Těžké počasí s velmi silnými větry, které udeřilo v úterý 25. září na Řecko, má vyvrcholit hurikánem.
Na Řecko, na jeho egejskou část, se podle předpovědi žene nefalšovaný hurikán s větry přes 150 km/h. Zformovat se má nad africkým Tobrukem, zasáhnout jižní Itálii a pak pokračovat k Řecku, které má zasáhnout ze soboty na neděli v oblastí Kréty. Dál by měl postupovat směrem na severvýchod přes Kykládské ostrovy.
V předpovědích je jeho trasa stále bližší a bližší Saronskému zálivu, kde je i Gaia a další lodě s českými posádkami schovaní co nejvíc v západní části. Kdo měl možnost, s předstihem se připlul ukrýt k Lucii Schürerové do Korfosu, kde je i Skipřenka s Gaiou a další lodě střídavě na kotvě a u mola. Zatím nejdramatičtější byl noční návrat lodi Eset v úterý v noci, které u Aeginy vysadil motor a musela se probít těžkým mořem do Korfosu v noci pouze na plachty. V Korfosu je velmi silný vítr a vlny, vše a všichni jsou v pořádku.
Charterové plachetnice se upínají k nadějí, že v pátek, kdy má vítr dočasně zeslábnout, bude možné přejet na charterové báze, což v Egeji znamená dostat se do Athén, do mariny Alimos. Možná to půjde, ale nebude to určitě rekreační plavba. Lodě půjčené z maríny Lavrio stojí před těžkým problémem, protože teď, ve čtvrtek ráno, je v úžině mezi pevninou a ostrovem Makronisos protivítr v poryvech přes 50 uzlů a podle předpovědi tam bude i v pátek 30-35 uzlů, což znamená poryvy kolem 40 uzlů.
Druhé vydání knihy Za kormidlem nejen na Jadranu, rozšířené o více jak 150 normostran textu je připravené do tisku. Jako ochutnávku nabízím úplně to nejposlednější rozšíření textu, které František Novotný dodal tento týden, 25. září, po svém návratu z Chorvatska. Je to část kapitoly Nová úskalí charteru v Chorvatsku.
Předojednávka se slevou 25% platí jen do konce září 2018! NAJDETE JI ZDE.
František v knize píše:
V poslední době se v Chorvatsku pro jachtaře objevila nová úskalí, a to v podobě chování držitelů koncesí na bójová pole. Podle zprávy rakouské jachtařky, zveřejněné v publikaci 888 přístavů a zátok, vydané v červnu 2018, došlo v srpnu 2017 k brutálnímu útoku na dva katamarany, jež použily vlastní kotvy a vyvázaly se záděmi ke břehu asi 200 m od bójového pole v zátoce Remetic. Večer připlul člun s mladíkem, který chtěl vybrat kotevní poplatek. Když kapitáni katamaranů odmítli se zdůvodněním, že jsou v zákonné vzdálenosti od bójového pole, připlul za půl hodiny větší člun s jiným mužem, který bez řečí přeřezal nožem vyvazovací lana obou katamaranů. Navíc vyhrožoval, že tímto to nekončí a že posádky katamaranů čeká bezesná noc. Po setmění opravdu začala v měsíční záři další agrese – objevily se dva nafukovací čluny, které po více než hodinu najížděly velkou rychlostí na trupy katamaranů. Majitel jednoho z nich vytočil tísňovou linku 112 a požádal o pomoc policii v Šibeniku. Napřed byl ujištěn, že bude vyslán hlídkový člun, ale poté, co se vyjasnilo, kde útoky probíhají a že pachatelé jsou zřejmě zaměstnanci majitele koncese na bójové pole, policejní dozorčí prohlásil, že člun nepřijede, poněvadž má poruchu. Útočníci to věděli, protože během útoků křičeli, že policie je jejich kamarád. Ještě horší, než materiální škody ve výši několika stovek Euro byl psychický otřes, který posádky obou katamaranů utrpěly.
Přitom útoky spojené s kotvením vedle bójových polí v oblasti ostrovů Kakan a Kaprije nejsou ojedinělým jevem. Když jsme v září 2018 zakotvili v úžině mezi ostrůvky Veli a Mali Borovnjak před zátokou Potkučina na Kakanu ve vzdálenosti asi 150 m od nejbližší bóje, abychom se vykoupali a poobědvali, byl u nás okamžitě nafukovací člun s mladíkem, který požadoval poplatek. Na mou námitku, že zde budeme stát na vlastní kotvě asi jen dvě hodiny a jsme mimo bóje, odpověděl, že musíme buď zaplatit, nebo se přesunout o 300 metrů, neboť tolik činí šířka pásma kolem bójí, na něž se vztahuje koncese. Je třeba říci, že vystupoval slušně, nicméně k nějakému vystupňování agrese jsem důvod nezadal. Zvedli jsme kotvu, objeli Mali Borovnjak a zakotvili z druhé strany. Teprve dodatečně jsme zjistili, že podle chorvatských zákonů činí ochranná zóna kolem bójových polí pouze 150 metrů, takže mladík evidentně lhal. Nicméně nikomu nedoporučuji, aby na této vzdálenosti trval a hádal se s muži v nafukovacích člunech, zejména v oblasti ostrovů Kakan a Kaprije.
Od roku 2018 také platí nový zákon o kotvení vedle pláží, chráněných plovoucí bariérou. Pro jachty do délky 12 m činí vzdálenost od bariéry minimálně 50 metrů, pro lodě nad 12 metrů pak 150 metrů. A v roce 2018 také začal platit nový zákon o konzumaci alkoholu za kormidlem. Kapitán nyní může mít 0,5 %o (dříve platila nulová tolerance), avšak překročení vede k vysokým pokutám – do 1,19 %o pokuta činí 3000 Kn, do 1,60 %o 6000 Kn, do 2,00 %o 9000 Kn plus 1 den zákazu vedení lodě, do 2,50 %o 12 000 N plus 2 dny zákazu, nad 2,50 %o 15 000 Kn plus 3–7 dní zákazu.
Už téměř měsíc je Martin Doleček se svou Alyí na plavbě Indickým oceánem. Oceánem s tou nejhorší pověstí. Alya II (26 stop) je už od startu na Bali hnána zadobočním větrem dosahujícím 35 uzlů a vlnami o velikosti od tří do šesti metrů. Je střídavě oblačno, déšť. Přestože Martin neustále čelí neustále těžkému moři, neopouští ho dobrá nálada. Vzkazy, které jsem mu předal, ho potěšily a taktéž všechny zdraví. Dnes mu zbývá už jen 1000 nm na Rodriquez, (ostrov blízko Mauriciu), kde je cíl téhle etapy Tady najdete jeho minulou dávku zpráv a nyní jeho zprávy z posledních dní. DRŽÍME PALCE!
14.9.
Vse OK Plavba Je Svizna Bocni Vlny Prelivaji Prid a Litaci Rybky Narazi Do Alye. Mam Ted Ale Vychytany Trim Tak Se Promyskovavam Bez Velkych RAN. Vareni Je Na Budku Nic Nevydrzi v Klidu. Prkenko By Chtelo Mit Ohradku a Hrnicek a Misky Prisavky.
HOTOVA Jidla By Se Mi Hodila. Zelenina a Ovoce Se Zacinaji Kazit-Budu Mijet Kokos Keeling ZA 24 Hod. Je To Rezervace a Mensi Hloubka Tak Snad Chytim i RYBU-NEJAK NEBEROU. PAK DALSI TRI TYDNY – ALYA BEZ ZAVAD jen URVANY SOLAR – Pocasi Bourkove MRAKY-V NOCI uz Prisvecuje Mesic Martin
16.9.
AHOJ Nedele Poklidnejs Vlny Kolem Tri Metru. Stale Bourky V okoli. Zadna Romantika. Vitr Vuci Vlnam Je Casto Rozdilny, Ale Blesky Nevidam. Jen Prichazi Poryvy a Dest a Vypadky Vetru a Tim Mrtvy Vlny. Kontroloval Jsem Dnes Dukladneji Takelaz Promaza l El. Spoje a Pridelal Jsem Novy Drzak Na Kameru Vpredu. Kolem Rezervace (Kokos Islands) Jsem Rybu Nechytil Ale Malem Nejakyho Fakt Dost Exotickyho Ptaka. Tak Jsem Trpytku Radeji Schoval At Nemam Mezinarodni Konflikt:). Ani Nevim Jak Bych Ho Skubal:). Ma Zas Prifouknout. Mirim Do Stredu Indickyho Oceanu! Na Rodriguez 1900Nm! Dnes Burt Gulas a Suseny Letajici Rybky. Brambory Mam Dost Spatny Ale Zas Maji Protejny.
Moc Zdravim VSECHNY! Ryby Stale Nic Delam NA tom. Martin
18.9.
Ahoj Podminky Pritvrdily Na Dost Bourkove. Vitr Okolo 30 uzlu. Zatazeno, Dest, VelkyVlny. Nektery Pekny Monstra! Neni Pres Ne Videt! Pluju Prevazne Uzavreny Na Tri Refy HP. Je To Tak Akorat Stabilni. Lezu Ven Kdyz Chci Sprchu Nebo Se Vyplasit – projimadlo v Lekarne Neni Nutne.. Nemuzu Si Vynachvalit Me Technicke Vychytavky!!:) Mohl Bych Mit Klidne Jeden Prst V nose, Kdybych Se Nemusel Drzet! AlyaTO ZVLADA BRAVURNE! Blizim Se k Puli Vytycene Trasy! Ryby Zas Berou, Ale Neco Velkyho Mi Je Ozira! Prisel Jsem O plno Milovanych Navnad! Skube Mi To Ocelovy Lanka A i My Velky Olovo Mi To Ted Uzralo! Davam Tomu Pauzu a Otviram Konzervy:)
Martin
19.9.
Ahoj Hlasim Nocni Kolizi s Velkou Vlnou, Ktera Se Priritila Jak Pendolino a Primotala Si Me K sobe! Odhodilo Me To Na Strop v Salonu a s ALYI jsme SE slusne Proleteli!
Nastesti Vse Bylo Zavrene a Tezke Veci Jsou Prikurtovany. Uz Jsem Mel Pocit Ze Mi Snad Musel Upadnout Kyl! Byt V kokpitu Tak Uz Visim u Priser.
Vazne Zavady Ale Zadne! Motor Zustal, Plachta i Stezen Taky. Jedu Ale Uz Jen Na Rolovaci Predek, Rahno Narazelo Moc Do VLN a Bylo Teziste Moc Bokem. DIKY za Pozdravy! Jeste 1500Nm!
Martin
23.9.
AHOJ Ze Stredu Divokeho Ind. Oceanu! VSE OK! Byl Dlouho Dest Zatazeno a Mala Viditelnost. Nemuzu v Tom Vytahovat Tel. a Chytat Satelity. Dnes To Ale Paradne Svisti! Obloha i Ocean Modry a Krasny. Velky Vlny s Penou Mezi Kteryma Alya Jak Obrnena Na Maly jib Miri K cili! Uz Si Tu Vybudovala Svou Pozici:) Chytil Jsem Si Tunack a Tak Si Vrnim a Smazim a Nakladam. Radeji Jsem Zmenil Misto Pro Majaky. OCEAN
JE NEVYPOCITATELNY! Ty Nejiste Noci Mi Uziraji Nutelu, ktera Mi Brzy Dojde.
Martin
24.9.
AHOJ! Po Listovani Kucharkou Se Mi Hodne Postesklo!! I kdyz Vetsinu Ingredienci Nemam, Zelenina i Ovoce Jsou Pryc… Pustil Jsem Se Do Peceni:). Dokud Nemam z Vajec Kurata a Vlny i Vitr Mi Polevili. Stale Je To Ale Jak Vareni Na Splasenem Bejkovi, Ktery Nepredvidatelne Skube! Upekl Jsem Babovku I kdyz Uz Jsem Vzteky Malem Vyhodil Pres Palubu Misu s Vareckou a I varic s Kardanem. Ze je Vyrvu z PANTU a Zahodim Mezi Vlny! At Se HOUPOU! Dvoubarevna Se Samozr. Nepovedla! Jak By Ale Asi Mohla! Nasmazil Jsem Jeste Livanecky a Zadelal Na Chleba, kdyby Prisla Navsteva…
Byl Jsem Se i Probehnout Na Prid a Zpet:) Nikde Nikdo! ByloBy Uzasny Mit Zavarena Jidla! Gulasek, rostenky, ptacky, kureci Prsicka… To Vzdy Jen Ohrat V hlubokem Hrnci a Dovarit Prilohu… Ne Jako TED! Kdyz Si krajim Cibulku a Ve Chvili Kdy Se Otocim a Pridavam Olej Na Panev To Skubne a Cibulka Se Rozkutali Nekam Totalne DoPRD*LE!!! Jako Me Pribory a Plno Jineho! Jedinou Vyhodu To Ma Pri Loveni Ryb! Ryba Se v Kokpitu Mzikem Umlati o Steny a Kdyz Ne, Stejne Lekne Hned Po Zjisteni KdeJe! JINAK vse OK! Uz Zas Prituhuje, Vitr Sili, Musim Stridat Oplachteni, Abych Mel Slunce Na Panelech. Zitra To Mam 1000Nm Na Rodriguez!:) TAM si Dam KAVU i MOUCNICEK v JEDNU dobu!!! MocVSECHNY Zdravim!
:)MARTIN
Hebe Sailing Team z Českého Yacht Klubu absolvoval na přelomu srpna a září tři závody na karbonovém speciálu T boat 830 na jezeře Lago di Garda. Dosáhl na 1., 2., a 3. místo v regatách Trofeo Riccardo Gorla, Trofeo Comune di Gargano a Centomiglia del Garda.
Posádka jela ve složení Zdenál Sünderhauf, David Kovařík, Milan Koláček, Vojta Komárek, Zdeněk Jakoubek, Milan Tomek a Tomáš Záhora. První tři dny přišel tak silný vítr, že jsme ani nevyjeli z mariny. Foukalo silně přes 30 uzlů.
První závod v středně silném větru se nám podařilo dobře odstartovat a na horní boji v Torbole jsme točili první ve skupině z 11 lodí a asi na 20. místě celkově z cca 130 lodí. Po obrátce jsme nasadili 106 čtverečních metrů genakr, na který jsme ve skluzu jeli kolem 14- 17 uzlů až do cíle. Před další lodí jsme nakonec měli luxusní náskok kolem 50 minut.
Druhý závod se jel den před Centomiglií a jednalo se o krátký up- down karusel, který se jel ve slabém, proměnlivém větru. Start i cíl byl před marinou v Bogliaciu.
Hlavní závod Centomiglia se startoval v ranních hodinách dne 8. září v silném termickém protivětru. Na kormidle již byl Milan Koláček, který nám pomohl vyladit loď před závodem. Na startu jsme viděli, že Italové refují, tak jsme také zarefovali hlavní plachtu. Na startu mělo být údajně přes 300 lodí, ale řada soupeřů měla velké problémy se silným větrem, tak buď ani nenastoupili do závodu, anebo po startu odstoupili. Přes problémy s dovažováním jsme se dostali na stoupačku téměř na čelo závodu, hned za katamarány a Libery. Horní bojku jsme točili na prvním místě ve skupině a celkově v první desítce. V silném poryvu na zaďák se nám povedlo špatně vytáhnout bouřkový genakr a zde nás předjeli naši největší soupeři ze Švýcarska na Vuvuzele. Následně jsme odjeli v slábnoucím termickém větru na levou stranu a téměř hodinu a půl jen sledovali soupeře, jak nás po pravém břehu jedna za druhou předjíždějí. Zde nás také předjela další česká posádka Jirky Kvasničky, které k výbornému umístění gratulujeme. České vlajky zde byly opravdu vidět. Zbytek závodu jsme z téměř ztracené pozice sjížděli jednu loď za druhou a v cíli nakonec třetí místo ve třídě a spokojenost především s tím, že jsme bojovali až do cíle.
Těšíme se už na příští rok a máme samozřejmě spoustu námětu, jak přes zimu opět lépe vyladit Hebe IV.
Nyní přesedláme na námořního závoďáka M 37 Hebe V, kde budeme řešit naší účast na letošním, jubilejním ročníku Rolex Middle Sea Race.
Od dubna do června 2018 – v rámci kampaně Perkunas – dobrovolníci Sea Shepherd Germany hlídkovali v několika chráněných oblastech Baltského moře. Posádka lodi MV Emanuel Bronner použila k průzkumu tamního rybářského vybavení dálkově ovládaného podvodního robota s kamerovým systémem (ROV). Jeho pomocí odhalila hlavní riziko, kterým čelí kriticky ohrožená populace sviňuchy obecné: zachycení a následné utonutí v lovných sítích. Přestože zástupci Sea Shepherd během svého letošního monitorování sami na uvízlé sviňuchy nenarazili, máme potvrzeno, že v roce 2018 se v Baltském moři oběťmi vedlejšího úlovku staly minimálně dvě sviňuchy obecné. Deset sviňuch bylo také nalezeno mrtvých na polském pobřeží, a to ve velice krátkém časovém úseku během června. V některých případech mrtvá těla vykazovala známky toho, že tyto sviňuchy byly zabity sítěmi na chytání ryb (otevřené řezné rány). Tyto stopy se zřejmě někdo pokusil zakrýt. Vzhledem k tomu, že v Baltském moři žije již jen 500 sviňuch obecných, jejich populaci mnoho času nezbývá. Na skutečnost, že tenatové sítě jsou v Baltském moři pro sviňuchy obecné tou největší hrozbou, poukazují vědci již desítky let. Přesto toto lovné zařízení zůstává povoleno dokonce i v chráněných oblastech.
Posádka evidovala každou sledovanou tenatovou síť. Foto: Sea Shepherd
V roce 1992 Evropská unie vydala několik zákonů na ochranu přírody, včetně tzv. Směrnice o stanovištích. Jejím účelem bylo mimo jiné vytvořit soustavu chráněných lokalit ve společných evropských vodách (Natura 2000). Vzhledem k povaze této směrnice měla být ochranná opatření prováděna jednotlivými členskými státy. To se ale nikdy nestalo. Několik států muselo dokonce za nedodržení směrnice zaplatit pokutu. Evropská unie pak označila zákonodárství (o ochraně přírody) jednotlivých členských zemí za nedostatečné.
V červnu 2018 se však její přístup rozhodnutím Evropského soudu (případ C-683/16) změnil. Několik německých sdružení na ochranu přírody a životního prostředí se totiž pokusilo dosáhnout zákazu rybolovu v německých mořských chráněných oblastech. Jejich návrh byl ale zamítnut. Vzhledem k tomu, že by se takový zákaz dotýkal i rybářů z jiných států EU, stala se tato záležitost problémem na úrovni Evropské unie. Po letech úsilí o zákaz rybolovu na státní úrovni (a prosazování zákonů EU na ochranu přírody), Evropská unie nyní sama tvrdí, že takový zákaz není v souladu s jejími dalšími právními předpisy.
Opět tedy platí, že zájem o zisk je vyšší než zájem o ochranu životního prostředí. Tato situace ovšem nemá žádného vítěze: Rybolov využívající tenatových sítí v posledních desetiletích upadá. Jednoduše nepřináší dostatečný zisk, a to zejména kvůli úbytku biologické rozmanitosti v Baltském moři. Tento úbytek má na svědomí sám člověk. Otázkou zůstává, co zanikne dříve. Baltské sviňuchy nebo rybolov s tenatovými sítěmi? Pokud ale bude hra o převedení odpovědnosti na jiné instituce pokračovat dalších deset let, těmi poraženými budou opět sviňuchy obecné.
V Cortézově moři, v Mexiku, k podobné situaci již došlo. Vaquita (sviňucha kalifornská) – druh příbuzný baltským sviňuchám – byla v roce 1996 prohlášena za kriticky ohroženého živočicha. Tehdy jich v Kalifornském zálivu zbývalo okolo 600. Vědci se tehdy shodli na tom, že jedinou možnou cestou k přežití je naprostá eliminace tenatových sítí v místě výskytu sviňuch kalifornských. Dalších bezmála dvacet let jsme ale byli svědky planých řečí bez činů. Až v roce 2015 byl tento typ lovných sítí dočasně zakázán. O dva roky později byl zakázán trvale. Jenomže: V roce 2018 klesl počet sviňuch kalifornských pod 30 jedinců! „Vaquita“ se díky tomu stala nejohroženějším mořským savcem naší planety.
Posádka plavidla MV Emanuel Bronner. Foto: Sea Shepherd
Za pouhých 22 let klesla populace sviňuchy kalifornské o 95%. Političtí činitelé mezi tím ztráceli čas mluvením místo toho, aby jednali. Před 10 lety, v roce 2008, byla baltská populace sviňuch obecných prohlášena za kriticky ohrožený druh. Političtí představitelé Evropské unie musí hned teď převzít odpovědnost a prosadit zákaz tenatových sítí a dalších destruktivních metod rybolovu v oblastech, které vymezuje program Natura 2000. Musí učinit kroky k ochraně dvou populací sviňuchy obecné – sviňuch žijících v západní oblasti dánských úžin (Velký Belt) a kriticky ohrožených sviňuch, které obývají východní část Baltského moře. Není možné dělat jakékoliv výjimky, ani dočasná řešení. Zařízení produkující varovné signály (tzv. PAL) vedou pouze k odehnání sviňuch z přirozených míst jejich výskytu. Tato metoda nemůže být trvalým řešením a je zbytečné vynakládat na ni čas i peníze. Nesmíme opakovat stejné chyby jako mexická vláda. Nesmíme se zavedením jediného účinného řešení čekat příliš dlouho. Tenatové lovné sítě je třeba ihned zcela zakázat.
Jednejte: Kontaktujte politické činitele
Podepisování petic nikam nevede. Je to jen ztráta času, který tato zvířata nemají. Každá minuta, kdy nejednáme, je krokem k jejich vyhubení. Občané zemí Evropské unie si zvolili své představitele. Nyní je čas, aby tito lidé jednali v našem zájmu. Ze závěru operace Perkunas 2018 jasně vyplývá, že je třeba jednat. Napište prosím svým evropským představitelům, aby požadovali zákaz tenatových sítí a dalších ničivých lovných metod v oblastech programu Natura 2000 – v oblastech, které jsou určeny k ochraně sviňuch obecných v Baltském moři. Dejte jim vědět, že je nás mnoho, a že nám na tom záleží! Ukažte jim, že opravdu chceme zachovat přírodní dědictví Evropy – „jediné domorodé kytovce Baltského moře“, jak o nich kdysi Evropská unie sama psala ve svých zákonech.
Oddělení Evropské komise pro námořní záležitosti a rybolov
Mezi cíle tohoto oddělení patří ochrana námořního prostředí při současném zachování konkurenceschopnosti Evropy a provádění nové společné rybářské politiky včetně technických opatření, jak a kdy rybáři mohou lovit.
Oddělení Evropské komise pro energetiku, změnu klimatu a životní prostředí
Mezi úkoly tohoto oddělení patří tvorba právních podnětů vůči EU k ochraně a vyčištění jejích pobřeží, moří a oceánů v rámci integrované strategie, která umožní udržitelné využívání a koordinaci největší sítě chráněných oblastí na světě, známých jako Natura 2000.
Martin Doleček čelí jedné z největších výzev. Vyzval na souboj Indický oceán, který je znám jako jeden z nejnáročnějších oceánů světa. Právě zde se vyskytují ty nejzrádnější proudy a právě zde je možné potkat ty největší vlny na světě. Maličká Alya vyplula i se svým kapitánem minulý týden, 6. září z rovníkového Bali a míří neochvějně na západ. Cílem je Mauricius. Známý ostrov ležící od Bali přímou čarou 6 300 km! Což je 3 400 námořních mil. Pro ilustraci, vzdušnou čarou 6 300 km daleko od Prahy leží třeba Bombaj v Indii nebo třeba Nepál. Takže to už je pořádná štreka.
Celková trasa Alye II z Bali na Mauritius
Jsem s Martinem ve spojení přes satelitní telefon SMS zprávami, což je nejlevnější forma komunikace. V pondělí 10.9. míjel Martin Vánoční ostrov a směřoval na Kokosové ostrovy. Všichni mu držíme palce! Těch sólo obeplutí zeměkoule moc není, Martin je jachtař světové třídy.
Martinovi zprávy:
Pátek 7.9.
Ahoj!Zkouska Spojeni Funguje-Tady Vse Ok! Mirim s Alyi Na Hloubku Do Pravidelnejsich Vln Vypluti Nas Pekne Naklepal o a Jeste Ted Jsem Zelenej🙂
Jinak Prave Krasny Zapad a Obrovska Hejna Delfinu Me Vyprovazi! OzyvatSe Budu Moci Jen Zridka Musim Setrit Kredit Poridil Jsem Ho Za Posledni Penize
Neděle 9.9.
Ahoj! Prvni Hlaseni z Indickeho Oceanu! Vse Jde Dobre 400Nm V zadech V noci Hodne Rybarskych Lodi. Zlobi Mi Leve Pozicni Svetlo CHtelo By Je Na Stezni. Dostavam Se Uz Na Velke Hloubky. Od Ostrova Jawa Vitr a Vlny SILI! Ryby TAKY!:-) Nejaka Obluda Mi PrervalaOcelove Lanko! Snad Kotevni Retez. Na Ne! Hlady Ale Neumru Zasekl Jsem Si v Noci Velkou Kalamaru! Mel Jsem Sice Ingoust Vsude, Ale Na Cibulce s Cesnekem Na Kokosovem Mleku s Ryzi Je Vyborna. ALYA je Technicky OK. Zvuky v Normalu! BrzyPrituhne! Drzte Pestia At Se Vsem DARI
Pondělí 10.9.
Ahoj z PALUBY AlyaII. Na Dnesni Noc Tesne Mijim Australsky Christmast Island a Mirim Kurzem Na Kokos Keeling. Drzim Se Pouze Pro Pripad Tech Problemu Ale Zastavky Z ekonomickych Duvodu Skrtam z Planu Mych Snu. Ocean Se Vzdouva a Vlny Utoci Do Pelisku! Vyrabim Clonu Snad Udrzim Elektr. a Tel. V suchu. Odhodilo Me To Do Okna v Kocarku Tak To Musim ZASIT. Je TO O ZVYKU, TEZCE SE ODPOCIVA, JAK TO FURT HAZI A RYBY MI LITAJI DO KOKPITU. MUSIM DAVAT ZAVES DO VCHODU,VLETELy BY MI TAKY DO POSTELE
Úterý 11.9.
AHOJ Vse OK. a Jede Jak Na BOBOVE DRAZE! Vlny a vitr Stale Sili. Uz Mam Dva Refy a Pribude Dalsi. Prelitavame s Alyi Z vln Do Vln Drzim Se Rukam a i Nohama a Pohybuju V lodi Jako Opice:) Nekdy MUSIM Pomoci Vyklickovat a ROVNAT Kurz Abychom Nesli Moc Bokema Do Kotrmelce! Musim Sledovat Vlny A Pilota. Dnes Zas Austr. Pohranicni Letadlo Na VHF. Zatim To Na Peceni Babovky Moc Nevypada:) Alya Ale Statecne Drzi i Pekne Velky SLEHY rikam Tu MRDY – Ale Pousti NasTo Stale Dal, tak HURA na ZAPAD, at To Svisti!
Hodně jachtařů rádo jezdí na plachetnici, aby zarelaxovali a užili si dovolenou na moři, včetně koupání, šnorchlování a tak podobně. Ne ve všech jachtařských oblastech se ale člověk courá kolem ostrůvků a užívá si liduprázdných zátok a pláží. Někdy se člověk dostane i do jiných vod.
Jachtař obyčejně hned zpočátku své kariéry zaznamená, že není na moři sám. Ale teprve když opustí své kryté vody, průzračné moře a blankytné nebe, zjistí, že kolem mohou plout i lodě vyložené veliké, rychlé, smrduté a občas se značně nevrlým chováním. Tehdy i ten nejnatvrdlejší jachtař pochopí, že se bude muset naučit pravidla lodního provozu, tedy COLREG.
Prostě v oblastech hustého lodního provozu se ten pohodový jachting mění na mírně (někdy i více) adrenalinovou záležitost. Zejména jste-li nuceni křížit oblast se systémem rozdělené plavby TSS. Pak si člověk uvědomí, že když na on sám na plachty pluje rychlosti 5 uzlů a okolo se ženou obrovské lodě rychlostí od 15 do 25 uzlů, že jim nedokáže efektivně uhnout, i kdyby moc chtěl. A že na té přednosti plavby plachetnicím něco je.
Dnešní článek ale nechci věnovat pravidlům COLREG. Každý nechť si je nastuduje sám, ať ví, kdy má a kdy nemá přednost a co vůbec dělat, aby plavba špatně nedopadla. Chci se věnovat velkým lodím a komunikaci s nimi.
Velice často se stává, že křížíte na plachty (nebo na motor) dráhu velké lodi a máte přednost. Vy to víte. Ale ví to on? Vy ho vidíte zdálky na levoboku a jste na kolizním kurzu. Plujete mu přímo pod příď. Ví o vás? Uhne? Nebo to těsně vyjde? Velké tankery k smrti neradi mění kurs. Stojí je to peníze a taky čas. Navíc nemá jenom vás, okolo plují další lodě, a vyhýbací manévr ho nesmí přivést na kolizní kurs s jinou lodí.
A tak plujete a hryžete si nehty. Vyjde to? Nevyjde?
Drsňáci jedou dál a spolehnou se na to, že je velká loď vidí. OK, může být. Ale někdy si vyzkoušejte, jaký má takový tanker výhled z můstku. Před příď nevidí blíž, než jeden a půl své délky – to může být i přes 300 metrů. Mají radar, je další námitka. Ale koukají na něj? A navíc, laminát odráží blbě a ty odražeče levné za moc nestojí.
Opatrníci se začnou vyhýbat a dávat lodi přednost. To je relevantní přístup. Ale změny kurzu nesmí být malé a nezřetelné, takové velká loď vůbec nezaznamená. Ale i když to otočíte na druhou stranu, nemusí to být dobré. Pokud tenhle manévr neprovedete hodně brzy, dostanete se do situace podobné dvou chodcům na chodníku proti sobě. Oba uhýbají vždy na tu stejnou stranu, jako ten druhý (určitě to znáte). Zákon schválnosti praví, že jakmile provedete otočku, velká loď pravě nastavila kurs tak, aby vás minula a vy jste jí tou otočkou opět zkřížil dráhu. Dále zákon schválnosti praví, že další změnu kurzu provedete opět oba se stejným výsledkem a jen s tím rozdílem, že velká loď bude blíž a všechno bude hrozivější a ve větším stresu.
Pokud se tohle všechno děje v noci a kolem je více lodí, začíná to být pro skippera hodně náročná stresující situace. Takže zatímco se posádka kochá pohledem na blízké velké lodě – kdy člověk uvidí kontejnerovku o délce bezmála 300 metrů takhle pěkně zblízka – skipperovi teče ledový pot po zádech.
Ale je tu jedno řešení. Vysílačka. Máte ji zapnutou na 16. kanále, tak ji prostě vezmete a zavoláte tu loď, která se zrovna na vás valí. Pokud máte na lodí internet (což je od doby zrušení drahého roamingu v EU prakticky standard), můžete se třeba pomocí aplikace Boat Beacon podívat, jak se loď jmenuje (a jak rychle a jakým kurzem jede) a prostě mu zavolat. Když nemáte jak zjistit jméno lodě, prostě zavoláte „tu velkou červenou loď“.
Spojení navážete na 16. kanále a řeknete mu něco jako: „Hele kapitáne , já jsem ta malá plachetnice kousek před tebou, ráčí mě tvoje oči vidět? Měl bys mi dát přednost a tak doufám, že mi ji dáš“. Nebo něco podobného. Samozřejmě anglicky.
Celé se to pravděpodobně odbude na 16. kanále, občas vás požádají o přeladění na kanál vyhrazený takovým hovorům – u velké lodi to nejspíš bude některá z frekvencí bridge-to-bridge. V každém případě se ozvou a pokud vás opravdu neviděli, tak teď se podívají. A jestli vás viděli i předtím, tak jste si aspoň pokecali. 🙂
Skipperka Terka, na lodi Gaia, to letos v srpnu vyzkoušela v Egejském moři pod Athénami naostro také. Napsala o tom: „Tak jsme dneska ráno měli krásnej VHF pokec s nákladní lodí Amethys. Po kontaktování na 16 kanále a přepnutí na 6. kanál jsem je hezky upozornila, že máme kolizní kurz a že máme plachty, jestli nám dají přednost. Odpověděli no problem a změnili kurz o pár stupňů. Popřali jsme si hezký den a over and out.“
Nákladní loď AmethysKopie obrazovky aplikace Boat Beacon. Používáme ji celá redakce.
Mám kamaráda, který takhle poprosil velikánský cruiseship, aby mu zahoukal pro radost malých děti, co je měl na plachetnici. A crusiship se smál a houkal a houkal… 🙂
Prostě komunikujte. Nebojte se toho. I jednoduché angličtině všichni porozumí. Nezůstaňte pasivní. A naučte se COLREG a práci s VHF rádiem. A taky trochu anglicky! Koneckonců, jste jachtaři ne?
Ráno v sobotu pořád zima a vítr. Než jsme se všichni probudili, nasnídali, uklidili u ohýnku a vyrovnali účty s panem správcem, tak to chvilku trvalo. Kapitáni se mezitím sešli u Kuby na lodi a jali se rozdělávat rolfok, aby na něj znovu navázali lanko. Rozdělat se ho povedlo, bohužel ale ne ideálně a nakonec jsme museli zavolat panu Brychtovi, který přijel autem a pomohl ho dát dohromady. Všichni se chystáme na odplutí, když v tom Ondra Levý hlásí, že už dlouho se snaží nastartovat a nic. Věděli jsme, že tenhle motor špatně chytá, tak se zase kapitáni sešli pro změnu u Ondry na lodi a zkoušeli nahodit motor. No nešlo to…nejdřív jsme řešili jestli je vybitá baterka, tak jsme zkoušeli natahovat prodlužovačku od správce a dobíjet baterku, ale pořád nic…Už to trvalo dlouho, tak jsem se rozhodla, že jako pátý člověk u motoru nebudu moc k ničemu a svolala jsem zájemce z posádek na jednu loď a učili jsme se uzly. Zabili jsme tak docela užitečně čas, aby se lidi nenudili. No nevěřili byste, ale nakonec musel zase přijet pan Brychta a ten to vyřešil velmi svérázně. Tenhle starý typ motorů nemá žhavící komoru jako normální diesel ale žhaví se to někde předtím, tudíž je studený a špatně chytá. No tak pan Brychta vzal letlampu a pustil plný plamen do sání vzduchu. Na sání se škvařila barva, těsnění motorového prostoru chytlo plamenem….No bylo to napínavé. Ale motor chytil! Letlampu si Ondra na lodi nechal, tak jsme si z něj dělali srandu, že až mu to zas nebude startovat, stačí zapálit loď.
Už bylo spoustu hodin tak jsme šťastni, že můžeme vyplout, svolali všechny posádky a začli odvazovat. Já normálně odvazuji jako poslední, no a hle, co se nestalo, po otočení klíčku zapalování ani škyt a jen divné cvakání. Můžu vám říct že jsem měla chuť hodit ten klíček do vody. Navíc naše vysílačka zůstala u Ondry na lodi, takže jsem jim ani nemohla říct, že pro změnu nestartujeme my. Všechny lodě už byly odpluté. Zkrátím to, po dalších psích kusech jsme zase volali panu Brychtovi, protože přeci jen jsou to jeho lodě, a s jeho pomocí přes telefon jsme přemostili startovací baterku, která byla očividně špatná, a nastartovali z housekeeping baterky. Ani nevíte jakou jsem měla radost, že ten motor naskočil.
V zátoce před Černou v Pošumaví fouká vždycky o level víc než jinde na Lipně (teda vždycky…byla jsem tam dvakrát no). A stále byla zima a vítr stabilních 20, v poryvech přes 25. Takže zase všechny refy. Plán byl podívat se za ostrovy Tajwan do nejmělčího místa Lipna, pak to otočit a na pohodlný zaďák doplout zpět do Frymburku. Tento plán se taky povedl, už u ostrovů vítr trochu povolil a tak jsme proti větru křižovali krásnými 6 uzly a učili se obraty. Na téhle části Lipna je asi nejzajímavější, že máte většinu času větší rychlost než hloubku pod kýlem…U převozu, za kterým už je opravdu jen pár metrů, jsme se otočili, sbalili hlavní plachtu a protože naše gena byla obrovská, vyrazili jsme jak dráhy. Zbytek dne byl vlastně úžasné plachtění, vítr stále trochu klesal na pohodlných 15 uzlů a my mohli fotit, blbnout a užívat si opravdu krásného jachtingu. V jednu chvíli jsme my, Babybox, a Uprchlíci a Žofinka plachtili těsně vedle sebe, jsou z toho krásné záběry. Žofinka jela vlevo od nás a měla by mít přednost, bohužel jsme byli tak blízko, že by nás tím zatlačili až ke břehu nebo by nás donutili udělat otočku 360. A z vysílačky se ozvalo: “Hele, Tetris, jak moc dobře umí tvoje posádka Colreg?” A ne že by milý Radek čekal na odpověď, stočil nám to před příď. Naštěstí moje posádka umí Colreg dokonale, no ale museli jsme udělat 360. Žádná velká trága, stejně jsme je do 10 minut s naší óbr genou zase předjeli. 😉
Takhle krásně jsme doplachtili vlastně až za Frymburk, kde jsme stáhli plachty a na motor se vrátili do mariny. Po odplutí to vlastně bylo první zaplouvání na mooring do Lipnoyachtu, takže jsme byli připravení pomáhat všem okolo. Nám při zaplouvání foukalo skoro z boku, ale zaplouvali jsme jako první k volnému molu. Bohužel jsme trochu narazili na paní správcovou z mariny. Paní správcová automaticky pomáhá lidem se vyvazovat, ale umí pouze jeden způsob vyvazování a postup zaplutí. A dává to dost nešťastně najevo tím, že na lidi křičí, jak by měli jet, ještě když jsou tak daleko, že ji ani nemůžou slyšet. Nervy a stres z přistávání se tak zvýší a zbytečně se dělají chyby. Já jsem zvyklá, že mi vždycky ze břehu někdo radí, klidněji či hlasitěji, a protože všichni na mé lodi se mnou byli na moři, tak jsou taky pěkně vycvičení. Dohodli jsme si dopředu postup zaplutí, který využívá návětrného vyvazovacího lana jako otočného bodu a drží tak příď, aby ji nesfoukl vítr dřív, než se stačí uvázat mooring. Jednoduše se pak zajede zadkem do stání, kompetentní posádka rychle vyskočí a chytne návětrné lano na mole, do kterého se opřu motorem, srovnám loď a pak se v klidu uváže mooring. Má to samozřejmě nějaké nástrahy, ale vzhledem ke stále dost silnému větru to byla nejlepší možnost. Že na mě paní něco křičela jsem vesele ignorovala.
No jenže horší moment přišel ve chvíli, kdy jsem krásně zajela zádí k molu, Dan mi krásně rychle vyskočil na molo, chytil návětrné lano o vazák a já jsem se do něj chtěla opřít motorem. Paní z mariny na nás něco stále křičela, to by nevadilo, jenže začala návětrné vyvazovací lano brát Danovi z ruky a tahat ho napřímo bez obtočení okolo vazáku. Kdybych se v tu chvíli do toho lana opřela jak jsem chtěla, abych si srovnala příď, pravděpodobně bych ji shodila do vody. Samozřejmě to skončilo tak, že jsme okamžitě leželi bokem k molu, Dodo se na přídi pral s mooringem (připomínám, že foukalo stále dost na to, aby byl kdokoliv schopný srovnat loď jen přes mooring ručně) a my se hádali s paní o lano. Musela jsem nakonec dost důrazně říct, aby nás nechala zaplout a nechala nás být. Paní se urazila, mrmlala něco o nevychované mládeži, která neví, jak to tam chodí, a odešla. No vyvázali jsme v klidu loď a čekali až přijedou ostatní, abychom jim pomohli.
Vzhledem k tomu, že je nás na flotilách tolik, nikdy se nebojím o zajíždění k molu. Máme na mole i na lodích tolik schopných rukou, že vždycky jde nějak chytit loď a v pořádku a v klidu ji uvázat na místo, i kdyby to mělo být trochu složitější nebo ne úplně správně provedené. Kdokoliv může jde chytat lana a odstrkovat. Myslela jsem si tady, že paní už toho má dost, ale ona se nedala a přišla svůj proces křičení-braní lan-nadávání opakovat i ke zbytku lodí. Chvíli se nám dařilo ji držet stranou, aby se nesnažila tahat lodě přes lana přímo, ale ne každý má takové zkušenosti, aby měl nervy na to ji ignorovat. Takže z toho občas vznikaly velmi nepříjemné situace jak pro ni tak pro nás kapitány tak pro posádky.
Nejvyhrocenější situace asi byla, když jako poslední zaplouval Miki s Dehlerem. Jediný měl smůlu, že jeho stání bylo na čele mola, přímo přídí proti větru. Asi všichni víte, jaké je to zaplouvat zádí k molu po silném větru. Buď musí jet člověk tak rychle, aby mu nesplouvala příď, a přiznejme si, kdo na to má nervy s cizí lodí, nebo vymyslet jiný plán. S Mikim jsem se přes vysílačku v klidu domluvila na několika strategiích, které vyzkoušíme, dokud se nepovede dobře zajet. Času jsme měli spoustu, takže nebylo kam spěchat. Bohužel paní z mariny to celé vyeskalovala, když začala zase křičet nesrozumitelné pokyny na Mikiho na lodi. Do toho tam přiběhl “pomáhat” nějaký úplně cizí pán z cizí lodě. My už byli z paní pěkně na nervy takže i naše komentáře začaly být trochu ostřejší. Mikimu se nakonec povedlo zajet, chytili jsme ho lanama a on se srovnal motorem, jenže když jsem mu uvazovala o vazák lano, pán mi ho začal zase brát z ruky, že to dělám špatně. To se Dan naštval a už dost vyjel, ať nás nechají být, že máme kapitánský výcvik ze Skotska a jezdíme na moři. Na to mi teda pán nechal lano, ale skočil Mikimu na loď. Jen tak! Bez jediného slova! Nevím, jestli to je mojí výchovou, ale skočit někomu bez dovolení kapitána na loď mi přijde jako otevřená urážka. Byla jsem tak v šoku, že jsem se nezmohla ani na slovo.
Marina Lipnoyacht
Všechno dobře dopadlo, nikdo nebyl zraněn, lodě přežili, paní z mariny i cizí pán taky. Jen nějaký ty pocuchaný nervy. Vzpamatovali jsme se ale u piva velmi rychle. Část posádek odešla do hospody a zbytek se rozhodl, že bude hrozně dobrý prolézt všechny motory na všech lodích, co máme půjčené. A že tam byly unikáty! Třeba Ondra Foršt měl na Feelingu motor v salonu na zemi a na něm stál stůl. Ondra Levý měl motor, který vypadal jak ze starého traktoru. A třeba Radek měl přístup k motoru jen podlážkou v kokpitu. Bylo to ale velmi zajímavé a poučné. 🙂
Vzhledem k tomu, že Krásou jachtingu není živ nakladatel 🙂 je nutno nějaké knihy i prodávat – doufám proto, že se vás taková snaha nějak nedotýká… Konec konců, snažíme se inzerovat tady knihy pro jachtaře a knihy, které jsou kvalitní až skvělé… tedy alespoň já jsem o tom přesvědčený. 🙂
Jak jste možná už zaznamenali, vydáváme letos druhé vydání knihy Františka Novotného „Za kormidlem nejen na Jadranu„. Jde o komplexní průvodce jachtingem, což by nebylo tak mimořádné, co však činí knihu výjimečnou jsou příběhy, které jednotlivé poučky a informace doprovázejí a které autor sám na moři zažil.
Sám František o příbězích v knize píše: „Příběhy, které jsou jako příklady vloženy do jednotlivých kapitol, jsem všechny osobně zažil a ukazují, jak často jsem se dopouštěl chyb. Ani vy, čtenáři, se chybám nevyhnete a úkolem této knížky není, a ani být nemůže, aby vás před chybami ochránila. Ale může vás ochránit před chybami fatálními, a o to jde.“
Co v knize bude nového:
Kromě doplnění a aktualizace některých informací by měly přibýt dvě zbrusu nové kapitoly: Plachtění po Severním moři a Plachtění ve vysokých zeměpisných šířkách. Ta druhá kapitola by se klidně mohla jmenovat – Kterak se František mezi ledovce vydal. Zatím poslední plavba Františka a Freelorda totiž vedla z Ameriky, přes Kanadu, kolem Grónska na Island a až na Faerské ostrovy. Takže o dobrodružství nebyla nouze…
Níže se můžete podívat na místa, kudy František plul. První část, z Chesapeake do Bostonu jsem měl tu čest se na Freelordu plavit i já. Takže jsem i autorem úvodní fotky tohohle článku, na které je kapitán František Novotný na palubě Freelorda, když jsme dopluli do New Yorku. Uznejte, že jsem nemohl takovou fotku neudělat.
Přibližná trasa plavby Františka na lodi Freelord z Ameriky kolem Grónská, islandu až na Faerské ostrovy.
Kniha by měla vyjít na koncem října/začátkem listopadu. Předobjednávky jsme letos odstupňovali:
srpen 30% sleva
září 25% sleva
říjen 20% sleva
od listopadu je kniha za plnou cenu 599 Kč
O knize: Kniha je formátu 170×240, křídový papír, spousta obrázků a schémat, vše samozřejmě barevně. Má více než 300 stran a je v pevné vazbě. Plná cena 599 Kč.
Aktuální zprávy od Martina Dolečka. Je na Bali, hledá si nové kamarády a kamarádky 🙂 a chystá se na další plavbu!
Martin píše:
19.srpna 2018
AHOJ! Přejel jsem s lodi do jiného kotviště. Musím ale odstranit jeden technický problém, který se začal projevovat zvláštním skřípáním ve velkých vlnách. Při kontrole jsem zjistil začínající se uvolnění uložení hlavního kormidla, což by mohlo mít později fatální následky na otevřeném oceánu. Potřebují , aby místo v šachtě vyschlo a provedu opravu tím, že vlepím nové výztuhy. Na břehu jsou fajn kluci, co tu opravují lodě a tak si myslím, že to půjde snad i rychle se sháněním materiálu. Rád bych ještě viděl alespoň pár míst tady na Bali , protože hnát se dál a nic nevidět, to není nic pro mě.
23.srpna 2018
Tak právě probíhá laminace a zpevnění zadní šachty a oprava usazení hlavního kormidla ve spolupráci s mými novými kamarády na břehu. Další dlouhou etapu napříč Indickým oceánem 3000 nm chci odstartovat hned začátkem dalšího měsíce, kdy mi tady na Bali konci víza. Potřebuju se držet časového plánu pro další úseky plavby s ohledem na parametry lodi a roční období. Můj zdravotní stav je už zase dobrý, a lodní lékárna je ve stadiu doplňování podle seznamu mých fajn přátel z ČR. Další potřebné zásoby budu doplňovat hned po dokončení opravy a podle stavu lodní kasy.
Velké díky patří i naší rodačce, krásné a sympatické Nikole, která zde žije, zná to tu velice dobře a mluví místní řeči! Zná mě už déle i skrz Krása jachtingu! (tak to je super! pozn.red.) Nabídla se mi dobrovolně pomoci a ukázat pár zajímavých míst zde na Bali a tím mě vysvobodit z depresí, že tu nic v tak krátkém čase nepoznám.
Díky moc VŠEM , kdo jste mi zůstal oporou a jste součástí velkého příběhu ! Já se lehce nevzdám, už jen pro Vás tu plavbu dokončíme.. !
