici, ale v hustém dešti nikoho nezahlédli. Ráno v 7:45 zaslechli helikoptéru a odpálili dvě červené světlice a dýmový signál. Potápěč se z vrtulníku spustil k ostrovu a navázal kontakt. Pilot se rozhodl nejprve prohledat okolí kvůli nezvěstným. Pátrání trvalo 90 minut, poté byli přeživší přepraveni na ostrov Great Inagua a následně do Miami. Večer 23. května byly záchranné operace oficiálně ukončeny. Dva pohřešovaní členové nebyli nalezeni.

Pokračování příště, kdesi shrneme poznatky a závěry vyšetřování nehody.

Ohlédnutí za Vendée Globe 2024/2025

Níže sdílíme 50 minutové ohlédnutí za právě skončenou Vendée Globe a přidáváme malé shrnutí rekordů. 

  • Nejvíce účastníků na startu – 40
  • Nejvíce závodníků, kteří dorazili do cíle – 32 + 1 mimo pořadí
  • Nejrychlejší celkový čas – 64 dní 19 h 22 min 49 s / Charlie Dalin
  • Nejvyšší dosažená rychlost – 29,02 uzlů (53,75 km/h) / Nicolas Lunven
  • Rekordní vzdálenost za 24 hodin – 615,33 námořních mil / 1139,6 km (Sébastien Simon)
  • Nejvíce účastí na Vendée Globe – 6 / Jean Le Cam
  • Nejrychlejší žena – Justine Mettraux, 8. místo / 76 dní 1 h 36 min 52 s

 

Vetřelec v nádrži

0

Z nekonečné studnice hororových příběhů na motivy „motor zhasl když je skalisko v závětří“ vybíráme stále častější problém s mikroorganismy, které dnes – a vzhledem k některým faktorům čím dál častěji – kontaminují palivové nádrže. Vytvářejí slizovitý nános, který postupně zanáší palivové filtry, potrubí a v nejhorším případě i vstřikování. Někde mezi tím spolehlivě vyřadí motor z provozu a sáhne vám do peněženky.

Co to je?

Dnešní nafta se vyrábí s nízkým obsahem síry a zároveň obsahuje biosložky, obvykle z řepky nebo palmy. Nafta s biosložkou je hygroskopická – absorbuje vodu ze vzduchu, která se pak v nádrži usazuje a vytváří vrstvu vody pod naftou. Jelikož běžná palivová nádrž není – a nikdy nebude – sterilní, začnou se na rozhraní vody a nafty množit bakterie, kvasinky a plísně. V angličtině se pro ně používá zobecňující název diesel bug. (V podstatě ropáci, máme-li vzpomenout studentský film Jana Svěráka – dříve narození vědí 🙂 )

Proč je to problém?

Živé i mrtvé mikroorganismy a jejich metabolity vytvoří v nádrži vrstvy slizovité hmoty, která zanáší filtry, palivové vedení a v horším případě i vstřikování – což je potenciálně nejhorší scénář. Každopádně to má vždy dopad na chod motoru. V lepším případě začne motor vynechávat a kapitán si toho všimne a může včas zareagovat. V horším to skončí ucpaným vstřikováním – a to je velký problém i v případě, že se to stane v bezpečí přístavu, natož při manévrování kolem tankeru. Motor se tak spolehlivě zastaví a kromě nezbytného vyčištění nádrže a potrubí může být nutný i drahý servis motoru. Špatnou zprávou je, že novější motory jsou konstruovány s menšími tolerancemi – to sice zlepšuje účinnost, ale zároveň je tak činí citlivějšími na nečistoty.

Koho se to týká a co s tím?

Největší riziko hrozí lodím, které stály více než 6 měsíců s poloprázdnou nádrží. Faktorem je také kvalita paliva, vlhkost a teplejší podnebí. V poloprázdné nádrži totiž vzniká prostor pro kondenzaci vody – víc vody, víc problém. Majitelé lodí dnes už většinou vědí, že je lepší natankovat plnou nádrž – i na zimu a kondenzaci nedat prostor. U charterových lodí můžeme doufat, že si provozovatelé riziko uvědomují a nádrž ošetří jak na konci sezóny, tak na jejím začátku. Pokud si půjčujete loď už brzy na jaře, neškodí si ověřit, zda už byla v provozu. Samozřejmě by to mělo zajímat i každého, kdo kupuje loď, která dlouho stála.

Jednoduchou prevencí je tankovat kvalitní palivo – ideálně na čerpacích stanicích, kde je velká obrátka a palivo nestojí dlouho v nádržích. Menší riziko bývá i na běžných automobilových stanicích. Doporučuje se použití biocidních/antibakteriálních aditiv, která se přidávají před tankováním. Existují také absorbéry vody – v podobě sáčků nebo válečků s materiálem, který nasaje vodu, ale nikoliv naftu.

Pokud už problém nastane, nejlepší je začít vysátím, vyčištěním a dezinfekcí nádrže. Pokud se zanesení rozšířilo, je potřeba i vyčištění palivového potrubí, výměna filtrů a případně odborné čištění vstřiků. Kdo má na své lodi prostor, může si nainstalovat dvojitý hrubý filtr/separátor s možností přepnutí z jednoho na druhý v případě, že se jeden zanese. V nouzi to může poskytnout čas na vyřešení problému. Jinak platí základní pravidla: tankovat plnou nádrž, tankovat kvalitně a občas předem přidat do nádrže vhodné aditivum.