Počasí v Chorvatsku je letos bouřlivé. Pobřežní oblasti a tím i jachtaři zažili několik silných bouří, které svou silou a následky překvapily a bohužel pokazily nejednu dovolenou. Obrázky vlnolamů obsypaných loděmi jsou smutnou pravidelností. Připomínka, jak důležité je porozumět mechanice bouří a umět včas a správně reagovat. O rozbor chorvatského počasí jsme proto (po Pepovi Dvorském) poprosili Pavla Burkerta, který se meteorologii dlouhodobě věnuje. Věnuje je asi slabé slovo. Mnoho jachtařů má díky jeho kurzům, podrobným znalostem a službám klidný spánek na kotvě.
Počasí je letos v Chorvatsku nevyzpytatelné a bouře silné. Na internetu se vedou debaty jak moc a jestli vůbec se jedná o tzv. Neveriny a jestli nám tohle vymezení v jachtingu k něčemu je…
Kdybychom hledali v Chorvatštině, tak slovo NEVERIN má různý význam: zatažené nebe s možností bouřky na otevřeném moři, nenadálý vichr, menší bouře s krátkou dobou života. Slovo Neverin je odvozeno od slova nevera, které znamená: vítr, bouře. Pro nějakou zásadnější analýzu nám spíš pomůže uvažovat nad (lokálními) bouřemi z letního tepla a nad bouřemi, které se tvoří na frontě. Ty se v praxi ještě mohou kombinovat.
Další terminologický oříšek je slovo: bouřka. Tady se my jachtaři s meteorology nedohodneme, i když v konečném důsledku řešíme ten samý typ mraku. Cumulonimbus (Cb) není bouřkový oblak, ale dešťový. Všichni to pletou. Jedni proto, že to prostě nerozlišují, druzí proto, aby jim ti první rozuměli. Měřítkem bouřky je pro meteorology množství napršené vody, snad i proto je Cb klasifikovaný jako dešťový. Myslím si, že je to dáno historií, kdy lidstvo zajímalo, jestli bude pršet. Nás, jachtaře, zajímá prudké zesílení větru a nástup poryvů. Jsou případy, že je Cb bez poryvů a opačně, oblak není Cb a poryvy jsou. Déšť a vítr jdou často pospolu, ale jsou to samostatné projevy počasí. Pozorujme je a příroda nás sama naučí to rozlišovat.
Vraťme se k základnímu dělení na bouře z tepla a na frontě. Které jsou nebezpečnější?
Záleží na tom, z jakého pohledu se na to podíváme. Každá bouřka má svůj rub a líc a s tím souvisí jejich nebezpečí.
Můžete to prosím rozebrat podrobněji?
Pro začátek se na bouřky podívejme ze tří pohledů: jaká je jejich síla, jaká je jejich předvídatelnost a jaká je jejich rozloha. Z pohledu síly není podstatného rozdílu. Obě dosahují značných hodnot, to mohou potvrdit jachtaři, kteří je zažili. Proto se určitě vyplatí je řešit a být raději až přehnaně opatrný.
V otázce předvídatelnosti a rozlohy je již mezi nimi rozdíl. Bouřky z tepla zaujímají mnohem menší rozlohu a čas vzniku se dá předvídat, ale jen při znalosti dlouhodobě naměřených hodnot (teploty a tlaku). Začínají po poledni a často končí navečer, tohle nakonec znají všichni, co chodí po zemi a jsou všímaví. Ale předpovídat jejich místo vzniku je už naopak těžší. Na rozdíl od frontálních bouřek často vznikají téměř nad hlavou, odnikud nepřijdou a nikam neodejdou. Jejich pohyb je malý.
Je-li v cestě bouřka z tepla, často se dá obeplout. Jsem-li už v ní, má smysl z ní vyplout, většinou je kam, je-li už v plné síle, má smysl v klidu počkat, často nemá dlouhého trvání. Její plošná velikost je dána povrchem, nad kterým vzniká, což je výhoda malých ostrovů.
Frontální bouřky umíme včas identifikovat, sledovat jejich pohyb a varovat jachtaře, kteří jim jsou v cestě. Toto je výhoda. Druhá strana mince, její nevýhoda, je, že není kam utéct. Bouře svou rozlohou obrovská, často sahá od pobřeží Chorvatska až po pobřeží Itálie. To, co mohou námořníci udělat, je včas změnit kotviště na bezpečnější (lepší dno pro kotvu, více místa pro ostatní lodě, nemít blízko skálu, apod. ….) a nebo vypustit více řetězu, nastartovat motor a být připraven si jím pomáhat, ulevovat kotvě. V přístavech se vysunout po mooringovém laně dál od mola, vyvázat se vůči sousedním lodím do šachovnice, aby se nerozbíjely stěžně … V každém případě je nutné počítat s tím, že to bude dlouhá noc. Poučit posádku, nacvičit základní situace, rozdělit služby, připravit loď…
Dá se krátce vysvětlit princip bouřek?
Krátce špatně, ale zkusíme to. Vzato od konce, musí se nastartovat stoupavé proudy. To je jeden úkol pro vznik bouřek. Podmínkou, aby to nastalo je, teplý povrch země nebo hladiny moře (hladina moře stačí cca 27°C) a studený vzduch ve vyšších vrstvách nad ní. Pojďme si ji pracovně pojmenovat: podmínka teplot.
Další úkol je vystavět oblak. Stavebním materiálem je vlhkost v ovzduší. Čím je vzduch vlhčí, tím lépe. Existuje limitní množství, které musí být splněné. To je další podmínka. Podmínky jsou splněny a teď se čeká na impuls, který to vše uvede do pohybu.
Teplá a vlhká bublinka ve studeném vzduchu stoupá jako horkovzdušný balon. Za ní se brzy vydá na cestu vzhůru další bublinka a další. Tím se dostává vlhkost do větších výšek. S výškou klesá teplota bublinky, to nakonec způsobí kondenzaci vlhkosti, vodní pára kondenzuje na vodní kapky a vznikne oblak. Oblak sílí, nasává si stále více vlhkosti. Sílí i stoupavé proudy, ale tím i vodorovné proudění jak si oblak přisává vzduch při zemi, sílí vítr. S jistou přibližností se dá říci, čím vyšší oblak, tím silnější dynamika pod ním. Jenže jak odhadnete výšku oblaku, když jste přímo pod ním? Stoupavé proudy pulzují, jak se bublinky postupně utrhávají, vytvoří se poryvy. Oblak houstne, až obsahuje tolik vlhkosti a malinkatých drobounkých kapiček, že začnou padat k zemi, začne pršet.
Co je teď důležité je, že vždy existuje jádro bouřky, tam je dynamika nejsilnější, proto je pro nás jeho existence důležitá. Bouřkový oblak může mít i několik jader, tím se situace komplikuje. Přežijeme jedno jádro a blíží se druhé.
Co signalizuje příchod bouřky?
Nacházíme se s lodí ve směru větru, který k nám přináší vzniklý bouřkový oblak. Jakmile se oblak přiblíží, vítr se otočí až o 180° (v důsledku nasávání oblaku). Otočení je velmi rychlé, řádově v minutách. Náhlá změna větru signalizuje bránu bouře. Do 5-10 minut přijde bouřka. Tato nepřirozená, rychlá změna větru je signál, že bouřka přichází a poskytuje jen krátký čas na reakci. Potom už nemám moc možnost s tím něco udělat. Vypráví se, že dalším signálem je pokles tlaku. Měřili jsme to a nikdy se pokles tlaku neprojevil. Ale projevily se změny teploty.
Co doporučujete pro sledování počasí v Chorvatsku?
Sledovat satelitní snímky (napr: en.sat24.com), konfrontovat je s aktuální meteo mapou a sledovat postup fronty nad italským pobřežím. Na řadě mých seminářů tyto dovednosti trénujeme.
Dále sleduji meteoradar, směr bouře nad Jadran, růst síly. Monitoruji lokální počasí nad Benátkami (Bari-Brindisi). Pokud se zde tvoří bouře, vyskytují se blesky, hustý déšť – to vše sleduji například na webkamerách, řeším dál, co tato bouře znamená pro širší oblast. Pokud jsem na moři a nemám čas to sledovat, tak raději automaticky zpozorním.
Co by měl jachtař udělat, když uvidí tenhle vývoj počasí?
Tehdy není úniku. Jak jsme již řekli. Dobře ošetřit loď na kotvě, spíše na bóji, když to jde. Když ne, včas najít chráněný přístav. Ukazuje se, že námořníci neumějí vyvázat loď na bojku. Bezpečí na moři je hlavně o prevenci. Námořník by měl být vždy o krok napřed. Jako v technice plavby není možné vyplout z přístavu, rozbalit plné plachty a pak refovat až poté, co jsem zjistil, že je vítr silný. Již v přístavu je nutné plachty zrefovat a venku rozbalit již zrefované plachty (týká se to klasické hlavní plachty, ne rolovací).Tady to znamená průběžně sledovat počasí a zapisovat si jej, archivovat meteo-mapy. Proto máme povinnost psát lodní deník, i když jej řada státu nekontroluje a zdánlivě nevyžaduje. Je nutné sebemenší zápis provést a domyslet, co to pro mne znamená.
Takže každý námořník má psát lodní deník i když pluje „jen“ rodinnou plavbu?
Kdo má český průkaz, má povinnost psát lodní deník. Tím se nás námořní zákon snaží chránit. Nabádá nás, abychom zapsali předpověď, s jakou jsme vyplouvali a pak skutečné počasí, jak se to vyvinulo. Zápis teploty bez další úvahy, co to pro mne znamená, je otrava a k ničemu.
Málokdo je spisovatel, aby dokázal psát lodní deník. Proto vznikl projekt www.mooring.cz, který umožňuje psát lodní deník přes mobil nebo tablet. Zápis provedete vyfocením přístroje a opatříte komentářem, co to pro Vás znamená. Vyfoťte kompas, hodinky, barometr, atd. Kdo je u kormidla? Vyfoťte jej!
Co s tím, když jsem na lodi?
Bouřky z tepla vznikají u pobřeží, řešení je nebýt u pobřeží, vyplout na moře, toulat se mezi ostrovy. Vznikají odpoledne až do noci, v Chorvatsku nepostupují na moře, ale dál do vnitrozemí. Stačí jet několik mil od nich a je to ok. V Biogradu, u Šibeniku tam to může být špatné, Kornaty, Dugi Otok, západ Pašmanu, Ugljanu je bezpečnejší. Je potřeba sledovat počasí téměř nonstop. Z těchto důvodů jsem založil meteorologickou službu.
Povězte nám více o této službě.
Provádím vše, o čem se výše zmiňuji. Analyzuji počasí místo námořníků a posílám jim výsledek. Předpovědi posílám již od roku 2004. Tehdy jsem byl jeden z prvních, myslím, že úplně první. Zažil jsem na moři mnoho problémů z důvodu neznalosti předpovědi počasí. Poté, co jsem s plavbami trochu přibrzdil, chtěl jsem být užitečný a začal jsem doprovázet námořníky svými SMS zprávami. Fungují tak, že mi každý večer námořníci posílají svou polohu a záměry na zítřek. Já pak ráno zpracovávám informace a posílám je námořníkům. Pokud jsou na kotvě nebo hledají kotviště, konzultujeme spolu jejich vhodnost a vývoj počasí. Pomáhám nováčkům. Konzultujeme spolu téměř vše, co se dá, i co se přímo netýká počasí. Říkám jim svůj názor, ale oni se musejí rozhodnout.
Další poměrně mladou službou je Meteo Alarm. Je to totéž co na cestách Zelená vlna. Vyvolávám živou komunikaci v extrémních případech přicházejících bouří, nestabilního nebo nejasného počasí, kdy mi lidi píší, že předpověď nesedí, vidí bouřku, mají ji nad hlavou. Já pak tyto informace zpracovávám a posílám okamžitě lidem, kterých se to týká. Snažím se nevytvářet paniku obecnou zprávou. Bohužel často dost času mi zabírá uklidňovat rozbouřené emoce.
Abych viděl polohu a mohl posádku varovat před bouřkou je ideální, když jsou přihlášení na Rosničku přes stránky www.mooring.cz. Je to Lodní deník v elektronické podobě s možností vizualizace polohy. Pak nemusí popisovat polohu, ale já je vidím. To je pro mne velká pomoc. Vidím bouřku, podívám se do mooring.cz a kontaktuji pouze ty lodě, kterých se nebezpečí týká.
Na co bychom měli jako jachtaři myslet a co sledovat?
- Atmosférický tlak klesne
- Neobyčejně vysoký příliv (Extrémně se zvedne hladina moře, rychlý a prudký nárůst přílivu)
- V létě absence větru Mistral, nebo Mistral přestane těsně před bouřkou foukat
- Měsíc má bledou barvu a má kolem sebe kruh, tyto signály předvídají brzkou změnu.
- Červená obloha nebo začátek deště brzy ráno oznamuje příchod deště.
- Silný vítr po ránu při jasném počasí
- Zimní vítr Mistral je často z mírně jižního směru a prší
- Šedá stěna oblaků na západě hlavně večer
- Slunce je bledé ještě před západem
- Je-li prstenec kolem Slunce nebo Měsíce současně s vlhkým větrem
- Konstantní nízký tlak při špatném počasí znamená, že to vydrží.
(pokračování příště)