8.července 2008, Město a pivo
Úterý, den, o kterém se mluvilo celý týden, tj. od minulého úterý. V úterý totiž mají tady v maríně dvě piva za cenu jednoho, takže mi si vždy objednáme jeden pitcher (cca dva litry piva) a druhý dostaneme zdarma. Teď se nás číšník dokonce naivně zeptal, jestli ještě chceme ten druhý… jsou momenty, kdy člověk prostě stojí před tím nevysvětlitelným, neuchopitelným, momenty, kdy se zastaví čas.
Redakci Krásy jachtingu se povedlo získat vyjádření přímo kapitána, Jiřího K., který se smolné plavby zúčastnil a lodi velel. Dejme mu teď slovo:
Byl jsem skipper na poslední plavbě lodě jménem Selena v Chorvatsku a zažil to, co nikdo zažít nechce. Nejprve několik základních údajů:
Selena byla Jennau Sun Odyssea 39i, posádka sedm lidí včetně mne. V posádce jsem měl samé nejachtaře a dvě děti 12 a 17 let. V kritický den v poledne jsme byli na kotvě v zátoce u Žutu nedaleko ostrova Tovarnjak.
Září 2009, píše Mája
Netrvalo nám příliš dlouho, abychom poznali, že v okolí Quinta do Lorde je sice krásně, ale na práci příliš pusto. Městečko, které se kolem přístavu rozprostírá, je v plném proudu staveb, tudíž zde zatím ještě nikdo nebydlí, a kromě zedníků, ani nepracuje. Navíc se za nedlouho náš rozpočet začal rapidně přibližovat k nule. Bylo na čase situaci řešit – vymyslet nějakou strategii.
V sobotu 28. srpna jsme připraveni z vyplutí z Lagos. Posádka sestává ze tří sedmdesátníků Jardy Ročáka, Horsta Melzera, mně a mladíka Jakuba Havla.Jarda zkušený jachtař, partner z plavby na Lofoty, Horst spolužák z průmyslovky, který se nadchnul pro jachting, spoluplavec z Norska, Seychel, Portugalska a Jakub známý fotograf, mořský kajakář, redaktor, horolezec, spisovatel, zkrátka všestranně založený mladý muž. Výborná sestava.
Píše Kateřina Andrlová
S historickou plachetnicí La Grace jsem se už párkrát setkala i o ní několikrát psala. Loni v květnu jsme byli na jejím křtu v Athénách, pak v listopadu na křtu knihy v Luxoru a letos (konkrétně 1.10. 2012) jsme ji pokřtili znovu – nasadili jsme na ní čelenovou sochu.
Září 2009, píše Mája
Před rozloučením s přístavem v Portu Santu jsme nemohli zapomenout přidat na památeční zeď naše jména, jméno lodi a hlavně Českou vlajku. Takovou tady totiž ještě neměli! Snad jsme byli jedinými českými námořníky, nebo jedinými, co jsme zde nechali svůj obrázek na památku. U malování jsme si užili spoustu legrace, hlavně když jsme se pokoušeli detaily malovat kartáčkem na zuby.
Léto 2009, Píše Mája
Zvedáme kotvy!
Po dlouhých deseti dnech, strávených v Gibraltaru, zítra konečně zvedneme kotvy a vyrazíme na věčně zelenou Madeiru.. Už se nemůžeme dočkat. Ve zdejší krajině nás totiž nic moc příjemného nepotkalo. Minulý pátek nám opakovaně přinesl jen smůlu, a to takovou, že když jsme se dotáhli na pláž kolem jedné ranní z přilehlého baru, náš člunek byl ten tam.
Píše Mája
V sobotu 22. Srpna 2009 se ocitáme v městečku Aguilas, kde kotvíme po setmění bez sebemenších problémů, i když není nic vidět a hloubkoměr ještě nemáme připojen. Zkusili jsme ještě před spaním chytit signál internetu přes anténu a podařilo se! Byla to teda bojovka, jeden z nás musel sedět nahoře na palubě a hlídat směr antény, zatímco druhý mohl surfovat. Postíhali jsme nejnutnější. Druhý den už se nám připojit nepodařilo. Navíc byla neděle, tak jsme nic nedělali, stávkoval snad i vítr.
Úvod:
Martin se rozhodl zkusit svou novou loď Alya II na trochu tvrdších mořských podmínkách, a to na trase Francie, Španělsko, Baleárské souostroví, Madeira, Kanárské ostrovy, Karibik, St. Martin. V zimě svou loď připravoval na velkou plavbu. Bylo potřeba spoustu věcí předělat nebo vylepšit, hlavně tak, aby byla Alya schopná plout bezpečně a samostatně.
Takeláž
Velké machinace a plány. Chtěli jsme navštívit Jessie, a tak bylo třeba měřit a kalkulovat. Hlavní problém byl s rolovací kosatkou. Chceme změnit původní 6mm ocelové lano za 7mm (čímž dosáhneme dvoj- až třínásobné míry bezpečnosti) a k tomu potřebujeme nové mechanické ukončení. Výrobce toho rolovacího zařízení ale upozorňuje, že je třeba použít jejich speciální ukončení. Jessie, naše dodavatelka jachtařských potřeb, tvrdí, že je to asi jenom obchodní trik, aby to lidi kupovali přímo od nich, ale ve skutečnosti je to standardní Sta-Lok. Máme z toho stále velkou hlavu, ale Jessie nás uklidnila. Koneckonců, u ní není problém cokoli vrátit nebo vyměnit, když se ukáže, že to nepasuje.