Psaní pro Krásu jachtingu
Možná jste si všimli, že od března dělám Krásu zase sám, bez redaktora. Sice to jakžtakž stíhám, ale stejně přivítám jakoukoliv pomoc.
Ty mořské i sladkovodní příběhy jsou hlavně vaše, jachtařů a čtenářů Krásy. Takže jestli máte něco o čem byste chtěli napsat, napište! Vůbec nejde o nějaké umění, vůbec jste nemuseli mít jedničky z češtiny. Jde o ty příběhy jachtařské komunity – a tom je celá Krása jachtingu. A nemusí to být je příběhy a plavbopisy, klidně napiště cokoliv, co myslíte, že by mělo být o jachtingu napsáno. A nebo se chcete pochlubit vychytávkou na své lodi? Prostě napište. Rád vaše psaní publikuji.
Knihy aktuálně
První dobrá zpráva: Příručka kapitána je na světě a moc pěkně se prodává, mám na ní samé kladné ohlasy. Takže ji s klidným svědomím doporučím ke koupi. Odkaz je zde:
Cena 330 Kč
Druhá dobrá zpráva: Konečně se povedlo dojednat práva na vydání knihy Stress-free sailing: Postupy pro sólové jachtaře a málo početné posádky. Což se může hodit, i když máte posádku mnoho početnou – protože ne každá posádka je šikovná a nebo můžete mít posádku úplně nezkušenou.
Ta jednání s nakladatelstvím Bloomsbury nebyla jednoduchá a táhla se víc jak půl roku, proto tuhle knihu asi do Vánoc nestihneme. Světová krize v polygrafii totiž způsobila, že velké nakladatelské domy začaly měnit výrobní strategie. A že Bloomsbury je opravdu velký nakladatelský dům. Jeden z největších na světě – konec konců jsou to ti, kteří mmj. vydávají Harryho Pottera. Chtěli po nás, abychom v rámci ko-edice tiskli v Číně. Ale já se tomu velmi bráním… Nakonec se to povedlo domluvit a vzhledem k tomu, že to není první kniha z Bloomsbury, kterou tiskneme, vyšli nám vstříct a nechají nás to vyrobit doma.
Vsuvka: Oceňuji to. Už jenom to, že se s námi takhle velká firma vůbec baví. A není jediná – práva už jsme kupovali od leckoho a byly to ty největší nakladatelské domy. A naše náklady knih jsou proti nim malinkaté…. Přesto jsou schopni si na nás udělat čas a věnovat se nám za velice rozumných podmínek. Kdyby tohoto vstřícného postupu nebylo, tyhle knihy by nemohly vycházet. V tomhle je ten nakladatelský business vážně fajn.
Zajímavé je, že tahle moje zkušenost je výhradně se západními firmami. Zkoušel jsem jednou dojednat obchod v Chorvatsku a jednou v Bělorusku a ten přístup byl diametrálně odlišný. Opravdu diametrálně a nic z toho nebylo. Konec vsuvky.
Vrhněme se zase na jachting
Co nového na Kráse jachtingu?
A začneme filmy. O tom, že Luděk Chovanec přeplul Atlantik na pětimetrové plachetnici jistě víte, na Kráse to letos bylo hlavní téma. Ale Luděk o tom natočil i film! Koukněte se na něj, můžu jen doporučit. Najdete ho zde.
Další, kdo natočil o své plavbě film je Emma Ringqvist. Jednoho se rozhodla hodit všechno za hlavu a vyplout sama na moře. Její atlantická trasa nebyla úplně standardní a tak vznikl velmi zajímavý film. A na ten se teď můžete podívat zde.
V minulém mail jsem posílal odkaz na článek, že nemládnu a nechytřím (je to škoda, ale je to tak 🙂 ), což byl popis našeho malého intermezza s dinginou. O tom, že tyhle dinginové příběhy mohou být i o dost vážnější, se dočete v článku Dva dny v gumovém člunu (a to prosím v Řecku).
Následující povídání patří do série srážek s řeckou byrokracií. A že tohle byla srážka třeskutá. Jarda Komínek vystopoval a přemluvil ke svolení s překládem pro Krásu jachtaře, který si v Řecku „užil“ měrou vrchovatou. Zde je Gideonův příběh – část první a zde je část druhá.
Ze stejného soudku je pak příběh Tomáše Kůdely, který si v Řecku po ztrátě stěžně také užil své. Celý příběh ažpříliš dramatické plavby najdete zde, rozdělený na tři díly. Zveřejňujeme jej samozřejmě s Tomášovým laskavým svolením.
V Řecku ještě zůstaneme. V poslední době došlo, asi vlivem vystoupení UK z EU, k posunu akceptace britských RYA průkazů řeckými charterovkami. Vypadá to, že zákonem odmítají akceptovat britský RYA průkaz kvalifikaci Day Skipper. Více informací v našem článkua také v jeho dalším pokračování.
Ono to vystoupení Británie z EU má i další dopady. Když jsme v roce 2013 přeplouvali La Manche, byly administrativní formality na vstupu vcelku normální. No, letos je tomu už jinak. Filip Lednický pro nás sepsal, jak to teď s tím vplutím do UK vypadá.
Naše jarní chorvatská plavba vygenerovala hormadu námětů na články. Zdrojem neutuchající zábavy ale byla samopřehazovací kosatka. Poctivě jsme s ní pluli celé dva týdny a naše zkušenosti jsem shrnul do poučného videa :-). Tak se na něj koukněte. 🙂
Plachty jsou obecně na plavbě zdrojem zábavy, konec konců, proto plachtíme. Ale nezapomeňte, že i plachty může být zlý pán. Byly jsme se onehdá se Skipřenkou vykoupat na Slapech a co jsme tam tedy viděli… no přečtěte si to.
Ale nejen plachty jsou na plavbě důležité. Stejně důležitá je i místní gastronomie. Takže – když budete v Telaščišském parku na Dugi otoku, nevynechejte restauraci Krševica!
A teď také něco z praxe. Našel jsem onehdá svůj starší článek o tom, co jsem si bral s sebou na plavby. A hle – ono je to pořád aktuální. Takže jsem ho jenom trochu updatoval a dávám odkaz. Opakování je matka moudrosti.
V českých vodách se vždycky mění pravidla velmi nenápadně. Neptejte se mě proč, ale rozhodně je to v tichosti. Například se proslýchá, že je zase v českých vnitřních vodách zakázané noční kotvení. Je to pravda? Není? Zatím nevíme… Pokusím se zjistit.
Co se ale změnilo určitě, je nové pravidlo, které zakazuje plavbu lodí s cizí registrací na českých vnitrozemských vodách. Vážně. Je to stejné, jako by naši Gaiu, která má českou vlajku, vyhnali z Řecka, že musí mít řeckou. A nebo ještě lépe, jako kdyby vás nepustili autem do Rakouska, protože máte českou technickou a českou registrační značku. Absurdní, že? No ale je to tak – v TV už proběhla reportáž, kde to řícní policie kontroluje a pokutuje. Více v našem článku zde.
A podle pravidel televize Nova, které sestavil kdysi pan Železný, podle kterých musí být na konci každých zpráv zvířátko, ani já neučiním výjimku. Jen nevím, jestli to TV Nova myslela zrovna takhle. Není možná zvířátko jako zvířátko… Koukněte se sami.